Otevřít hlavní menu

Baba (Jičínská pahorkatina)

vrch s Přírodní rezervací Vrch Baba u Kosmonos v okrese Mladá Boleslav, Mikroregion Baba

Baba (363 m n. m.) je vrch v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje. Leží mezi obcemi Bakov nad Jizerou, Chudoplesy, Kosmonosy, Horní Stakory, na jejich katastrálních územích. Vrch je chráněn jako přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos. Je to nejvyšší bod Mladoboleslavské kotliny.

Baba
Čedičový masiv Baby
Čedičový masiv Baby

Vrchol 363 m n. m.
Prominence 129 m ↓ Obora
Izolace 7,3 km → Kněžský → U Doubku
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Jičínské pahorkatiny
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Mladoboleslavská kotlina / Kosmonoská výšina[1]
Souřadnice
Baba
Baba
Hornina čedič, slínovec
Povodí Kněžmostka, Klenice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Čedičové skály oddělené lomem na Babě

Baba není jednotlivý vrch, ale tvoří souvrší, skupinu tří vrcholů. Kromě nejvyššího vrcholu Baba, který dal své jméno i rezervaci, ji tvoří též o 260 metrů východněji ležící Dědek (358 m n. m.). Tato dvojice vrcholů leží ve východní části rezervace a jsou součástí jednoho hřbetu. 630 metrů na jihozápad od vrcholu Baba leží, při pohledu ze západu mnohem nápadnější, třetí vrchol zvaný Brejlov (349 m n. m.), což je plošina s osadou Brejlov postavenou v 18. století. Na úbočích Baby je několik vrstevních pramenů, které napájejí i rybníčky, např. Panský rybník na jihu nebo rybníček u Husovy studánky v severní části rezervace. Na neovulkanitech rostou teplomilné doubravy, na svazích dubohabřiny, bučiny, lípy a menší borové a smrkové porosty.[2][3]

Ohraničení rezervace víceméně kopíruje hranice souvislého zalesnění vrchu. Nejlepší výhled je z Dědka (Pojizeří, Český ráj, Ještědsko-kozákovský hřbet). Velmi omezený výhled díky vzrostlým stromům je pak z Baby, z Brejlova není žádný.[4]

Západní stranu vrchu těsně obepíná dálnice D10, na jejímž odpočívadle při severním okraji rezervace stojí vysloužilé letadlo Iljušin Il-18, sloužící dříve jako restaurace, později jako kavárna a prodejna.[5]

GeologieEditovat

 
Vrcholy Baba a Dědek, dvůr Studénka, vpravo Bezděz

Souvrší je tvořeno vypreparovanými třetihorními sopečnými komíny Dědka a Baby. Ty jsou tvořeny čedičem (olivinický nefelinit) a komínovými brekciemi, které prorážejí okolní svrchnokřídové slínovce. Oba vrcholy jsou narušeny četnými trhlinami a starou těžbou. Uprostřed vulkanického tělesa je asi 100 m dlouhá a někde jen metr široká soutěska. Zde je možno pozorovat sérii hornin – kompaktní žíly olivinického nefelinitu se zrny olivínu, místy se rozpadající v pravidelných šestibokých sloupcích, dále brekcie, složené z ostrohranných úlomků vulkanických a slínovcových hornin, tufy, vzniklé spečením vulkanického popela. Zajímavostí jsou i porcelanity vzniklé přeměnou původních slínovců v kontaktu se žhavou lávou. V okolí jsou četná kamenná moře, na svazích sesuvy. Třetí vrchol Brejlov představuje další mocnou ložní žílu, která ale zatím nebyla odkryta. Souvrší Baba je podstatnou součástí podokrsku Kosmonoská výšina. Tuto výšinu dále tvoří čedičová žíla s bradleckou plošinou pod obcemi Kosmonosy a Bradlec.[2][6][7]

Geomorfologické zařazeníEditovat

PřístupEditovat

Přes vrch prochází modrá turistická trasa spojující Horní Stakory s Bakovem nad Jizerou a pouze na Brejlov vede žlutě značená trasa ze stakorské silnice přes bývalou hájovnu Brejlov.[4]

Související článekEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. a b GÜRTLEROVÁ, Pavla. Vrch Baba u Kosmonos [online]. Česká geologická služba, 2007-05-23, rev. 2009-08-28 [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  3. Hurá na Babu a Dědka! [online]. Cesky-raj.info [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  4. a b Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-02-02]. Dostupné online. 
  5. Restaurace a motorest Letadlo [online]. Turistika.cz [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  6. Nebezpečné geodynamické jevy na území Kosmonoské výšiny [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  7. RAPPRICH, Vladislav. Za sopkami po Čechách (books.google.cz), str. 220 [online]. Grada, 2012-05-15 [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat