Otevřít hlavní menu

Baťova letecká společnost

česká letecká společnost

Baťova letecká společnost byla letecká společnost v Československu v 20. a 30. letech 20. století, součást Baťových závodů. Zahájila činnost v roce 1924 a ukončena byla německou okupací v roce 1939.

Baťova letecká společnost
Bata Brouček 195.jpg
T. Baťa s chotí u letadla Junkers, pilot Brouček na křídle
IATA
'
ICAO
'
CALLSIGN
'
Zahájení činnosti1924
Ukončení činnosti1939

HistorieEditovat

Koncern Baťa byl v meziválečném období známý využíváním efektivních řídících metod, které mu umožnily expandovat i v době velké hospodářské krize. Pole své působnosti do letecké sféry rozšířil Tomáš Baťa v roce 1924, založením leteckého oddělení známého jako Baťova letecká společnost.

 
Tomáš Baťa při cestě do Indie s letounem Avia F-VIIb-3m

Z počátku byl letadlový park zastaralý. Baťovo dopravní letectvo používalo od roku 1930 s imatrikulací OK-ATC licenční třímotorový letoun Fokker F.VII, který vyráběla Avia pod označením Avia F-VIIb-3m. S tímto letounem (výr. č. 12) osazeným 3 československými motory Walter Castor (o výkonu 179-191 kW/240-260 k) vykonal Tomáš Baťa na přelomu let 1931/2 obchodní dálkový let Zlín - Batavia (Indonésie) a zpět do Zlína v délce 22 000 km.[1] Tento letoun v roce 1932 havaroval a byl zrušen. V letech 1931-1939 byly provozovány 3 třímístné hornoplošníky de Havilland DH-80A "Puss Moth" (OK-ATF, -ATG, -ATU) a 3 dvoumístné dvojplošníky de Havilland DH-60 (OK-ATH, -ATR, -ATT). V letech 1931-4 si společnost pořídila 3 letadla z "druhé ruky" s motory Walter Jupiter. Od ČLS koupila dopravní letoun Avia BH-25J (OK-ABC, 1931) a od ČSA 2 dopravní letouny Aero A-38 (OK-ACB, OK-ACC, 1933-4).[2]

Situace s leteckým provozem a bezpečností provozu se zlepšila pověřením vojenského pilota Františka Klepše dočasným řízením oddělení od února 1933 do ledna 1934. Klepš vypracoval podrobné bezpečnostní předpisy, nařídil pravidelné technické kontroly letadel a školení personálu. Tato opatření byla reakcí na havárii letadla Junkers F 13 (L-BALH/OK-ALH) v majetku Moravskoslezského aeroklubu 12. července 1932 v Otrokovicích, při níž zahynul pilot Jindřich Brouček a majitel firmy Tomáš Baťa. Její příčinou byla srážka se zemí v důsledku ztráty orientace v mlze.[3] Právě od února 1933, kdy začal ve společnosti pracovat František Klepš a společnost již vedl Jan Antonín Baťa, společnost začala nakupovat šestimístné (1+5), jednomotorové dopravní letouny Aero A-35 se zvětšenými nádržemi na palivo a československými hvězdicovými motory Walter Castor II (o výkonu 177 kW/240 k), kterých postupně bylo pořízeno do dubna 1934 pět. Létaly s imatrikulacemi OK-ATD, -ATK, -ATN, -ATX, -ATZ a tři z nich byly provozovány až do zastavení letového provozu po okupaci v roce 1939.[4] Nalétaly u společnosti tisíce hodin, převezly mnoho cestujících i nákladu a stejně jako u ČSA patřily v té době k „páteři“ podnikové letecké dopravy. Z domovského letiště Otrokovice se nejčastěji létalo do Prahy-Kbel, ale také do Bratislavy, do Vukovaru přes Záhřeb, do Berlína i do Španělska.[5] Poslední tři letouny byly v roce 1939 po okupaci zabaveny Německem a přelétnuty na leteckou základnu Fliegerhorst Sagan-Küpper (nyní polský Żagań-Tomaszowo).[6]

V červenci 1934 byly pořízeny a 29.7.1934 zapsány do leteckého rejstříku[7] dva britské dopravní letouny Spartan Cruiser II (výr. č. 8 a 9) pro 6 cestujících a 2 členy posádky. S československou imatrikulací OK-ATQ (motor de Havilland Gipsy III o výkonu 81-88 kW/110-120 k) a OK-ATM (motor Walter Major 4 o výkonu 88-96 kW/120-130 k) létaly pět roků do března 1939, kdy byly z leteckého rejstříku vymazány. Letouny totiž byly po okupaci zabaveny Němci, došlo ihned k demontáži jejich vrtulí a o něco později se na nich objevily již německé registrace. Přes Brno a Prahu o pár měsíců později byly přelétnuty do Německa a zde ještě nějaký čas létaly jako kurýrní letouny u jedné dopravní letky Luftwaffe na letišti nedaleko Berlína.[8]

 
Baťa Aerodrome, Letiště Baťov (Otrokovice), 1938

V roce 1935 byl šéfpilot Jan Serhan vyslán na studijní cestu po USA, aby přinesl podněty pro modernizaci společnosti. Po jeho doporučení J. A. Baťa zakoupil moderní dvoumotorové letadlo Lockheed L-10A Electra (OK-CTA), které bylo dopraveno do Československa v říjnu 1936. V rámci rozvoje společnosti uskutečnil tímto letounem Jan Antonín Baťa se spolupracovníky cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Z baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6. ledna 1937. Cesta vedla přes Rakousko, Itálii, Tunisko, Libyi, Egypt, Britské mandátní území, Libanon, Irák, Persii, Indii, Barmu, Thajsko, Nizozemskou východní Indii, Singapur, Malajsii, Francouzskou Indočínu, Hongkong, Čínu, Japonsko, Havajské ostrovy, USA, Francii a Německo zpět do Československa. Přes oceány se výprava plavila lodí. Z celkových 54 000 km bylo letadlem vykonáno 24 656 km (havarovaný letoun byl z Chicaga poslán na opravu v USA a zpět do Zlína pak byl dopraven v listopadu 1937). Celá výprava přistála tak, aby návrat mohl být oslavován při prvomájové slavnosti roku 1937. V květnu 1937 bylo zakoupeno další letadlo tohoto typu (OK-CTB), které se do roku 1939 podílelo na dopravě v Československu.[9]

 
Lockheed L-10A Electra (OK-CTA)

Slibný potenciál modernizované flotily se zastoupením nových dopravních letadel, kterými disponovala společnost od roku 1935, překazil Mnichov 1938 a následná okupace českých zemí.

Jan Antonín Baťa prohlásil při záměru zřízení podnikatelské univerzity v roce 1937: „...každý student této školy [...] musí [kromě jiného] umět pilotovat letadlo a řídit vůz, právě tak jako motocykl a pár koní“. Z uvedeného je zřejmé, že J. A. Baťa považoval angažovanost v letectví i za jistou formu velkopodnikatelské kultury a prestiže.[10]

ReferenceEditovat

  1. Baťův let Zlín-Batavia-Zlín. Letectví. Únor 1932, roč. 12. (1932), čís. 2, s. 32-33. Dostupné online. 
  2. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 152, 284-285, 293-294. 
  3. KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918 – 1939. Cheb : Svět křídel, 2009. 279 s. ISBN 9788086808635, s. 187.
  4. NĚMEČEK Václav, Jednomotorová dopravní letadla, Aero A-35, 1990, str. 15
  5. OBENDRAUF, Lubor. Aero A-35 ve službách společnosti Baťa [online]. Praha: Letecký magazín Pilotinfo, 20.6.2016 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  6. FLIEGER, Jan. Aero A-35 [online]. Nelehozeves: Občanské sdružení valka.cz, 15.1.2014 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  7. RUSEK, Tomáš. Imatrikulace letadel podle typu letadla [online]. Praha: Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  8. OBENDRAUF, Lubor. Spartan Cruiser létal u firmy Baťa [online]. Praha: Letecký magazín Pilotinfo, 28.11.2014 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  9. PAJER, Miloslav. Baťova Electra ve válečné službě u královského kanadského letectva. In Letectví a kosmonautika. 2009, roč. 85, č. 1, s. 66-67.
  10. ZELENÝ, Milan. Finanční krize a soustava řízení Baťa : Makro- a mikro- reakce na krizové prostředí. In Journal of Competitiveness. 2009, roč. 8, č. 1, s. 10.