Břetislav Bauman
Břetislav Bauman (3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český mlynář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
| Břetislav Bauman | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. prosince 1905 Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Bydliště | mlýn Horoušany 11 |
| Národnost | česká |
| Choť | Emilie Basařová |
| Děti | Svatopluk Bauman |
| Rodiče | Jan Bauman, Anna Houštecká |
člen sokola | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Život editovat
Břetislav Bauman se narodil 3. prosince 1905 v rodině horoušanského mlynáře Jana Baumana a Anny rozené Hoštecké. Od roku 1911 navštěvoval tamní smíšenou dvoutřídní obecnou školu, od roku 1917 pak po tři roky měšťanskou školu v Čelákovicích. Studia zakončil v roce 1922 po absolvování tří ročníků vyšší hospodářské školy. Prezenční vojenskou službu nastoupil v roce 1925 a ukončil o rok a měsíc později. V jejím rámci absolvoval poddůstojnickou školu. Na podzim roku 1938 byl v rámci všeobecné mobilizace umístěn do Lovosic jako příslušník kulometné protiletecké jednotky. Břetislav Bauman byl členem Sokola stejně jako jeho manželka Emilie rozená Basařová, se kterou uzavřel sňatek 28. února 1939. Syn Svatopluk se manželům narodil 21. června 1940.
Protinacistický odboj editovat
Do protinacistického odboje vstoupil Břetislav Bauman v lednu 1942 na žádost svého známéno ze Sokola Františka Kroutila. V noci z 28. na 29. prosince 1941 seskočila po navigační chybě severně od Horoušan v rámci operace Anthropoid dvojice československých parašutistů Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Materiál ukryli v nedaleké zahradní chatce patřící Antonínu Sedláčkovi. Jan Kubiš se pro něj vrátil 13. ledna 1942, ale nebyl schopen jej odvézt. Břetislav Bauman nabídl k ukrytí materiálu svou stodolu, z ní byl poté postupně přemísťován na další připravená místa v Praze. Během této operace navíc Břetislav Bauman vozil oba parašutisty bryčkou na nádraží do Úval, společně s Františkem Kroutilem do ní zasvětili i sokolského činovníka Jaroslava Starého, přes kterého získali parašutisté další důležité kontakty v Praze. Po odvozu materiálu se celá oblast dostala mimo dění a gestapo nemělo vůbec tušení o zapojení zdejších lidí. To se změnilo díky zradě Karla Čurdy, který se 16. června 1942 na gestapu sám přihlásil. Začalo postupné rozkrývání sítě spolupracovníků, které dovedlo nacisty až k Břetislavu Baumanovi. Dne 15. července byl společně s Jaroslavem Starým zatčen komisařem Paulem Schummem. Kromě výslechů se musel zúčastnit i identifikace hlav Gabčíka a Kubiše, Františka Kroutila ale neprozradil. V srpnu 1942 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Jeho žena Emilie byla zatčena 31. srpna 1942, do Terezína byla umístěna 15. září téhož roku, 29. září byli oba stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, 23. října přepraveni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli o den později zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce společně s mnoha dalšími odbojáři a jejich rodinnými příslušníky. Syn Svatopluk byl do konce války internován v Městském domově péče o mládež v pražské Krči, poté byl vychováván matčinými rodiči.[1]
Posmrtná ocenění editovat
- Po Břetislavu Baumanovi byla pojmenována jedna z ulic v Horoušanech.
