Bělušice (okres Most)
Bělušice (německy Bieloschitz) jsou obec 10 km jihovýchodně od města Mostu v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 333 m na úpatí hory Bělouš (399 m). Na území obce se nachází hora Kamenný vrch (842 m. n. m.). Katastrální výměra obce činí 1082 ha. V obci se nachází tvrz, která byla vyhlášena kulturní památkou. Žije zde 219[1] obyvatel.
| Bělušice | |
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0425 567051 |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Okres (LAU 1) | Most (CZ0425) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Most |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 10,8 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′57″ s. š., 13°45′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 219 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 333 m n. m. |
| PSČ | 434 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 3 |
| Části obce | 3 |
| Katastrální území | 3 |
| Adresa obecního úřadu |
Bělušice 64 43401 Most 1 |
| Starostka | Eva Jelínková |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: obec.belusice@volny.cz | |
 | |
  Bělušice | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie obceEditovat
Nejstarší písemná zpráva o Bělušicích pochází z roku 1231, kdy je vlastnil Vít z Bělušic. V roce 1240 je jako majitel doložen Boleslav z Bělušic. Potomci tohoto vladyckého rodu tu sídlili i ve 14. století (v roce 1377 Jindřich a Bozděch z Bělušic, v roce 1404 Jan z Bělušic).
Zdejší tvrz je sice poprvé v písemných pramenech doložena až v roce 1408 jako majetek vladyky z Vchynic, o němž je zmínka ještě roku 1421, ale pravděpodobně zde musela stát již ve 14. století. V roce 1465 držel tvrz spolu se vsí Jiří z Truzenic.
Bělušice se později staly střediskem většího statku, jenž vlastnil v roce 1523 Jan Charvát z Berštejna. V roce 1566 získali Bělušice páni z Bílé, ale už v roce 1570 se vrátily opět do držení Charvátů. V roce 1623 byl Jan Charvát osvobozen z obvinění na účasti ve stavovském povstání v letech 1618–1620, takže mu majetek nebyl zabaven. Po něm držela Bělušice Alžběta Charvátová, která se provdala za Karla Chotka z Chotkova. Majetkem Chotků zůstala ves do roku 1848 a statek si podrželi až do první pozemkové reformy v roce 1925. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Obec patřila do farního obvodu Bečov.
Do roku 1948 byl statek v majetku rodiny Baňků, kdy jim byl zkonfiskován. Poté zde do roku 1990 hospodařily státní statky. V restituci byl majetek vrácen zpět rodině Baňků. Část původní tvrze se pravděpodobně zachovala v obytném domě statku (čp. 1). K areálu patří také salla terrena (čp. 56) postavená kolem roku 1700. Objekt byl v nedávné době zrekonstruován. Hlavní obytná část je obdélníková patrová budova s valbovou střechou, k níž přiléhají hospodářská stavení. Je zpevněna opěrnými pilíři, sahajícími skoro do poloviny její výšky.
Obecní symbolyEditovat
Bělušice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 22 ze dne 13. 5. 2003.[2]
ZnakEditovat
V červeném štítě se zvýšeným zlatým trojvrším s černými vidlemi (podávky bez násady) stříbrný běžící kůň.
VlajkaEditovat
List tvoří dva vodorovné pruhy, červený s bílým běžícím koněm a žlutý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
PamětihodnostiEditovat
- Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 v jihozápadní části návsi
- Boží muka
Věznice BělušiceEditovat
Na jižním okraji obce se nachází věznice, která byla v roce 1958 zřízena jako nápravně pracovní tábor. Do roku 1989 sloužila pro odsouzené do I. nápravně výchovné skupiny (NVS), což byli pachatelé nejméně závažné trestné činnosti. Postupně přibývali odsouzení II. NVS, kam byli zařazováni recidivisté a prvopachatelé závažnější trestné činnosti. Svou profilací se Věznice Bělušice řadí mezi věznice s ostrahou pro výkon trestu mužů s délkou trestu do 15 let.
ObyvatelstvoEditovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 297 | 282 | 290 | 296 | 305 | 267 | 263 | 169 | 126 | 117 | 113 | 85 | 89 | 791 |
| Domy | 45 | 45 | 46 | 52 | 59 | 52 | 62 | 59 | 81 | 38 | 37 | 41 | 42 | 43 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Bedřichův Světec a Odolice. | ||||||||||||||
| Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 269 | 261 | 269 | 264 | 269 | 265 | 278 | 273 | 267 | 275 | 245 | 234 | 217 | 216 | 195 | 187 | 170 | 165 | 148 |
| Rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 132 | 174 | 163 | 147 | 125 | 166 | 161 | 162 | 165 | 167 | 172 | 185 | 182 | 181 | 178 | 170 | 177 | 180 | ... |
Části obceEditovat
- Bělušice
- Bedřichův Světec
- Odolice
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Obecní znak a vlajka
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělušice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Bělušice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Historie na stránkách obce Bělušice
- Stránky Věznice Bělušice
