Béla II. Uherský
Béla II. zvaný Slepý (1108/1110 – 13. února 1141), maďarsky Vak II. Béla, byl uherským králem z dynastie Arpádovců.
| Béla II. Uherský | |
|---|---|
| Král uherský a chorvatský, král Rámy [pozn. 1] | |
 Béla II. na dobové miniatuře (Chronicon Pictum). | |
| Doba vlády | 1131–1141 |
| Narození | 1108/1110 |
| Úmrtí | 13. února 1141 |
| Předchůdce | Štěpán II. Uherský |
| Nástupce | Gejza II. Uherský |
| Manželka | Helena Srbská |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Almoš Chorvatský |
| Matka | Předslava Kyjevská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodina editovat
Byl synem Almoše, chorvatského krále a nitranského knížete, mladšího bratra uherského krále Kolomana I., a Předslavy, dcery kyjevského velkoknížete Svatopluka II. Jako chlapec byl Béla roku 1113 oslepen svým strýcem, králem Kolomanem – stejný osud postihl i jeho otce Almoše.
| „ | ... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále... | “ |
| — Dubnická kronika[1] | ||
Důvodem byla Almošova opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.
Vláda a politika editovat
Roku 1131 se stal Béla uherským králem, neboť Kolomanův syn Štěpán II. neměl mužského dědice a roku 1128 povolal ke dvoru svého slepého bratrance, učinil jej svým následníkem a také zprostředkoval jeho sňatek s Helenou (též uváděna jako Ilona nebo Jelena), dcerou srbského velkého župana Uroše I. Vzhledem ke svému hendikepu nebyl Béla schopen vykonávat samostatnou vládu a opíral se tedy nejen o svou královskou radu, ale i o manželku Helenu, která hrála významnou roli při výkonu královské moci. Důležité postavení na uherském dvoře měl i Helenin bratr bán Beluš, který často jednal královým jménem.[2]
Ke korunovaci došlo 28. dubna 1131 ve Stoličném Bělehradě. Jeho panování pak začalo shromážděním v Aradu, při kterém nechal popravit všechny šlechtice, kteří se spolupodíleli na jeho oslepení. Podle pramenů se jednalo o 68 šlechticů a na tomto aktu pomsty se bezpochyby výrazně podílela královna Helena.
| „ | ... chci se dozvědět, proč váš pan král byl zbaven svých očí a na čí radu se to stalo. Odhalte mi to, na tomto místě se jim tvrdě pomstěte a ukončete za nás jejich životy... | “ |
| — královna Helena ke shromáždění (Dubnická kronika)[3] | ||
Po Bélově nastolení na uherský trůn vystoupil znovu se svými nároky Boris, neuznaný syn krále Kolomana, a získal zastání na polském dvoře Boleslava Křivoústého (který byl s Arpádovci vzdáleně spřízněn). Roku 1132 vpadl do Uher a z prohrané bitvy se spasil útěkem. Bélu tehdy vojensky podpořil švagr Adalbert Babenberský, a jeho další švagr, český kníže Soběslav I.[pozn. 2] opakovaně vtrhl do Boleslavova Slezska. Soběslav byl také Bélovým zástupcem u císařova dvora. Až v srpnu 1135 se na říšském sněmu Boleslav Křivoústý vzdal svého chráněnce Borise a uznal Bélu uherským králem.[4]
Potomci editovat
S Helenou Srbskou (po 1109 – po 1146):
- Alžběta (kolem 1129 – před 1155), manželka polského knížete Měška III.
- Gejza II., uherský král (kolem 1130 – 31. květen 1162)
- Ladislav II., uherský král (1131 – 14. leden 1163)
- Štěpán IV., uherský král (kolem 1133 – 11. duben 1165)
- Sofie (kolem 1136 – ?), řeholnice v Admontu
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Rex Ramae, v roce 1137 se Béla II. prohlásil „králem Rámy“, tj. myšlena Bosna
- ↑ Svou sestru Adlétu provdal Béla II. za Soběslava I. a sestru Hedviku provdal za Adalberta, syna rakouského markraběte Leopolda III., čímž si zajistil spojenectví těchto dvou sousedních zemí.
Reference editovat
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 87.
- ↑ BAK, János M. Roles and Functions of Queens in Árpádian and Angevin Hungary (1000–1386 A.D.). In: PARSONS, John Carmi. Medieval Queenship. New York: St. Martin's Press, 1998. ISBN 0-312-17298-2. S. 19–20. (anglicky)
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická, str. 88
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 549–550.
Literatura editovat
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla II. Uherský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Štěpán II. |
|
Uherský král Béla II. 1131–1141 |
|
Nástupce: Gejza II. |
| Předchůdce: Štěpán II. |
|
Chorvatský a dalmatský král Béla I. 1131–1141 |
|
Nástupce: Gejza II. |
