Ayaan Hirsi Aliová
Ayaan Hirsi Aliová, celým původním jménem Ayaan Hirsi Magan Isse Guleid Ali Wai’ays Muhammad Ali Umar Osman Mahamud (* 13. listopadu 1969, Mogadišo)[1] je somálsko-nizozemská feministická aktivistka, spisovatelka, politička,[2] a kritička islámu volající po reformaci tohoto náboženství.[3]
| Ayaan Hirsi Aliová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. listopadu 1969 (54 let) Mogadišo |
| Povolání | politička, aktivistka, scenáristka, novinářka, vědkyně a spisovatelka |
| Alma mater | Univerzita v Leidenu |
| Významná díla | Podvolení The Caged Virgin Rebelka: Odvrácená strana Islámu Kacířka - Proč islám právě teď potřebuje reformaci Z područí islámu: Otázka integrace muslimů do západní společnosti |
| Ocenění | Nederlander van het Jaar (2004) Cena Harriëta Freezera (2004) The Glass of Reason (2006) European of the Year (2006) Cena Richarda Dawkinse (2008) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Lidová strana pro svobodu a demokracii Strana práce |
| Manžel(ka) | Niall Ferguson (od 2011) |
| Rodiče | Hirsi Magan Isse |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodila se v somálském Mogadišu. Jejím otcem byl somálský politik Hirsi Magan Isse. Mládí strávila v keňském Nairobi, kde se spolu s komunitou, v níž žila, dostala pod vliv lidí z Muslimského bratrstva.
V roce 1992 odešla do Nizozemska, aby unikla vynucenému sňatku, kde dostala azyl a později i občanství. Roku 2000 vystudovala politické vědy na univerzitě v Leidenu.[4] Posléze začala vlivem událostí z 11. září 2001 silně kritizovat islám. Při studiu díla Sigmunda Freuda a filozofa Hermana Philipsea (a jeho Manifestu ateismu) se stala ateistkou. Později tvrdila, že k ateismu ji v roce 2002 definitivně přivedla četba přednášky britského filosofa Bertranda Bussella Proč nejsem křesťanem, zejména myšlenka, že náboženství je primárně založené na strachu.[5]
Byla autorkou scénáře proti-islámského filmu Podvolení (orig. Submission: Part I),[6][7] který režíroval Theo van Gogh, jenž byl později právě kvůli tomuto filmu zavražděn. Známé je její odsouzení proroka Mohameda jako úchyla, pedofila a megalomana. Roku 2007 založila nadaci AHA Foundation, která podporuje ženy v islámských zemích a lidi utlačované v těchto zemích z náboženských důvodů.
V letech 2003-2006. byla poslankyní dolní komory nizozemského parlamentu za pravicovou Lidovou stranu pro svobodu a demokracii. Po kontroverzních tahanicích ohledně jejího nizozemského občanství a kvůli lepší ochraně před muslimskými hrozbami se rozhodla odejít do USA.
Roku 2005 ji časopis Foreign Policy označil jako 46. nejvlivnějšího intelektuála na světě.
Od roku 2012 žije v USA trvale, roku 2013 zde získala občanství. Je manželkou britského historika Nialla Fergusona, s nímž má syna.[8]
V roce 2023 napsala článek Why I am now a Christian (Proč jsem se stala křesťankou), ve kterém popsala svou duchovní cestu od islámu přes ateismus ke křesťanství.[9]
Bibliografie editovat
Přehled děl v originále (výběr) editovat
- The Caged Virgin: An Emancipation Proclamation for Women and Islam
Překlady do češtiny editovat
- Rebelka: odvrácená strana islámu (orig. 'Infidel'). 1. vyd. V Praze: Ikar, 2008. 390 S. Překlad: Alexandra Fraisová
- 2. vyd. V Praze: Ikar, 2016. 390 S.
- Kacířka: proč islám právě teď potřebuje reformaci (orig. 'Heretic'). 1. vyd. Praha: Ikar, 2016. 287 S. Překlad: Markéta Zbavitelová
- Z područí islámu: otázka integrace muslimů do západní společnosti (orig. 'Nomad'). 1. vyd. Praha: Ikar, 2016. 405 S. Překlad: Vít Mlejnek
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PODANÝ, Richard. Ayaan Hirsí Alíová: Odvážná žena z prvního století [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ PODANÝ, Richard. Evropa musí bránit Ayaan Hirsí Alíovou. Symbolizuje naše hodnoty [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ LHOŤAN, Lukáš. Muslimům je potřeba pomoci v reformě islámu, tvrdí nizozemská politička [online]. Reflex.cz [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Ayaan Hirsi Ali. Hoover Institution [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALI, Ayaan Hirsi. Why I am now a Christian. UnHerd [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VONDRA, Pavel. Kdo ochrání Bezvěrkyni Ayaan Hirsi Aliovou?. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ PODANÝ, Petr. Somálská Holanďanka Aliová: Neoddělujme teror od islámu! [online]. TÝDEN.cz, 2015-01-13 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
- ↑ JANVDM. Ayaan Hirsi Ali gives birth to baby boy. DutchNews.nl [online]. 2011-12-30 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALI, Ayaan Hirsi. Why I am now a Christian. UnHerd [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- Buruma, Ian. Vražda v Amsterodamu. Smrt Theo van Gogha a meze smířlivosti. Praha: Academia 2010
- Scroggins, Deborah. Wanted Women. Faith, Lies, and the War on Terror: The Lives of Ayaan Hirsi Ali and Aafia Siddiqui, HarperCollins, 2012.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ayaan Hirsi Aliová
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ayaan Hirsi Aliová na Wikimedia Commons - Ayaan Hirsi Aliová v Databázi knih
- Profil na stránkách American Enterprise Institut
- Profil v Daily Beast
- Recenze knihy Rebelka. Odvrácená strana islámu
