Avidius Cassius
Gaius Avidius Cassius (130? Kyrrhos – červenec 175 Aegyptus) byl římský uzurpátor, který vládl ve východních provinciích říše od dubna do července 175, dohromady 3 měsíce a 6 dní.[1] Byl vzdorocísařem Marka Aurelia, jemuž předtím sloužil jako vojevůdce a administrátor.
| Avidius Cassius | |
|---|---|
| Narození | 130 Cyrrhus |
| Úmrtí | 175 (ve věku 44–45 let) Aegyptus |
| Potomci | Avidius Maecianus, Avidia Volusia Laodicea, Avidius Heliodorus a Avidia Alexandra |
| Otec | Gaius Avidius Heliodorus |
| Matka | Julia Cassia Alexandra |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a kariéra editovat
Avidius Cassius se narodil v syrském městě Kyrrhu. Byl synem výtečného řečníka Gaia Avidia Heliodora,[2] který si svou výmluvností vysloužil úřad správce římské provincie Aegyptus. S blíže neznámou ženou měl dva syny – Heliodora a Maeciana – a dceru Alexandrii. Konzulátu dosáhl přibližně mezi lety 161 a 166 (consul suffectus).
Během tažení Lucia Vera proti Parthům se vyznamenal v bojích s parthským králem Vologaisem IV. Podařilo se mu odrazit králův výpad, a nejenže pronikl hluboko do nitra jeho držav, ale zmocnil se i parthské metropole Ktésifóntu. Na cestě zpět však jeho vojsko postihla morová epidemie a mnoho vojáků zemřelo. Po smrti Lucia Vera ho Marcus Aurelius pověřil správou celého východu,[3] aby se sám mohl věnovat bojům s Germány. V roce 172 vypuklo v Egyptě povstání Bukolů vedené knězem Isidorem. Povstalci několikrát porazili římské vojsko, Cassius však dokázal využít neshod mezi nimi a úspěšně povstání potlačil.
Revolta editovat
V roce 175 Marcus při bojích v Germánii onemocněl, přičemž se rychle rozšířila falešná zpráva o jeho úmrtí. Avidius Cassius, pravděpodpobně podporován císařovou manželkou Faustinou, toho využil a prohlásil se císařem.[4] Na jeho stranu se postavily veškeré východní provincie na jih od pohoří Tauros. Když se císař od kappadockého správce Vera dozvěděl o Cassiově odpadnutí, snažil se to nějaký čas utajit. Před shromážděným vojskem pak pronesl řeč, v níž si stěžoval na Cassiovu nevděčnost. Než ale stihl podniknout nějaká protiopatření, přišla zpráva, že Cassius byl zabit vlastními vojáky.[4]
Poznámky editovat
- ↑ CASSIUS DIO. Roman History by Cassius Dio LXXII 8-10 [online]. Loeb Classical Library edition, 1927 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prosopographia Imperii Romani - A 1405 [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Patrně od roku 170 zněl jeho titul rector totius Orientis.
- ↑ a b KIENAST, Dietmar. Römische Kaisertabelle: Grundzüge einer römischen Kaiserchronologie. [s.l.]: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1996. Dostupné online. ISBN 978-3-534-13289-8. S. 142. (německy)
Literatura editovat
- ASTARITA, Maria Laura. Avidio Cassio. Roma: Edizioni di storia e letteratura, 1983. 222 s. (italsky)
- BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9.
- GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X.
- Portréty světovládců I (od Hadriana po Alexandra Severa). Praha: Svoboda, 1982. 356 s.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avidius Cassius na Wikimedia Commons - (anglicky) Cassius Dio, 72
- (anglicky) Historia Augusta
