Otevřít hlavní menu

Avia B-21 byl československý celodřevěný dvouplošný stíhací letoun vyráběný v továrně Avia a velmi úspěšný stíhací letoun meziválečné československé výroby. Byl zaveden i v belgickém vojenském letectvu, kde jej stavěli v licenci v letech 1927-28. Stalo se tak na základě vítězství Karla Fritsche v mezinárodní soutěži stíhacích letounů v Bruselu na jaře roku 1926. Firma SABCA v Bruselu vyprodukovala 39 strojů a SEGA v Gosseliesu 5 kusů.[3]

Avia BH-21
Avia BH-21
Avia BH-21
Určení stíhací letoun
Výrobce Avia
Šéfkonstruktér Pavel Beneš, Miroslav Hajn
První let leden 1925
Zařazeno 1926
Uživatel Československo
Belgie
Vyrobeno kusů 139[1]
Vyvinuto z typu Avia BH-17
Další vývoj Avia BH-22,Avia BH-33
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řez motorem Škoda HS 8Fb
Avia B.21.96, přezdívaná „Rudý ďábel“, na níž při leteckém dnu v Karlových Varech 8. června 1930 zahynul jeden z československých "králů vzduchu" škpt. František Malkovský[2]

Vznik a vývojEditovat

Konstruktéři Beneš a Hajn dospěli koncem listopadu 1924 k rozhodnutí podrobit svoji koncepci dvojplošníků BH-17, BH-18 a BH-19 důkladné revizi a počali pracovat na novém typu BH-21, který měl představovat kvalitativní skok v jejich konstrukční práci.[3] První prototyp B-21 vzlétl na počátku roku 1925 a již 7. ledna byl předán 32. letce 1. leteckého pluku k vyzkoušení. Téhož roku začala výroba 66 kusové první série a do 24. září 1925 byla dodána vojenské správě. 36 letounů obdržel 1. letecký pluk, 18 kusů 3. letecký pluk, 2. letecký pluk 3 stroje, po jedné B-21 VLÚS ke zkouškám a 8 letounů převzalo letecké učiliště v Chebu. Výroba ovšem zastavena nebyla, neboť MNO objednalo 12. října 1925 druhou sérii v počtu 25 Avií B-21. Následné objednávky na třetí a čtvrtou sérii daly Československému letectvu celkem 137 těchto letounů, přičemž Avia vyrobila celkem 139 těchto letounů. Poslední byl objednán až v roce 1928.[3]

Pro armádu bylo deset neozbrojených strojů pod označením Bš-21 dodáno jako školní ještě roku 1934, které sloužily až do roku 1938 v leteckém učilišti v Prostějově. Letouny měly vynikající letové vlastnosti a byly velmi bezpečné. S jejich příchodem k leteckým jednotkám čs. vojenského letectva byla běžně zavedena letecká akrobacie vojenských stíhačů jako každodenní součást jejich výcviku.

V září roku 1925 se konal rychlostní závod o "cenu prezidenta republiky", kterého se zúčastnil také tovární pilot Avie Karel Fritsch se speciálně upraveným strojem Avia BH-21R. Stroj měl zmenšené rozpětí i hloubku křídel, zcela jiný úhel nastavení i vnitřní konstrukci nosných ploch. Překomprimovaný motor Škoda dával výkon 294 kW a poháněl kovovou vrtuli Reed-Levasseur. V závodě dosažené výkony 300,59 km/h na trati 200 km a 301,33 km/h na trati 100 km zajistily Avii vítězství i nový národní rekord. V kategorii se zatížením do 250 kg zvítězil ve stejném závodě s upraveným standardním sériovým letounem BH-21 dr. Zdeněk Lhota.

Stíhací letoun BH-21 však zůstane spjat především se jmény slavných pilotů-akrobatů, škpt. Františka Malkovského a kpt. Ivana Bazileviče Kňažikovského. Tento stroj se však stal oběma osudným. Na velkém leteckém dnu v Karlových Varech (8. června 1930) to byl Malkovský, který nevybral vývrtku a dopadl na zem. Nedlouho poté se v říjnu 1930 ve vzduchu odtrhla přetížená křídla Kňažikovskému, dopadl do kasáren v Praze-Kbelích, částečně na kuchyň a pavilon. Na místě dopadu byl těžce zraněn jeden voják. Oba při těchto leteckých nehodách v troskách letounů zahynuli.[3]

Zástavbou hvězdicového devítiválce Gnome-Rhône Jupiter o výkonu 316 kW vznikl v roce 1926 prototyp Avia BH-21J. Přestože měl nový motor o téměř 100 kW větší výkon oproti původním, rychlost zůstala nezměněna, výrazně se ovšem zlepšila stoupavost. Potvrdilo se, že letadlo nelze zlepšit jen montáží výkonnějšího motoru. Současně s tím musí být provedena rekonstrukce draku a změněno aerodynamické tvarování křídel, aby se výkon motoru dal zplna využít. Tyto práce však byly provedeny až na následníku BH-21 na stíhacím letounu Avia BH-33 (1928), vybaveném licenčním motorem Walter Jupiter.[4]

VariantyEditovat

  • Avia BH-21 (vojenské označení B-21)
  • Avia Bš-21 (akrobatická verze)
  • Avia BH-21R (závodní verze s překomprimovaným motorem o výkonu 294 kW/400 k)
  • Avia BH-21J (s motorem Gnome-Rhône Jupiter)

Specifikace BH-21Editovat

Údaje dle [3][5][6]

 
Avia BH-21

Technické údajeEditovat

  • Posádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 8,90 m
    • Rozpětí horního křídla: 8,50 m
  • Délka: 6,87 m
  • Výška: 2,74 m
  • Nosná plocha: 21,96 m²
  • Plošné zatížení: 49 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 764 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 1085 kg
  • Pohonná jednotka: 1× vidlicový osmiválec chlazený vodou Škoda HS-300 (licence HS 8Fb)
  • Výkon pohonné jednotky: 310 k (228 kW) při 1850 ot/min.

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost:
    • 245 km/h ve výšce 3000 m
    • 230 km/h u země
  • Cestovní rychlost: 218 km/h
  • Minimální rychlost: 90 km/h
  • Dolet: 550 km
  • Dostup: 7700 m
  • Vytrvalost: 2 h
  • Stoupavost: 9 m/s, 7 minut do 3000 m, 13 minut do výšky 5000 m

VýzbrojEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 115-117, 256-257. 
  2. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Smrt československého krále vzduchu. Fakta a svědectví. 24. 10. 2014, roč. 2014, čís. 11, s. 22-23. Dostupné online. 
  3. a b c d e NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 115-117, 256-257. 
  4. -, Nk. Československá letadla I (1919-1939). Letectví. 14.5.1951, roč. 27. (1951), čís. 10, s. 224-226. Dostupné online. 
  5. Hrozinka, Ivan. Avia BH-21 a její přestavby. Letectví a kosmonautika. 1983, roč. LIX., č. 3, s. 91.
  6. -, Nk. Československá letadla 1919-1939. Letectví. 30.4.1951, roč. 27. (1951), čís. 9, s. 199-204. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a Mk.XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání
  • Avia B-21, monografie v L+K číslo 1, ročník L
  • Václav Němeček, Československá letadla, vyd. 1., Naše vojsko, Praha, 1958
  • Ing. Zdeněk Pilát, CSc, Naše letecké motory, seriál v L+K 5-10 ročník LX

Související článkyEditovat


Externí odkazyEditovat