Otevřít hlavní menu

Avia B-21 byl československý celodřevěný dvouplošný stíhací letoun vyráběný v továrně Avia a velmi úspěšný stíhací letoun meziválečné československé výroby. Byl zaveden i v belgickém vojenském letectvu, kde jej stavěli v licenci v letech 1927-28. Stalo se tak na základě vítězství Karla Fritsche v mezinárodní soutěži stíhacích letounů v Bruselu na jaře roku 1926. Firma SABCA v Bruselu vyprodukovala 39 strojů a SEGA v Gosseliesu 5 kusů.

Avia BH-21
Avia BH-21
Avia BH-21
Určení stíhací letoun
Výrobce Avia
Šéfkonstruktér Pavel Beneš, Miroslav Hajn
První let leden 1925
Zařazeno 1926
Uživatel Československo
Belgie
Vyvinuto z typu Avia BH-17
Varianty Avia BH-22
Další vývoj Avia BH-33
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řez motorem Škoda HS 8Fb
Avia B.21.96, přezdívaná „Rudý ďábel“, na níž při leteckém dnu v Karlových Varech 8. června 1930 zahynul jeden z československých "králů vzduchu" škpt. František Malkovský[1]

První prototyp B-21 vzlétl na počátku roku 1925 a již 7. ledna byl předán 32. letce 1. leteckého pluku k vyzkoušení. Téhož roku začala výroba 66 kusové první série a do 24. září 1925 byla dodána vojenské správě. 36 letounů obdržel 1. letecký pluk, 18 kusů 3. letecký pluk, 2. letecký pluk 3 stroje, po jedné B-21 VLÚS ke zkouškám a 8 letounů převzalo letecké učiliště v Chebu. Výroba ovšem zastavena nebyla, neboť MNO objednalo 12. října 1925 druhou sérii v počtu 25 Avií B-21. Následné objednávky na třetí a čtvrtou sérii daly Československému letectvu celkem 137 těchto letounů.

Pro armádu bylo deset neozbrojených strojů pod označením Bš-21 dodáno jako školní ještě roku 1934, které sloužily až do roku 1938 v leteckém učilišti v Prostějově. Letouny měly vynikající letové vlastnosti a byly velmi bezpečné. S jejich příchodem k leteckým jednotkám čs. vojenského letectva byla běžně zavedena letecká akrobacie vojenských stíhačů jako každodenní součást jejich výcviku.

V září roku 1925 se konal rychlostní závod o "cenu prezidenta republiky", kterého se zúčastnil také tovární pilot Avie Karel Fritsch se speciálně upraveným strojem Avia BH-21R. Stroj měl zmenšené rozpětí i hloubku křídel, zcela jiný úhel nastavení i vnitřní konstrukci nosných ploch. Překomprimovaný motor Škoda dával výkon 294 kW a poháněl kovovou vrtuli Reed-Levasseur. V závodě dosažené výkony 300,59 km/h na trati 200 km a 301,33 km/h na trati 100 km zajistily Avii vítězství i nový národní rekord. V kategorii se zatížením do 250 kg zvítězil ve stejném závodě s upraveným standardním sériovým letounem BH-21 dr. Zdeněk Lhota.

Zástavbou hvězdicového devítiválce Gnome-Rhône Jupiter o výkonu 316 kW vznikl v roce 1926 prototyp Avia BH-21J. Přestože měl nový motor o téměř 100 kW větší výkon oproti původním, rychlost zůstala nezměněna, výrazně se ovšem zlepšila stoupavost.

Obsah

SpecifikaceEditovat

 
Avia BH-21

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 8,90 m[2]
    • Rozpětí horního křídla: 8,50 m[2]
  • Délka: 6,87 m[2]
  • Výška: 2,74 m[2]
  • Nosná plocha: 21,96 m²[2]
  • Zatížení na jednotku plochy: 49 kg/m²[2]
  • Hmotnost prázdného letounu: 720 kg[2]
  • Vzletová hmotnost: 1084 kg[2]
  • Motor: 1× vidlicový osmiválec chlazený vodou Škoda HS-300 (licence HS 8Fb)
  • Výkon motoru: 310 k (228 kW) při 1850 ot/min.

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost:
    • 245 km/h[2] ve výšce 3000 m
    • 230 km/h u země
  • Cestovní rychlost: 180 km/h
  • Minimální rychlost: 90 km/h
  • Dostup: 5500 m[2]
  • Vytrvalost: 2 h[2]
  • Čas výstupu do výšky 3000 m: 7 minut
  • Čas výstupu do výšky 5000 m: 16 minut
  • Dolet: 440 km

VýzbrojEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Smrt československého krále vzduchu. Fakta a svědectví. 24. 10. 2014, roč. 2014, čís. 11, s. 22-23. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k Hrozinka, Ivan. Avia BH-21 a její přestavby. Letectví a kosmonautika. 1983, roč. LIX., č. 3, s. 91.

LiteraturaEditovat

  • Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a Mk.XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání
  • Avia B-21, monografie v L+K číslo 1, ročník L
  • Václav Němeček, Československá letadla, vyd. 1., Naše vojsko, Praha, 1958
  • Ing. Zdeněk Pilát, CSc, Naše letecké motory, seriál v L+K 5-10 ročník LX

Externí odkazyEditovat