Otevřít hlavní menu

Avia B-135 byl československý stíhací letoun, pokračovatel letounu Avia B-35. Stroj měl už zatahovací podvozek,[pozn. 1] takže i s původním motorem dosahoval lepších výkonů, než jeho předchůdce.

B-135
Avia B-135 PD.jpg
Určení stíhací letoun
Výrobce Avia
Šéfkonstruktér František Novotný
První let 28. září 1938
Uživatel Bulharsko
Vyrobeno kusů 12+1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika letounuEditovat

Avii B-135 poháněl motor Avia 12 Ycrs o max. výkonu 850 k (625 kW) při 2400 ot/min, umožňující montáž kanónu v ose vrtule (v Avii licenčně vyráběný Hispano Suiza). Výzbroj sériových letounů měly tvořit dva synchronizované kulomety vz. 30 ráže 7,92 mm a mezi bloky válců motoru měl být jeden 20mm kanón[pozn. 2] Oerlikon FFS,[pozn. 3] střílející dutou osou vrtule (který se nikdy nenainstaloval do sériových strojů)

Výroba pro BulharskoEditovat

Nakonec bylo vedle prototypů vyrobeno pouze dvanáct sériových letounů pro Bulharsko. Ty byly pod označením Av-135.101 až Av-135.112 dokončeny mezi dubnem a zářím 1942 a dodány počátkem roku 1943. K nim bylo dodáno také 35 náhradních motorů. Letouny byly předány stíhací letecké škole na základně Dolna Mitropolja. Bulharsko uvažovalo o sériové výrobě letounu pod označením DAR-11 v továrně DAR v Božurišti poblíž Sofie, ta se ale neuskutečnila, i vzhledem ke špatné výrobní kvalitě a celkové zastaralosti[kdy?] Avie B-135.[zdroj?]

Bulharští piloti Ferdinandov a Manolev charakterizovali B-135 jako typ s pomalejší akcelerací, s horším vzletem a přistáním, slabou výzbrojí, který byl poměrně nebezpečný, protože neodpouštěl chyby. Proto na Avii nepouštěli nezkušené piloty. Důvodem slabších výkonů byl především slabší motor.

Problematický sestřel za 2. světové válkyEditovat

Dne 30. března 1944 ´dosáhli údajně instruktoři stíhací letecké školy kpt. Krasťo Atanasov a fw. Jordan Ferdinandov, pilotující Avie 135 při obraně proti náletu USAAF na Sofii, pravděpodobného[3] sestřelu čtyřmotorového bombardéru, buď typu B-24 Liberator[4] anebo B-17 Flying Fortress,[3] jediného v historii tohoto letounu.

Pozdější zkoumání[zdroj?] tohoto náletu sestřel bombardéru B-24 vyvrací. Toho dne byl ztracen pouze jeden bombardér typu Liberátor, který se naposledy hlásil nad Jadranským mořem, asi 400 km od Sofie, tedy mimo dosah Avií.

Ztráty bombardéru typu B-17 toho dne představovaly celkem tři bombardéry; dva se srazily při otáčení celého bombardovacího svazu (zahynuly obě osádky bombardérů, cca 40 lidí) a poslední (přezdívka Vagabound) zhavaroval z neznámých příčin uprostřed Jugoslávie – naposledy byl spatřen ve 12:45, celá osádka padla do zajetí. Jediné napadení letecké skupiny bombardovací skupiny 301, ke které Vagabound patřil, hlásilo nad cílem asi 20 nepřátelských stíhaček, z nichž ale pouze dvě se pokusily bezvýsledně o útok zespodu z deváté hodiny. Vzhledem k tomu že Avie přistály v 11:30 na zem a Vagabound letěl ještě ve 12:45, je sestřel téměř vyloučen.

Bulharské Avie byly slabě vyzbrojeny pouze dvěma kulomety puškové ráže, které by nestačily ke zničení bombardéru.

Hlavní technické údajeEditovat

 
Avia B-135
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 10,85 m
  • Délka: 8,50 m
  • Výška: 2,60 m
  • Nosná plocha: 17,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1690 kg
  • Vzletová hmotnost: 2380 kg
  • Maximální rychlost: 550 km/h
  • Dostup: 8500 m
  • Dolet: 550 km
  • Motor: Avia 12Ycrs (licence motoru Hispano-Suiza HS 12Y)
  • Výzbroj: 1 kanón ráže 20 mm[pozn. 2], 2 kulomety vz. 30 ráže 7,92 mm

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. S ním se počítalo již pro B-35, u kterého ale nebyl nainstalován.
  2. a b K instalaci kanónu v sériových strojích nakonec nedošlo.[1]
  3. Konstrukce alternativně umožňovala i zástavbu kanónu Hispano-Suiza HS-404.[2]

ReferenceEditovat

  1. BÍLÝ, Miroslav; BERNÁD, Dénes; KUČERA, Pavel. Avia B-35/B-135. Praha: MBI, 2003. ISBN 8086524035. Kapitola Nová doba, nový obchod, s. 70. (čeština/angličtina) 
  2. BÍLÝ, Miroslav; BERNÁD, Dénes; KUČERA, Pavel. Avia B-35/B-135. Praha: MBI, 2003. ISBN 8086524035. Kapitola Avia B-135 z technického pohledu, s. 86. (čeština/angličtina) 
  3. a b BÍLÝ, Miroslav; BERNÁD, Dénes; KUČERA, Pavel. Avia B-35/B-135. Praha: MBI, 2003. ISBN 8086524035. Kapitola Jediný sestřel, s. 76-78. (čeština/angličtina) 
  4. Jiří Rajlich; Jiří Sehnal. Avia Av-135: stíhačka s jediným sestřelem. HPM. 1994, roč. 4, čís. 4, s. 11–16. ISSN 1210-1427. 

LiteraturaEditovat

  • Jiří Rajlich; Jiří Sehnal. Avia Av-135: stíhačka s jediným sestřelem. Historie a plastikové modelářství. 1994, roč. 4, čís. 4, s. 11–16. ISSN 1210-1427. 
  • BÍLÝ, Miroslav; BERNÁD, Dénes; KUČERA, Pavel. Avia B-35, B-135. Praha: MBI, 2003. 88 s. ISBN 8086524035. (čeština/angličtina) 
  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s. 
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45 Itálie, Francie, SSSR, Československo, Polsko, Holandsko, Švédsko, Austrálie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1999. ISBN 80-7198-396-9. S. 81. 

Externí odkazyEditovat