Otevřít hlavní menu

Autobusové nádraží Pankrác

už odklizené pozůstatky před novostavbou Gemini

Autobusové nádraží Pankrác bylo prvním autobusovým nádražím v Praze. Bylo otevřeno roku 1947, roku 1948 jej následovala autobusová nádraží Florenc a Smíchov. Uzavřeno bylo roku 1988.

HistorieEditovat

Přes Nusle byla od 2. března 1920 vedena jedna z prvních dvou státních poštovních autobusových linek vycházejících z Prahy, která vyjížděla z provizorních poštovních garáží v bývalém vojenském skladišti ve vyšehradské citadele a jezdila do Kamenice u Strančic. V následujících letech pak měla na nuselském Riegrově náměstí zastávku řada státních autobusových linek, které nově měly garáž ve Vršovicích.[1]

Po druhé světové válce začala být podle koncepce rozvoje veřejné autobusové dopravy, kterou zpracovaly Československé státní dráhy, budována autobusová nádraží.[1] Autobusové nádraží bylo slavnostně otevřeno 7. července 1947 (Pražský dopravní zeměpis uvádí otevření ke 30. červnu 1947[1]). V době zahájení provozu z něj jezdilo 12 linek.[1] Původně bylo označováno jako provizorní, jen s drobnými stavebními úpravami však přečkalo i rozvoj autobusové dopravy v 60. a 70. letech.[1] Sloužilo autobusovým linkám směřujícím především do jižních Čech, na Benešovsko a do Posázaví. Kapacita byla asi 200 spojů denně a počet cestujících postupně narostl na 11 000 denně. Podoba nádraží v této době je dobře vidět na začátku filmu Pan Tau na horách (1970).

S centrem města spojovala nádraží tramvajová trať ulicí 5. května (Na Pankráci) a přes Nusle a trolejbusová linka 55 přes Podolí. Dne 9. května 1974 byla v jeho blízkosti otevřena stanice metra Mládežnická (později přejmenovaná na Pankrác) na první trase metra.

Koncem 80. let začala na základě územního plánu realizace přestavby autobusového nádraží, v jejímž rámci se mělo rozšířit i za podjezd Severojižní magistrály.[1] V roce 1986 (Pražský dopravní zeměpis uvádí ukončení provozu až 29. května 1988[1]) bylo nádraží uzavřeno s tím, že bude rekonstruováno tak, aby zde mohlo být odbavováno 700 autobusů denně. Funkci autobusového nádraží převzalo autobusové stanoviště u stanice metra Roztyly, které bylo původně považováno za provizorní náhradu.[1]

Objekty rekonstruovaného nádraží byly stavebně prakticky dokončeny.[1] Nikdy však nebyl obnoven jeho provoz, a to jak kvůli protestům proti jeho umístění v obytné zástavby, tak z důvodu změněných vlastnických i dopravních poměrů.[1] V roce 1990 vzniklo sdružení Občanská iniciativa Pankráce, která se zasazovala o zrušení záměru dokončit rekonstrukci a zprovoznit autobusové nádraží, protože většina obyvatel bezprostředně sousedících domů proti provozu tohoto nádraží v sousedství bytů protestovala. Na základě těchto protestů se vedení městské části Praha 4 rozhodlo rekonstrukci nádraží zastavit a dohodlo s investorem změnu projektu tak, že areál bude sice dokončen, ale v budovách původně určených pro nádraží vznikne nová (na Pankráci již třetí) tržnice. Ta byla otevřena počátkem roku 2000, fungovala ale jen krátce.

V roce 2000 byla ze společnosti ČSAD ÚAN Praha Florenc a.s. odštěpena ČSAD Praha Pankrác a.s. jako samostatná společnost a Pražská dopravní a.s. jako dceřiná společnost pro správu dopravních terminálů. Roku 2004 byly ČSAD ÚAN Praha Florenc a.s. a ČSAD Praha Pankrác a.s. opětovně sloučeny do společnosti ČSAD Praha holding a.s. a roku 2005 s ní byla sloučena i dceřiná společnost Pražská dopravní a.s.[2] Společnost je též vlastníkem a provozovatelem ÚAN Florenc a autobusového stanoviště Holešovice.

V roce 2006 byla tržnice zbořena a na jejím místě byl v prosinci 2008 otevřen administrativní komplex Gemini (původně navržen pod názvem Administrativní centrum Pankrác, ACP). Investorem byla společnost ČSAD Praha holding a.s. V nezastavěné části plochy jsou zachovány stopy po nádraží: zbytky ostrůvků někdejších nástupišť. ČSAD Praha holding a.s. vlastní v dané lokalitě na Pankráci asi 10 tisíc m² pozemků, z čehož byla administrativním komplexem zastavěna necelá třetina. Pro další etapy výstavby předpokládal investor spolupráci se zkušeným developerem. Ve východní části někdejšího autobusového nádraží byla v letech 2014–2015 sdružením Strabag postavena budova Enterprise Office Center.[3] Investorem obou projektů, Gemini i Enterprise, byla developerská společnost Erste Group Immorent ČR, která pozemky v západní části koupila od ČSAD Praha holding v roce 2009.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j Mgr. Pavel Fojtík, Ing. František Prošek: Pražský dopravní zeměpis : svazek 3 : obce připojené ku Praze v roce 1922, kap. Nusle, str. 118
  2. Historie společnosti, Autobusové nádraží Praha-Florenc
  3. Budovu Enterprise v Praze na Pankráci postaví Strabag Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, Strabag, 12. 3. 2014
  4. Denisa Novotná: Immorent postaví kanceláře na Pankráci, E15.cz, 12.7 . 2012

Externí odkazyEditovat