Augustus Keppel

britský admirál a politik

Augustus Keppel, 1. vikomt Keppel (Augustus Keppel, 1st Viscount Keppel of Elveden) (25. dubna 1725, Reading, Anglie2. října 1786, Londýn, Anglie) byl britský admirál a politik ze šlechtického rodu Keppelů. Jako námořní velitel vynikl za sedmileté války dočasným ovládnutím Kuby. Později se jako poslanec Dolní sněmovny aktivně věnoval politice na straně whigů a dvakrát byl ministrem námořnictva (1782-1783, 1783). Od roku 1782 s titulem vikomta zasedal ve Sněmovně lordů.

Admirál Augustus Keppel
Augustus Keppel BHC2821.jpg
Narození 25. dubna 1725 nebo 2. dubna 1725
Londýn
Úmrtí 2. října 1786 (ve věku 61 let) nebo 3. října 1786 (ve věku 61 let)
Suffolk
Povolání voják a politik
Politická strana Whigové
Děti Elizabeth Keppel
Rodiče William Keppel, 2. hrabě z Albemarle a Anne van Keppel, hraběnka z Albemarle
Příbuzní George Keppel, 3. hrabě z Albemarle[1], William Keppel[1], Frederick Keppel[1], Caroline Keppel a Lady Elizabeth Keppel[1] (sourozenci)
William Henry Meyrick[2] (vnuk)
Funkce Commander-in-Chief, North American Station
Member of the 13th Parliament of Great Britain
Member of the 14th Parliament of Great Britain
Member of the 12th Parliament of Great Britain
Member of the 11th Parliament of Great Britain
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra v námořnictvuEditovat

Byl druhorozeným synem generála 2. hraběte z Albemarle, po matce Anne Lennox (1703-1789) byl spřízněn s rodem vévodů z Richmondu, což mu pomohlo v politické kariéře v Dolní sněmovně. Od roku 1735 sloužil v námořnictvu, v roce 1740 absolvoval s admirálem Ansonem cestu kolem světa, mezitím studoval ve Westminsteru. V roce 1744 dosáhl hodnosti kapitána a zúčastnil se války o rakouské dědictví, po jejím skončení bojoval proti alžírským pirátům. V roce 1754 v hodnosti komodora dočasně velel všem lodím u břehů severní Ameriky. Vynikl za sedmileté války a v roce 1762 dosáhl hodnosti kontradmirála, v témže roce v součinnosti se svými bratry dobyl Havanu a vyhlásil zde britský protektorát.

Politická dráhaEditovat

V letech 1755-1782 byl poslancem Dolní sněmovny, kam se dostal s podporou svého bratrance vévody z Richmondu. V době svého prvního zvolení však pobýval u břehů severní Ameriky a parlamentní politiky se aktivně zúčastnil až od roku 1757. V letech 1761, 1768 a 1774 byl zvolen do parlamentu za prestižní volební obvod Windsor. V politice patřil k whigům a po sedmileté válce zastával krátce nižší vládní post lorda admirality (1765-1766). Mimo aktivní službu byl povýšen na viceadmirála (1771) a admirála (1778). Během války za americkou nezávislost byl naposledy pověřen velením, ale po neúspěchu výpravy proti Francii (1779) byl postaven před válečný soud. Soud jej osvobodil a Keppel pak z pozice člena Dolní sněmovny kritizoval vládní námořní politiku. Po pádu Northovy vlády se stal ministrem námořnictva (1782-1783), od roku 1782 byl zároveň členem Tajné rady a získal titul vikomta s členstvím ve Sněmovně lordů. V této době opustil své whigistické politické zásady a po uzavření pařížského míru rezignoval na funkci prvního lorda admirality. V očích whigů se zdiskreditoval, když v koaličním Fox-Northově kabinetu znovu přijal funkci prvního lorda admirality (1783). Těsně před pádem vlády odvolal z funkce vrchního velitele admirála Rodneye ještě předtím, než do Londýna dorazila zpráva o Rodneyově vítězství nad Francií.

Po odchodu z vlády žil v soukromí a zemřel o necelé tři roky později. Od roku 1768 byl majitelem zámku Elveden Hall (Suffolk), od jehož názvu byl odvozen titul vikomta. Zámek prodali Keppelové v roce 1813.

Kapitán James Cook na jeho počest pojmenoval ostrov Great Keppel Island u břehů Austrálie.

ReferenceEditovat

  1. a b c d Kindred Britain.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl 14.; Praha, 1899 (reprint 1998), s. 172 ISBN 80-7185-200-7

Externí odkazyEditovat