Augustin Popelka

český politik a advokát

Augustin Popelka, též Augustin rytíř Popelka (25. dubna 1854 Brno[1][2]22. května 1938 Brno[2][3]), byl český a československý právník a politik, za první republiky ministr spravedlnosti ČSR a první předseda československého Nejvyššího soudu.

JUDr. Augustin Popelka
Augustin Popelka (1920)
Augustin Popelka (1920)
4. ministr spravedlnosti ČSR
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
PředchůdceAlfréd Meissner
NástupceJosef Dolanský
1. předseda Nejvyššího soudu ČSR
Ve funkci:
1918 – 1930
Předchůdcefunkce vznikla
NástupceVladimír Fajnor

Narození25. dubna 1854
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. května 1938 (ve věku 84 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
ChoťLudvika Rottová
RodičeAdolf Popelka
DětiAugust (* 1887)
Marie (* 1888)
Zdeněk (* 1992)
Ludvika (* 1994)
Vladimír (* 1901)
PříbuzníAdolf Popelka (otec)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik, advokát a soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Jeho otcem byl JUDr. Adolf rytíř Popelka, soudní rada vídeňského Nejvyššího soudu.[4] V letech 1871–1875 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě.[5] Od roku 1876 pracoval v Brně u finanční prokuratury[2] a po roce 1883 působil tamtéž jako advokát. V polovině roku 1886 se v Praze oženil[6] s divadelní herečkou Ludvikou Rottovou. Od roku 1898 byl členem Správního soudního dvora ve Vídni a od roku 1911 (podle jiného zdroje od roku 1912[2]) byl předsedou tamního soudního senátu, redigoval také sbírku jeho rozhodnutí (tzv. Budwińského sbírka). Roku 1899 byl též zvolen členem Státního soudního dvora. Profiloval se jako odborník na jazykové a menšinové právo, patřil k předním českým právním autoritám.[5][7]

V září 1920 se Augustin Popelka stal ministrem spravedlnosti v československé úřednické první vládě Jana Černého, na tomto postu setrval do září 1921.[8] Současně ale byl už od roku 1918 prvním prezidentem (předsedou) Nejvyššího soudu.[4] V této funkci vydal mj. stanovisko, že pro cizí státní příslušníky neplatí jazyková práva československých národnostních menšin, a toto stanovisko prosadil i přes odpor tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Mayr-Hartinga.[2] Na odpočinek odešel koncem roku 1930, nahradil jej Vladimír Fajnor. Zemřel roku 1938 v Brně a byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Farnost při kostele Neposkvrněné početí P. Marie na Křenové v Brně. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2014-08-03]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Dr. Aug. Popelka. Národní listy. Květen 1938, roč. 78, čís. 141, s. 1. Dostupné online. 
  3. Ze dne. Dr. Augustin Popelka zemřel. Venkov. 24. května 1938, roč. 336, s. 7. Dostupné online. 
  4. a b PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228. 
  5. a b Dějiny Králova Pole [online]. Královopolští patrioti [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  7. Popelka, Augustin von (1854–1938), Jurist [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. (německy) 
  8. Vláda Jana Černého I. (15.09.1920 - 26.09.1921) [online]. Vláda České republiky [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  9. JUDr. Augustin Popelka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2004 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat