Augustin Popelka
Augustin Popelka, též Augustin rytíř Popelka, (25. dubna 1854 Brno[1][2] – 22. května 1938 Brno[2][3][4]) byl český a československý právník a politik, za první republiky ministr spravedlnosti ČSR a první předseda československého Nejvyššího soudu.
| JUDr. Augustin Popelka | |
|---|---|
 Augustin Popelka (1920) | |
| 4. ministr spravedlnosti ČSR | |
| Ve funkci: 15. září 1920 – 26. září 1921 | |
| Předchůdce | Alfréd Meissner |
| Nástupce | Josef Dolanský |
| 1. předseda Nejvyššího soudu ČSR | |
| Ve funkci: 1918 – 1930 | |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Vladimír Fajnor |
| Narození | 25. dubna 1854 Brno  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 22. května 1938 (ve věku 84 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Choť | Ludvika Rottová |
| Rodiče | Adolf Popelka |
| Děti | August Adolf Marie Zdeněk Ludvika Vladimír |
| Příbuzní | Adolf Popelka (otec) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik, advokát a soudce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Jeho otcem byl Adolf rytíř Popelka, soudní rada vídeňského Nejvyššího soudu.[5] V letech 1871–1875 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě.[6] Od roku 1876 pracoval v Brně u finanční prokuratury[2] a po roce 1883 působil tamtéž jako advokát. V polovině roku 1886 se v Praze oženil[7] s divadelní herečkou Ludvikou Rottovou. Od roku 1898 byl členem Správního soudního dvora ve Vídni a od roku 1911 (podle jiného zdroje od roku 1912[2]) byl předsedou tamního soudního senátu, redigoval také sbírku jeho rozhodnutí (tzv. Budwińského sbírka). Roku 1899 byl též zvolen členem Státního soudního dvora. Profiloval se jako odborník na jazykové a menšinové právo, patřil k českým právním autoritám.[6][8]
V září 1920 se Augustin Popelka stal ministrem spravedlnosti v československé úřednické první vládě Jana Černého, na tomto postu setrval do září 1921.[9] Současně ale byl už od roku 1918 prvním prezidentem (předsedou) Nejvyššího soudu.[5] V této funkci vydal mj. stanovisko, že pro cizí státní příslušníky neplatí jazyková práva československých národnostních menšin, a toto stanovisko prosadil i přes odpor tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Mayr-Hartinga.[2] Na odpočinek odešel koncem roku 1930, nahradil jej Vladimír Fajnor. Zemřel roku 1938 v Brně a byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.[10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matrika 17079, sn. 253 [online]. MZA [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Dr. Aug. Popelka. Národní listy. Květen 1938, roč. 78, čís. 141, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Ze dne. Dr. Augustin Popelka zemřel. Venkov. 24. května 1938, roč. 336, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17191, sn. 49 [online]. MZA [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228.
- ↑ a b Dějiny Králova Pole [online]. Královopolští patrioti [cit. 2012-10-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Popelka, Augustin von (1854–1938), Jurist [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Vláda Jana Černého I. (15.09.1920 - 26.09.1921) [online]. Vláda České republiky [cit. 2012-10-01]. Dostupné online.
- ↑ JUDr. Augustin Popelka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2004 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
