August Fries
August hrabě Fries von Friesenburg (8. července 1841 Vöslau[1][2] – 29. dubna 1918 Černá Hora[1][3]), byl rakouský a moravský šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| August Fries | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1889 – 1897 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1890 – 1896 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana středu Hohenwartův klub (Str. práva) |
| Narození | 8. července 1841 Vöslau  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. dubna 1918 (ve věku 76 let) Černá Hora  Rakousko-Uhersko |
| Choť | (1872) Anna Strachwitzová (1851–1891) |
| Rodiče | Moriz Fries a Flora von Pereira-Arnstein |
| Děti | Moriz, Theresia, Georg |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Pocházel z původně říšskoněmecké měšťanské rodiny z Porýní, která v roce 1836 získala statek Černá Hora na Moravě.[4] Jeho otec hrabě Moriz Fries (zemřel roku 1887) byl legačním radou.[2] August měl hraběcí titul. Statek Černá Hora měl podle údajů z konce 19. století výměru 2028,9 ha. Součástí statku byl parní pivovar, kruhová cihelna, palírna, pila a dva mlýny.[2]
Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1889 za kurii velkostatkářskou na Moravě. Nastoupil 8. prosince 1889 místo Arnošta Egona Fürstenberga. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Slib složil 23. dubna 1891.[5] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako hrabě August Fries, statkář, bytem Černá Hora.[6] V roce 1905 byl Augustovi udělen predikát z Friesenburgu. Napsal dějiny svého rodu.[4]
V roce 1890 se na Říšské radě uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[7] Bezprostředně po volbách roku 1891 je zmiňován jako člen tzv. Strany středu.[8] Koncem roku 1891 zasedal v Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva), který sdružoval konzervativní a federalistické politiky.[9]
Koncem 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách roku 1890 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii velkostatkářskou, II. sbor.[10][2] Na zemském sněmu je v roce 1890 uváděn coby kandidát Strany středu.[11]
V květnu 1872 se ve Vídni oženil s Annou hraběnkou Strachwitzovou (1851–1891). Z manželství vzešly tři děti.
- 1. Mořic (6. 2. 1873 Černá Hora – 9. 2. 1934 tamtéž)
- ⚭ (26. 4. 1919 Vídeň) Margarethe Wyssotzka (27. 8. 1889 Berlín – 7. 6. 1951 Mathon)
- 2. Terezie (21. 3. 1874 Černá Hora – 14. 11. 1946 tamtéž)
- ⚭ (5. 8. 1907 Černá Hora) Rudolf hrabě Czernin-Morzin (8. 1. 1855 Praha – 5. 9. 1927 Vrchlabí)
- 3. Jiří Hubert (3. 11. 1875 Černá Hora – 4. 10. 1913 tamtéž), svobodný a bezdětný
Zemřel v dubnu 1918.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b August Fries [online]. rootsweb.ancestry.com [cit. 2015-09-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. [s.l.]: C. Winkler, 1890. 178 s. Dostupné online. S. 41. (německy)
- ↑ a b Graf August Fries. Fremden-Blatt. Duben 1918, čís. 115, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b Fries z Friesenbergu, August, hrabě, 1841-1918 [online]. opac.nm.cz [cit. 2015-09-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=119
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, č. 83, s. 5.
- ↑ Prager Tagblatt, 29. 11. 1891, č. 328, s. 8.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Das Vaterland, 4. 7. 1890, s. 3.
