Atmosférická chemie

věda studující složení atmosfér

Atmosférická chemie je jedna z věd o atmosféře, která se zabývá složením a chemickými pochody probíhajícími v atmosféře Země a dalších kosmických těles. Velmi úzce se dotýká atmosférické fyziky a čerpá z dalších příbuzných vědních oborů jako chemie životního prostředí, meteorologie, geologie, vulkanologie. K řešení především globálních dějů využívá počítačové modelování.

Schematické složení zemské atmosféry (bez vodní páry, jejíž množství se značně mění)

Hlavní studované látky editovat

Atmosférická chemie se zabývá především reakcemi sloučenin a radikálů těchto prvků:[1]

Některé z vzájemných reakcí těchto látek jsou iniciovány zářením – především jeho ultrafialovou a viditelnou složkou. Jednou z nejdůležitějších sérií reakcí, které by bez energie dodané slunečním zářením neprobíhaly, je vznik a koloběh ozonu v atmosféře.

Troposférická a stratosférická chemie editovat

 
Některé hlavní děje ovlivňující chemii atmosféry

Vliv na chemii atmosféry mají především chemické látky a jejich vzájemné reakce probíhající ve dvou nejnižších vrstvách atmosféry:

Vyšší vrstvy atmosféry jsou již velmi řídké a chemické děje, které zde probíhají, mají jen malý vliv na nižší vrstvy.

V troposféře mají vliv především oxidy síry (způsobují kyselé deště), oxidy dusíku (spoluvytvářejí škodlivý troposférický ozon) nebo oxid uhličitý a metan, zvyšující skleníkový efekt. Sluneční záření zde má relativně menší vliv a působí zde především jeho viditelná složka, protože ultrafialové záření sem proniká jen ve velmi omezené míře.

V stratosféře probíhá především nepřetržitý proces vzniku a zániku ozonu, tzv Chapmanův cyklus. Z troposféry sem pronikají freony, které tento ozon v ozonové vrstvě ničí a v oblasti Arktidy a Antarktidy vytvářejí ozonovou díru. V stratosféře jsou chemické reakce více ovlivňovány zářením, protože sem kromě viditelné proniká i jeho ultrafialové složka, která má navíc vyšší energii než viditelné světlo.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Hranice mezi troposférou a stratosférou není dána konkrétní výškou, ale oblastí, kde se zastavuje pokles teploty s výškou. Tato tzv. tropopauza se mění jednak podle počasí, ale především závisí na zeměpisné šířce: v oblasti pólů troposféra končí asi v 9 km, v mírných zeměpisných šířkách kolem 11 km a u rovníku v 18 km.

Reference editovat

  1. Methane and Carbon Monoxide in the Troposphere [online]. Department of Physics, University of Toronto, 2000 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat