Otevřít hlavní menu

V tomto článku, nazvaném Astronauti Francie, je podán přehled všech členů oddílu astronautů francouzské kosmické agentury CNES a francouzských astronautů evropské kosmické agentury ESA.

80. léta – lety na MirEditovat

Možnost letu Francouzů do vesmíru se objevila, když Sovětský svaz navrhl Francii účast v sovětských kosmických letech po vzoru programu Interkosmos. Na jaře 1979 byla podepsána příslušná mezistátní dohoda, všemi koly výběru prošli Patrick Baudry a Jean-Loup Chrétien. Od září 1980 oba zahájili přípravu v Hvězdném městečku, v červnu 1982 Jean-Loup Chrétien vyletěl jako první Francouz do vesmíru, v roce 1988 si návštěvu Miru zopakoval.

80. léta – lety raketoplánemEditovat

V roce 1984 nabídli i Američané místa na svých kosmických lodích. CNES proto rozšířil oddíl astronautů o čtyři vědce a tři piloty. Byli to Claudie André-Deshaysová, Jean-Jacques Favier, Frederic Patat, Michel Viso a piloti Jean-François Clervoy, Jean-Pierre Haignere a Michel Tognini.

Raketoplánem letěl ale pouze Baudry roku 1985, po havárii Challengeru další plány padly.

90. létaEditovat

Koncem 80. let se připravoval raketoplán Hermes, současně byla podepsána nová sovětsko-francouzská dohoda o letech na Mir. Potřebu více astronautů naplnilo rozšíření počtu francouzských astronautů roku 1990 o další čtyři piloty Leopolda Eyhartse, Jean-Marca Gaspariniho, Philippe Perrina a Benoita Silve.

Paralelně v roce 1989 začal výběr kandidátů pro rozšířený oddíl astronautů ESA pro lety na amerických, sovětských, ale hlavně evropských lodích. Z evropských pilotovaných letů ovšem nakonec nic nebylo, raketoplán Hermes byl zrušen. Do oddílu ESA přišlo celkem šest nováčků, z Francie jediný – Jean-François Clervoy, dosud astronaut CNES.

90. léta byla dobou největší aktivity francouzských astronautů, absolvovali jedenáct kosmických letů, šest v ruských Sojuzech a pět americkými raketoplány.

21. stoletíEditovat

V březnu 1998 bylo rozhodnuto o zrušení národních oddílů astronautů zemí ESA a shromáždění všech aktivních astronautů v jediném oddílu. Také francouzští astronauti postupně přešli od oddílu ESA.

V novém desetiletí se Francouzi dostali do kosmu pouze v roce 2001, 2002 a pak až 2008. Po havárii Columbie totiž míst pro evropské astronauty ubylo.

Přehled astronautů FrancieEditovat

Jméno V oddílu od Oddíl Lety Celkem ve vesmíru Odchod z oddílu Poznámky
Jean-Loup Chrétien 12. června 1980 CNES, od srpna 1998 NASA Sojuz T-6/Saljut 7, 1982
Sojuz TM-7/Mir/TM-6, 1988
STS-86/Mir, 1997
43d 11h 21m listopad 2001
Patrick Baudry 12. června 1980 CNES STS-51-G, 1985 7d 1h 39m 1985
Claudie Haigneréová
(André-Deshaysová)
8. září 1985 CNES, od 1. listopadu 1999 ESA Sojuz TM-24/Mir/TM-23, 1996
Sojuz TM-33/ISS/TM-32, 2001
25d 14h 24m červen 2002
Jean-Jacques Favier 8. září 1985 CNES STS-78, 1996 16d 21h 48m ?1999
Frederic Patat 8. září 1985 CNES neletěl 1998
Michel Viso 8. září 1985 CNES neletěl srpen 1998
Jean-François Clervoy 8. září 1985 CNES, od 15. května 1992 ESA STS-66, 1994
STS-84/Mir, 1997
STS-103, 1999
28d 3h 5m aktivní
Jean-Pierre Haignere 8. září 1985 CNES, od srpna 1998 ESA Sojuz TM-17/Mir/TM-16, 1993
Sojuz TM-29/Mir, 1999
209d 12h 25m 1. listopadu 1999
Michel Tognini 8. září 1985 CNES, od listopadu 1999 ESA Sojuz TM-15/Mir/TM-14, 1992
STS-93, 1999
18d 17h 47m 1. května 2003
Léopold Eyharts 30. července 1990 CNES, od srpna 1998 ESA Sojuz TM-27/Mir/TM-26, 1998
STS-122/ISS/STS-123, 2008
68d 21h 30m aktivní
Jean-Marc Gasparini 30. července 1990 CNES neletěl srpen 1998
Philippe Perrin 30. července 1990 CNES, od prosince 2002 ESA STS-111/ISS, 2002 13d 20h 36m květen 2004
Benoit M. Silve 30. července 1990 CNES neletěl 1993

Externí odkazyEditovat

  • IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2008-11-16]. Kapitola Франция. Dostupné online. (rusky)