Asteroid Chicxulub

asteroid

Asteroid Chicxulub je hypotetické těleso o velikosti asi 10 až 15 kilometrů, které dopadlo před 66 miliony let[1] do oblasti současného Mexického zálivu (výběžek poloostrova Yucatán) a zřejmě bylo jednou z hlavních příčin hromadného vymírání druhů na konci křídy.[2][3] Při něm vyhynulo na konci křídové periody druhohorní éry asi 75 % druhů tehdejších organismů, zejména pak neptačí dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi (mosasauři a plesiosauři), téměř zcela pak i bezobratlí amoniti a mnoho dalších skupin. Sám asteroid se při dopadu zřejmě vypařil, dnes z něj tedy nic nezbývá a o jeho existenci svědčí pouze nepřímé důkazy – zejména obří dopadový kráter (Chicxulubský kráter) v Mexickém zálivu a stopy obohacení iridiem i jinými kovovými prvky ve vrstvách na rozhraní křídy a paleogénu.

Umělecká představa o dopadu asteroidu Chicxulub před 66 miliony let.

Specifika a účinky dopadu planetkyEditovat

 
Velikostní porovnání kráteru a planetky s Českou republikou.

Planetka Chicxulub měřila v průměru asi 6-18 kilometrů, nejpravděpodobněji pak 10-15 km. Její hmotnost mohla při průměrné hustotě kolem 3000 kg na metr krychlový činit asi 7,8 bilionu metrických tun (což odpovídá přibližně 30 milionům supertankerů) a objem zhruba 2600 km³ (asi 30 000 Gibraltarských skal nebo polovina nejvyšší hory současného světa Mt. Everestu). Po dopadu bylo vyvrženo nejméně 130 000 km³ materiálu, což představuje asi šestinásobek objemu vody v Bajkalském jezeře nebo 0,01 % vod všech světových oceánů.[4] Vzniklý kráter dosahoval průměru přes 150 kilometrů[5], podle některých odhadů dokonce až přes 200 km a je tak jednou z největších dosud identifikovaných struktur tohoto druhu na planetě Zemi.[6]

Podle odborné práce, publikované v květnu roku 2020, dopadla planetka Chicxulub pod strmým úhlem 45 až 60 stupňů od severovýchodu. Díky tomu měl impakt ještě mnohem větší razanci, což mohlo být pro následné efekty spojené s hromadným vymíráním podstatným faktorem.[7]

V kráteru se na dlouhou dobu vytvořily podmínky pro existenci mikrobiálního života, závislého na hydrotermálním prostředí. V dutině kráteru se vyskytovaly hypertermální podmínky s teplotou v rozmezí 300 až 400 °C, což mohlo představovat velmi dobré podmínky pro rozvoj termofilních mikroorganismů.[8] Porézní podpovrchový systém dutin a chodeb v kráteru byl zřejmě osídlen trvalou mikroflórou mikroskopických organismů, které zde přežívaly ve specifickém prostředí po relativně dlouhou dobu.[9]

V kráteru se krátce po dopadu vytvořily podmínky velkého hydrotermálního jezera s teplotou vody kolem 70 °C, kde se brzy začalo dařit "katastrofové biotě" - mikroskopickým extrémofilům. Tyto podmínky mořná přetrvaly po dobu 1,5 až 2,5 milionu let po dopadu.[10]

Dějiny výzkumuEditovat

Dlouho se předpokládalo, že dinosauři vyhynuli z jiných příčin, teprve v roce 1956 se objevila první myšlenka o možném dopadu asteroidu v článku M. W. De Laubenfelse[11]. Hmatatelné důkazy však přinesli až otec a syn Luis a Walter Alvarezovi v roce 1980[12]. Ti objevili vrstvičku sedimentu z tohoto období, vykazující velké obohacení vzácným kovovým prvkem iridiem. V té době již byl znám i kráter po dopadu, dnes pohřbený pod více než kilometrovou vrstvou usazenin. Ten byl však oficiálně představen až po roce 1990 Alanem Hildebrandem a jeho kolegy. Kráter Chicxulub o průměru kolem 180 km[13] je dnes třetím největším rozeznaným astroblémem (impaktní strukturou) a představuje nejpádnější důkaz o dopadu obřího vesmírného tělesa před asi 66,02 milionu let.[14]

Ne všichni vědci jsou ale přesvědčeni, že impakt skutečně způsobil velké vymírání[15]. Na vině mohou být také další změny prostředí a extrémně silná činnost indických sopek, které vytvořily tzv. Dekkánské trapy.[16]

Původ impaktoruEditovat

Původcem tohoto tělesa mohla být rodina asteroidů zvaných Flora[17]. Původně byl za původce tělesa označen objekt 298 Baptistina, ten je ale dle údajů z infračerveného teleskopu WISE nejspíš příliš mladým objektem, vzešlým ze srážky o stáří kolem 80 milionů let, což je pro K-T impakt (jen zhruba o 15 milionů let později) nedostatečné. Dnes se proto zájem astronomů zaměřil na starší těleso P/2010 A2 z již zmíněné rodiny planetek Flora, které vzniklo srážkou před více než 100 miliony let. Spekuluje se také o možnosti, že asteroidů bylo více, šlo tedy možná o celý roj.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Paul R. Renne, Ignacio Arenillas, José A. Arz, Vivi Vajda, Vicente Gilabert & Hermann D. Bermúdez (2018). Multi-proxy record of the Chicxulub impact at the Cretaceous-Paleogene boundary from Gorgonilla Island, Colombia. Geology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1130/G40224.1
  2. KRING, David A. International Consensus — Link Between Asteroid Impact and Mass Extinction Is Rock Solid [online]. www.lpi.usra.edu, 2010-03-04 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SCHULTE, Peter. The Chicxulub Asteroid Impact and Mass Extinction at the Cretaceous-Paleogene Boundary [online]. columbia.edu, 2010-03-05 [cit. 2015-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. SOCHA, Vladimír. Když se zřítilo nebe. OSEL.cz [online]. 13. prosince 2016. Dostupné online. 
  5. Archivovaná kopie. www.passc.net [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15. 
  6. Sharpton V. L.; Marin L. E. (1997). "The Cretaceous–Tertiary impact crater and the cosmic projectile that produced it". Annals of the New York Academy of Sciences. 822: 353–80. doi:10.1111/j.1749-6632.1997.tb48351.x
  7. Collins, G. S.; et al. (2020). A steeply-inclined trajectory for the Chicxulub impact. Nature Communications, 11, Article number: 1480. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-15269-x
  8. David A. Kring; et al. (2020). Probing the hydrothermal system of the Chicxulub impact crater. Science Advances, 6(22): eaaz3053. doi: 10.1126/sciadv.aaz3053
  9. David A. Kring, Martin J. Whitehouse, and Martin Schmieder (2020). Microbial Sulfur Isotope Fractionation in the Chicxulub Hydrothermal System. (PDF). Astrobiology. doi: https://doi.org/10.1089/ast.2020.2286
  10. Richard Norris (2020). Whump, Slosh, Slosh, Slosh--Filling the Crater That Did in the Dinosaurs. AGU Advances. doi: https://doi.org/10.1029/2020AV000306
  11. SOCHA, Vladimír. Stručná historie zabijáka dinosaurů. OSEL.cz [online]. 11. srpna 2014. Dostupné online. 
  12. SOCHA, Vladimír. Dějiny zkoumání zániku dinosaurů. OSEL.cz [online]. 29. září 2015. Dostupné online. 
  13. neo.jpl.nasa.gov. Images Of Chicxulub Crater [online]. neo.jpl.nasa.gov [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  14. SOCHA, Vladimír. Po dopadu nebylo úniku. OSEL.cz [online]. 25. listopadu 2016. Dostupné online. 
  15. SOCHA, Vladimír. Žili v Montaně třetihorní dinosauři?. OSEL.cz [online]. 3. února 2015. Dostupné online. 
  16. SOCHA, Vladimír. Vyhubil dinosaury asteroid nebo sopky?. OSEL.cz [online]. 26. května 2015. Dostupné online. 
  17. SOCHA, Vladimír. Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů. OSEL.cz [online]. 13. října 2015. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat