Otevřít hlavní menu

Asteroid Chicxulub je hypotetické těleso o velikosti asi 10 až 15 kilometrů, které dopadlo před 66 miliony let[1] do oblasti současného Mexického zálivu (výběžek poloostrova Yucatán) a zřejmě bylo jednou z hlavních příčin hromadného vymírání druhů na konci křídy.[2][3] Při něm vyhynulo na konci křídové periody druhohorní éry asi 75 % druhů tehdejších organismů, zejména pak neptačí dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi (mosasauři a plesiosauři), téměř zcela pak i bezobratlí amoniti a mnoho dalších skupin. Sám asteroid se při dopadu zřejmě vypařil, dnes z něj tedy nic nezbývá a o jeho existenci svědčí pouze nepřímé důkazy – zejména obří dopadový kráter (Chicxulubský kráter) v Mexickém zálivu a stopy obohacení iridiem i jinými kovovými prvky ve vrstvách na rozhraní křídy a paleogénu.

Obsah

Specifika planetkyEditovat

Planetka Chicxulub měřila v průměru asi 6-18 kilometrů, nejpravděpodobněji pak 10-15 km. Její hmotnost mohla při průměrné hustotě kolem 3000 kg na metr krychlový činit asi 7,8 bilionu metrických tun (což odpovídá přibližně 30 milionům supertankerů) a objem zhruba 2600 km³ (asi 30 000 Gibraltarských skal nebo polovina nejvyšší hory současného světa Mt. Everestu). Po dopadu bylo vyvrženo nejméně 130 000 km³ materiálu, což představuje asi šestinásobek objemu vody v Bajkalském jezeře nebo 0,01 % vod všech světových oceánů.[4] Vzniklý kráter dosahoval průměru přes 150 kilometrů[5], podle některých odhadů dokonce až přes 200 km a je tak jednou z největších dosud identifikovaných struktur tohoto druhu na planetě Zemi.[6]

Dějiny výzkumuEditovat

Dlouho se předpokládalo, že dinosauři vyhynuli z jiných příčin, teprve v roce 1956 se objevila první myšlenka o možném dopadu asteroidu v článku M. W. De Laubenfelse[7]. Hmatatelné důkazy však přinesli až otec a syn Luis a Walter Alvarezovi v roce 1980[8]. Ti objevili vrstvičku sedimentu z tohoto období, vykazující velké obohacení vzácným kovovým prvkem iridiem. V té době již byl znám i kráter po dopadu, dnes pohřbený pod více než kilometrovou vrstvou usazenin. Ten byl však oficiálně představen až po roce 1990 Alanem Hildebrandem a jeho kolegy. Kráter Chicxulub o průměru kolem 180 km[9] je dnes třetím největším rozeznaným astroblémem (impaktní strukturou) a představuje nejpádnější důkaz o dopadu obřího vesmírného tělesa před asi 66,02 milionu let.[10]

 
Umělecká představa o dopadu asteroidu Chicxulub před 66 miliony let.

Původ impaktoruEditovat

Původcem tohoto tělesa mohla být rodina asteroidů zvaných Flora[11]. Původně byl za původce tělesa označen objekt 298 Baptistina, ten je ale dle údajů z infračerveného teleskopu WISE nejspíš příliš mladým objektem, vzešlým ze srážky o stáří kolem 80 milionů let, což je pro K-T impakt (jen zhruba o 15 milionů let později) nedostatečné. Dnes se proto zájem astronomů zaměřil na starší těleso P/2010 A2 z již zmíněné rodiny planetek Flora, které vzniklo srážkou před více než 100 miliony let. Spekuluje se také o možnosti, že asteroidů bylo více, šlo tedy možná o celý roj. Ne všichni vědci jsou ale přesvědčeni, že impakt skutečně způsobil velké vymírání[12]. Na vině mohou být také další změny prostředí a extrémně silná činnost indických sopek, které vytvořily tzv. Dekkánské trapy.[13]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Paul R. Renne, Ignacio Arenillas, José A. Arz, Vivi Vajda, Vicente Gilabert & Hermann D. Bermúdez (2018). Multi-proxy record of the Chicxulub impact at the Cretaceous-Paleogene boundary from Gorgonilla Island, Colombia. Geology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1130/G40224.1
  2. KRING, David A. International Consensus — Link Between Asteroid Impact and Mass Extinction Is Rock Solid [online]. www.lpi.usra.edu, 2010-03-04 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SCHULTE, Peter. The Chicxulub Asteroid Impact and Mass Extinction at the Cretaceous-Paleogene Boundary [online]. columbia.edu, 2010-03-05 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SOCHA, Vladimír. Když se zřítilo nebe. OSEL.cz [online]. 13. prosince 2016. Dostupné online. 
  5. http://www.passc.net/EarthImpactDatabase/chicxulub.html
  6. Sharpton V. L.; Marin L. E. (1997). "The Cretaceous–Tertiary impact crater and the cosmic projectile that produced it". Annals of the New York Academy of Sciences. 822: 353–80. doi:10.1111/j.1749-6632.1997.tb48351.x
  7. SOCHA, Vladimír. Stručná historie zabijáka dinosaurů. OSEL.cz [online]. 11. srpna 2014. Dostupné online. 
  8. SOCHA, Vladimír. Dějiny zkoumání zániku dinosaurů. OSEL.cz [online]. 29. září 2015. Dostupné online. 
  9. neo.jpl.nasa.gov. Images Of Chicxulub Crater [online]. neo.jpl.nasa.gov [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  10. SOCHA, Vladimír. Po dopadu nebylo úniku. OSEL.cz [online]. 25. listopadu 2016. Dostupné online. 
  11. SOCHA, Vladimír. Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů. OSEL.cz [online]. 13. října 2015. Dostupné online. 
  12. SOCHA, Vladimír. Žili v Montaně třetihorní dinosauři?. OSEL.cz [online]. 3. února 2015. Dostupné online. 
  13. SOCHA, Vladimír. Vyhubil dinosaury asteroid nebo sopky?. OSEL.cz [online]. 26. května 2015. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat