Otevřít hlavní menu

Asfodelovité (Asphodelaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales).

Jak číst taxoboxAsfodelovité
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď asfodelovité (Asphodelaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pojetí čelediEditovat

Pojetí čeledi se postupem času značně měnilo. Starší taxonomické systémy někdy řadily zástupce čeledi asfodelovité (Asphodelaceae) do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď bělozářkovité (Anthericaceae) a áloeovité (Aloaceae). Podle systému APG II byly některé rody, jako Anthericum, Paradisea a Chlorophytum zařazeny do čeledi agávovité (Agavaceae), jiné jako Laxmannia do čeledi Laxmanniaceae aj. V systému APG III není čeleď uznávána a zástupci jsou řazeny v rámci podčeledi Asphodeloideae do široce pojatých žlutokapovitých (Xanthorrhoeaceae s.l.).[1] Ve verzi APG IV, vydané v roce 2016, je čeleď Xanthorrhoeaceae přejmenována na Asphodelaceae (asfodelovité), čímž se tato čeleď opět ocitá na scéně.

PopisEditovat

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, vzácněji dřevnatí a jsou to pak až stromkovitého vzhledu, převážně s oddenky, patří sem i některé sukulenty a liány. U některých australských zástupců jsou listy redukovány a fotosyntetickou funkci má stonek. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, často dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. Čepele listů jsou často zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla v klasech nebo hroznech. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen kalich a koruna, okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka a blizna je 1, blizna někdy 2-3 laločná, semeník je svrchní. Plod je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně tobolka.

Rozšíření ve světěEditovat

Je známo asi 15 rodů a asi 785 druhů, které jsou přirozeně rozšířeny v jižní Evropě, Asii, Africe, v Austrálii a na Novém Zélandu.[2]

ZástupciEditovat

Přehled rodů[2]Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Xanthorrhoeaceae
  2. a b http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae
  3. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  4. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazyEditovat