Otevřít hlavní menu
Tento článek je o německém vynálezci a podnikateli. O českém malíři a grafikovi pojednává článek Artur Fischer (malíř).

Artur Fischer (31. prosince 1919 Tumlingen, dnes část města Waldachtal ve Schwarzwaldu27. ledna 2016)[1] byl německý vynálezce, podnikatel a zakladatel firmy Artur Fischer GmbH & Co.KG.

Artur Fischer
Narození 31. prosince 1919
Waldachtal
Úmrtí 27. ledna 2016 (ve věku 96 let)
Waldachtal
Zaměstnavatel fischerwerke
Ocenění Prsten Wernera von Siemense (1990)
Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2006)
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska
medaile Rudolfa Diesela
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Základní stavební díl stavebnice fischertechnik
Model robota

ŽivotEditovat

Artur Fischer se narodil jako nejstarší syn v rodině krejčího Georga a Pauliny Fischerových. V letech 1930 až 1933 navštěvoval reálku v Dornstettenu. Poté se vyučil stavebním zámečníkem[2] u zámečnického mistra Wilhelma Müssiga ve Stuttgartu.[3] Z Hitlerjugend vystoupil.[2] Jeho přáním při nástupu vojenské služby bylo stát se letcem nebo alespoň důstojníkem, ale díky tomu, že nosil brýle a také kvůli chybějící maturitě se mu tento sen nevyplmnil. Místo toho sloužil jako letecký mechanik u Jagdgeschwader 52.[4] S touto jednotkou se účastnil bitvy u Stalingradu. Z obklíčeného „kotle“ podle vlastních slov „unikl posledním letadlem“.[5] Na italské frontě padl do britského zajetí, z nějž se mu podařilo uprchnout. V roce 1946 se vrátil domů, kde začal pracovat v konstrukční kanceláři Edgara Rößgera. Zde však nebyl spokojen.

27. května 1947 se ve Freudenstadtu oženil s Ritou Gonser (1925–2013), dcerou Maxe a Wilhelminy Gonser ze sousedního Lützenhardtu.[6]

 
Tovární areál fischerwerke ve Waldachtalu

V roce 1948 založil v Hörschweileru malou dílnu Artur Fischer GmbH & Co. KG. Ta se postupem času rozrostla a stala se známou jako fischerwerke.

Artur Fischer je držitelem 1136 patentů a 5867 chráněných vzorů (stav ke konci roku 2013).[7] Na konci roku 2013 měla firma fischerwerke celkově registrováno více než 8700 patentů). Thomas Alva Edison, kterého chtěl Artur Fischer překonat, měl na svém „kontě“ 1093 patentů.

K nejznámějším vynálezům Artura Fischera patří Fischer S nylonová hmoždinka z roku 1958, stavebnice fischertechnik (1965 obdoba Lega, ale více technicky zaměřená).

V roce 2012 dosáhly pobočky Fischer Group po celém světě obratu přes 618 miliónů eur, většinu díky produkci kotevní a upevňovací techniky. Společnost, kterou vede od roku 1980 syn Klaus Fischer, produkovala v roce 2004 jen v jediném závodě ve Waldachtalu sedm miliónů hmoždinek každý den.

OceněníEditovat

V roce 1986 byl oceněn Medailí Rudolfa Diesela. V roce 1990 byl Artur Fischer vyznamenán Prstenem Wernera von Siemense. Získal též Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska. V roce 2014 získal za celoživotní dílo cenu European Inventor Award.[8][9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.lidovky.cz/zemrel-nemecky-edison-vynalezce-hmozdinky-f2u-/lide.aspx?c=A160131_193434_lide_ELE
  2. a b Jan Sellner: Zum Tod von Artur Fischer. Ein Leben voller Einfälle. In: Stuttgarter Nachrichten, 29. ledna 2016.
  3. Frank Holzhauer: Artur Fischer. In: cc-c.de, 28. února 2005.
  4. Alexander Smoltczyk: Zum Tod von Artur Fischer: Daniel Dübeltrieb. In: SpOn, 29. ledna 2016.
  5. Aussage von Artur Fischer im Dokumentarfilm: Artur Fischer – Der Dübelkönig aus dem Schwarzwald. In: SWR, 8. dubna 2010.
  6. Traueranzeige: Rita Fischer. In: Schwarzwälder Bote, August 2013, (PDF; 431 kB, archived by WebCite at).
  7. Peter Koller: Europäischer Erfinderpreis. Technik-Oscar für die Erfinderlegende Artur Fischer. In: Elektronikpraxis, 17. června 2014.
  8. Mitteilung auf der Webseite des EPA
  9. Richard Friede: Artur Fischer. Ein Dübel für die Welt. Preis für das Lebenswerk, in: Handelsblatt, Nr. 118 vom 24. Juni 2014, S. 20.

LiteraturaEditovat

  • Helmut Engisch / Michael Zerhusen: Die Fischers: Eine schwäbische Dübel-Dynastie. Theiss, ISBN 3-8062-1341-0
  • Kathrin Wilkens: Der Herr der Dübel v: Technology Review (německé vydání), květen 2004, strana 92.

Externí odkazyEditovat