Artaxerxés I.

Artaxerxés I. Makrocheir (řecky Ἀρταξέρξης, staropersky Artachšaçá𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠, novopersky Ardašír [اردشیر یکم‎])[1] byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 465424 př. n. l. Jeho otcem byl král Xerxés I., jeden z hlavních aktérů řecko-perských válek, dědem Dareios I., syn knížete Hystaspa. Artaxerxův přídomek Μακρόχειρ, užívaný v řeckých pramenech, znamená „Dlouhoruký“.[2] Jsou o něm zmínky v biblických knihách Ezdráše a Nehemjáše,[3][4][5] v hebrejském textu אַרְתַּחְשַׁסְתְּא, Artachšaste.

Artaxerxés I.
perský velkokrál
Artaxerxova hrobka v Nakš-e Rustamu
Artaxerxova hrobka v Nakš-e Rustamu
Doba vlády 465424 př. n. l.
Narození neznámé
Úmrtí 424 př. n. l.
Súsy
Pohřben Nakš-e Rustam
Předchůdce Xerxés I.
Nástupce Xerxés II.
Manželka Damaspia
Potomci Xerxés II.
Sogdianos
Óchos (Dareios II.)
Arsités
Bagapaios
dcera Parysatis
Dynastie Achaimenovci
Otec Xerxés I.
Matka Améstris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PočátkyEditovat

Na trůn se Artaxerxés dostal po zavraždění Xerxa I. velitelem gardy Artabanem a následném odstranění prince Dareia, nejstaršího královského syna. Artabanos, který jevil snahu sám se stát králem, byl novým panovníkem usmrcen.[6]

VládaEditovat

Již krátce po změně vlády propuklo roku 463 př. n. l. povstání v Baktrii a brzy na to i v Egyptě, kde ho vedl princ Inaros.[7] Do posledně jmenovaného konfliktu se čile vměšoval Athénský námořní spolek v čele s Kimónem, který v této době dosáhl vrcholu své moci. Egyptští vzbouřenci byli zpočátku úspěšní (porazili perského místodržitele v oblasti a oblehli Memfidu), ale nakonec si Artaxerxův vojevůdce Megabyzos odbojnou provincii roku 454 př. n. l. opět podrobil.[8] Přitom utrpěla značné ztráty athénská expediční flotila (snad až 50 lodí).

V příštích letech následovaly další boje s Řeky, vedené se střídavým štěstím, až byl podle antických pramenů v letech 449/448 př. n. l. uzavřen tzv. Kalliův mír (jeho historicita je ovšem sporná).[9] Artaxerxés údajně uznal nezávislost maloasijských řeckých obcí, zatímco Řekové akceptovali perské panství v Egyptě a na Kypru. Po vypuknutí peloponéské války mezi Spartou a Athénami usilovaly obě strany o podporu Peršanů, tomu však zabránila králova smrt.

Za Artaxerxa pokračovala výstavba palácového komplexu v Persepoli, třebaže ne takovým tempem jako za předchozích vladařů. Hrobku si dal král patrně zřídit v Nakš-e Rustamu, nápisově to ale doložit nelze. Artaxerxés I. po sobě zanechal legitimního syna Xerxa a velké množství levobočků, z nichž dva – Sogdianos a Óchos – dosedli později na perský trůn. Pokud jde o osobní vlastnosti, byl král poměrně velkorysý, poskytl např. azyl Themistoklovi, vítězi od Salamíny.[10]

PoznámkyEditovat

  1. Jméno znamená "spravedlivý král".
  2. Plútarchos, Artaxerxés 1, 1, uvádí, že přídomek dostal král proto, že měl pravou ruku delší než levou; Iulius Pollux, Onomastikon 2, 151 naproti tomu tvrdí, že Dlouhoruký znamená "muž s dalekosáhlou mocí".
  3. BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 561. 
  4. Ezd 7, 7 (Kral, ČEP)
  5. Neh 13, 6 (Kral, ČEP)
  6. Diodóros 11, 71, 1.
  7. Ktésiás frg. 14; Diodóros 11, 69, 2; Thúkýdidés 1, 104, 1.
  8. Thúkýdidés 1, 104; 109–110; Ktésiás frg. 14; Isokratés 8, 86; Diodóros 11, 71, 3–6; 74–75; 77, 1–5.
  9. Hérodotos 7, 151; Thúkýdidés 1, 112, 2–4; Diodóros 12, 2, 3–4; 6; 26, 2; Cornelius Nepos, Kimón 3, 4; Plútarchos, Kimón 13, 4–6.
  10. Thúkýdidés 1, 137, 3–138, 5; Cornelius Nepos, Themistoklés 9, 1–10, 3.

LiteraturaEditovat

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. (česky) 
  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy) 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Xerxés I.
  Perský král
465424
  Nástupce:
Xerxés II.
Předchůdce:
Xerxés I.
  Egyptský král
465424
  Nástupce:
Xerxés II.