Aromaterapie

druh alternativní medicíny
(přesměrováno z Aroma masáž)

Aromaterapie je druh alternativní medicíny, který užívá rostlinné těkavé látky známé jako éterické oleje a další vonné složky za účelem změny mysli, nálady, procesu poznávání nebo zdraví.

Série článků na téma
Alternativní medicína

Série článků na téma Alternativní medicína
  • Všeobecné informace
  • Alternativní medicína


Ilustrační obrázek aromatických olejů.

Aromaterapie doslova znamená „léčbu pomocí vůní“. Je složen ze dvou slov: „aroma“ – vůně a „terapie“ – léčba.

V aromaterapii se používají rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, sezamový, mandlový aj.), do kterých se přidávají přírodní éterické oleje. Oleje se míchají těsně před masáží a to podle potřeby údajného účinku - buď stimulující (jang), nebo uklidňující (jin). Tato forma ošetřování se řadí pod alternativní medicínu. Mezi nejrozšířenější éterické oleje patří: citrusy (citron, pomeranč, mandarinka, bergamot..), jehličnany (borovice, jedle, cypřiš...) citronová tráva, levandule, cedrové dřevo, zázvor, a pod. Mezi drahé a vzácnější éterické oleje patří např. santalové dřevo, jasmín, růže.[1]

ProceduryEditovat

AromamasážEditovat

Aromamasáž neboli aromaterapeutická masáž zahrnuje ošetření celého těla od vlasové části hlavy až po prsty u nohou vonnými oleji.

Aromatická inhalaceEditovat

Inhalace aromatických olejů údajně může navodit zvýšení či snížení krevního tlaku, pocit chladu, tepla nebo povzbuzení. Má být využívána při léčbě psychických nebo psychosomatických onemocnění.

Aromaterapeutická koupelEditovat

Aromatická koupel se od klasické léčebné koupele liší přidaným éterickým olejem nebo aroma směsí. Koupel je příjemně relaxační a uklidňující[1].

KritikaEditovat

Lékařské důkazy o tom, že aromaterapie dokáže vyléčit nebo zabránit byť jediné nemoci chybí.
V roce 2015 zveřejnilo australské ministerstvo zdravotnictví přehled „alternativních“ terapií, ve kterém se snažilo zjistit, zda jsou vhodné pro úhradu ze zdravotního pojištění. Aromaterapie byla jednou ze sedmnácti hodnocených terapií, u nichž chyběly jasné důkazy o jejich účinnosti. Mnoho dalších přehledů podobně uvádí absenci důkazů pro aromaterapii jako léčbu. Chybí velké, dobře navržené, vhodně randomizované a kontrolované studie. Navíc existují studie, které ukazují, že některé esenciální oleje mohou být pro člověka toxické[2].
Dle průzkumu, který mezi 101 náhodně vybranými odborníky[3] APA provedl John Nocross, jde o zcela zdiskreditovanou metodu léčby k léčbě duševních poruch a Esenciální oleje jsou vysoce koncentrované a při použití v neředěné formě, často označované jako čistá aplikace, mohou dráždit pokožku[4][5]. Proto se pro lokální aplikaci obvykle ředí s nosným olejem, jako je jojobový, olivový, sladký mandlový nebo kokosový olej. U mnoha olejů z citrusových kůrek lisovaných za studena, jako je citron nebo limetka, se mohou vyskytnout fototoxické reakce[6].
Mnoho esenciálních olejů obsahuje chemické složky, které jsou senzibilizující (po několika použitích způsobují reakce na kůži a ještě více ve zbytku těla). Chemické složení éterických olejů může být ovlivněno herbicidy, pokud jsou rostliny pěstované oproti původním, divoce rostoucím[7][8].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Aromaterapie [online]. E-lazne.eu, 24. 3. 2019. Dostupné online. 
  2. NICKELL, Joe. Aromatherapy: ‘Healing’ by the Scents of Smell. S. 43–44. Skeptical Inquirer [online]. Committee for Skeptical Inquiry, květen 2021. Roč. 45, čís. 3, s. 43–44. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NOCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. Říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 516. Dále jen NOCROSS. ISSN 0735-7028. DOI 10.1037/0735-7028.37.5.515. 
  4. MANION, Chelsea R.; WIDDER, Rebecca M. Essentials of essential oils. S. e153–e162. American Journal of Health-System Pharmacy [online]. American Society of Health-System Pharmacists, 1. 5. 2017. Roč. 74, čís. 9, s. e153–e162. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CABALLERO, Benjamin; TRUGO, Luiz C.; FINGLAS, Paul M. Encyclopedia of food sciences and nutrition. Amsterdam: Academic Press, 2003. Dostupné online. ISBN 9780122270550, ISBN 012227055X. (anglicky) 
  6. CATHER, Jennifer Clay; MACKNET, Mark R.; MENTER, M. Alan. Hyperpigmented macules and streaks. S. 405–406. Proceedings [online]. Baylor University Medical Center, říjen 2000. Roč. 4, čís. 13, s. 405–406. Dostupné online. DOI 10.1080/08998280.2000.11927714. (anglicky) 
  7. EDWARDS, J.; BIENVENU, F. E. Investigations into the use of flame and the herbicide, paraquat, to control peppermint rust in north-east Victoria, Australia. S. 212–224. Australasian Plant Pathology [online]. Springer Science + Business Media. Roč. 1999, čís. 28, s. 212–224. Dostupné online. DOI :10.1071/AP99036. (anglicky) 
  8. ADAMOVIC, D. S.; MIMICA-DUKIC, N.; GAŠIC, O.; MACKO, V. Veriability of herbicide efficiency and their effect upon yield and quality of peppermint (Mentha x piperita L.). ISHS Acta Horticulturae [online]. ISHS. Čís. 249. Dostupné online. DOI 10.17660/ActaHortic.1989.249.8. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat