Arboretum Žampach

zámecký park na Žampachu

Arboretum Žampach je součástí zámeckých parků na Žampachu. Je provozováno Domovem pod hradem Žampach, příspěvkovou organizací sociálních služeb Pardubického kraje. Arboretum se rozkládá na ploše cca 4 ha a je členěno do 3 částí - dolní, horní park a park ve vnitřním zámeckém areálu. Sbírkový fond zahrnuje cca 600 druhů a kultivarů dřevin, včetně u nás vzácně zastoupených druhů. Informační systém arboreta zahrnuje rejstříky tabulí a dřevin přístupné z www stránek a v terénu pak poznávací okruh s tabulkovými informacemi o dřevinách. Arboretum Žampach patří mezi všeobecná arboreta, ale zahrnuje také významnější tematické sbírky některých rodů dřevin, jako např. borovice, jedle, dub, magnolie, buk, smrk, bříza a jasan. Zámecké parky jsou státem chráněnou kulturní památkou. Arboretum Žampach je členem Unie botanických zahrad ČR[1] a akreditovaným členem ArbNet[2] (mezinárodního profesního společenství arboret a dendrologů veřejných zahrad světa). Arboretum je celoročně volně přístupné veřejnosti při dodržení podmínek návštěvního řádu. Bezplatné parkoviště u vstupu do areálu. Arboretum Žampach má také specifický účel - je prostředím pro setkávání se veřejnosti s osobami se zdravotním hendikepem, je místem práce a odpočinku obyvatel Domova pod hradem Žampach.

Vstup do horní části Arboreta Žampach přes dřevěnou lávku s pohledem na čertovy kameny
Arboretum Žampach - dolní park - jaro
Arboretum Žampach - horní park - léto

HistorieEditovat

 
Zámecký areál Žampach - kolem roku 1840, zdroj: Městské muzeum Žamberk (výřez z obrazu)

Úprava zámeckých parků v anglickém stylu pochází z doby činnosti manželů Anny a Františka Lützowových, nejvýznamnějších majitelů žampašského zámku, kteří zde pobývali v letech 1884 – 1933 a souvisí s větší přestavbou zámku z této doby.

Manželé Lützowovi nechali na konci 19. století upravit také hradní areál Tento byl propojen se zámeckým areálem upravenou cestou vycházející z horního parku přes dřevěnou lávku. Na hradním vrchu byla vystavěna dřevěná rozhledna a lávka spojující předhradí s hradem a také provedena konzervace zbytků zdiva. V zámeckých parcích byly udržovány upravené cesty lemované okrasnými záhony. K zámku patřila také zimní zahrada a vlastní zahradnictví.

 
Vstup do horní části zámeckého parku přes dřevěnou lávku. Fotografie rok 1896

V roce 1945 došlo k prohlášení o konfiskaci statku i zámku a od roku 1950 byl rozhodnutím ONV v Žamberku v národní správě. Až do konce osmdesátých let 20. století docházelo k zanedbávání údržby původních parkových ploch a údržby zámeckého areálu. V parcích začaly převažovat vzrostlé náletové dřeviny. Správcem byly řešeny pouze nebezpečné kalamitní stavy a havárie, přičemž nešetrnými zásahy a účelovým kácením docházelo k druhotným škodám a nevraným ztrátám hodnotných stromů z původní parkové výsadby. Některá místa v parcích byla navíc dotčena některými stavbami a provozováním technických zařízení jako např. 2 čistírny odpadních vod. Do parků byla prováděna navážka materiálu, apod.. K zachování základních přírodních hodnot žampašských parků v tomto období přispělo také to, že zámecké parky a areál neztratil statut státem chráněné kulturní památky (rej. č. 4167/3) a podléhal tak dohledu státního úřadu památkové péče.

S obnovou zámeckých parků bylo započato rokem 1990. Na základě odborného posouzení bylo přistoupeno k odstraňování nežádoucích a neperspektivních dřevin a následně byla zahájena nová výsadba, odborné zásahy a ošetřování původních parkových dřevin. Dále byla realizována rozsáhlá výsadba sbírkových dřevin a bylinného patra. Byl vybudován informační tabulový systém a turistické informační centrum se zázemím pro návštěvníky, doplňovány herní prvky, hřiště, zoo koutky a smyslový park. Byla provedena rekonstrukce budovy skleníků zahradnictví. Do trvalkových záhonů a malého botanického skleníku byl zaveden automatický závlahový systém. Došlo k celkové rekonstrukci zámecké budovy a zámeckého nádvoří včetně původní zimní zahrady u zámecké budovy. V parcích byly zřízeny procházkové cesty a místa pro posezení. Během třiceti let došlo k zásadní změně v hodnotách a také v poslání zámeckých parků na Žampachu. Původní přírodní zámecké parky byly změněny na koncept dendrologické, resp. botanické zahrady – arboreta. Po naplnění kritérií bylo Arboretu Žampach v roce 2007 přiznáno řádné členství v Unii botanických zahrad České republiky.[1] V roce 2018 se pak Arboretum Žampach stalo také akreditovaným členem ArbNet - The interactive community of arboreta[2], mezinárodního profesního společenství arboret a dendrologů veřejných zahrad světa. Nový koncept žampašských parků jako Arboreta Žampach a rozšíření sbírkového fondu realizoval více než 30 let Luděk Grätz, ředitel Domova pod hradem Žampach.

 
Luděk Grätz a Arboretum Žampach

Specifickým posláním a účelem Arboreta Žampach je být prostředím pro setkávání se veřejnosti s osobami se zdravotním hendikepem, být místem práce a odpočinku zdravotně postižených obyvatel Domova pod hradem Žampach.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Unie botanických zahrad České republiky
  2. a b Arbnet | Home. www.arbnet.org [online]. [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 396 - 403 (náhled)

Externí odkazyEditovat