Antropocén

Antropocén[pozn. 1] je poměrně nový termín z oblasti geochronologie, který je motivován snahou označit období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Pojem je složen ze dvou řeckých slov ἄνθρωπος[2] (anthropos) „člověk“ a καινός[3] (kainos) „nový“.[4] Termín vymyslel ekolog Eugene Stoermer a popularizoval jej počátkem nového tisíciletí[5] atmosférický chemik Paul Crutzen, držitel Nobelovy ceny. Ten považuje vliv lidského chování na zemskou atmosféru za natolik významný, že by měly být moderní dějiny lidstva označeny za nové geologické období.

Koncept antropocénu se vedle chronostratigrafie a geochronologie začal používat i v dalších odborných disciplinách (např. antropologie, archeologie, pedologie, ekologie, geografie, oceánografie, historie, sociologie, filozofie, mezinárodní právo), zpravidla však v poněkud odlišném pojetí.[6]

Problémy s oficiálním zavedením termínuEditovat

V současnosti není ani ujasněno, kterým okamžikem by antropocén měl začínat. Podle některých úvah by se mělo jednat až o období průmyslové revoluce, kdy na počátku 19. století začala růst přítomnost uhlíku a metanu v zemské atmosféře.[7] Ovšem člověk začal ovlivňovat Zemi před několika tisíci lety.[8] Podle jiných začíná už s objevem a rozšířením zemědělství před zhruba osmi tisíci let; antropocén by pak zahrnoval větší část holocénu, nebo by dokonce byl jen jiným označením pro holocén.[9]

Pracovní skupina věnující se antropocénu (AWG) zastává stanovisko, že začátek tohoto období by měl být optimálně zařazen do poloviny 20. století,[10] kdy došlo k významnému růstu populace, industrializace a globalizace jako takové. Nejvýznamnějším důvodem však byly jaderné testy, vrcholící v 50. letech, v jejichž důsledku se do půdy dostaly umělé radioaktivní částice.[11][12]

Návrh byl řešen Mezinárodní komisí pro stratigrafii. Ta však roku 2018 zavedla členění holocénu na greenlandian, northgrippian a meghalayan.[13] Antropocén tedy zatím nebyl přijat.

V listopadu 2019 Mezinárodní stratigrafická komise (ICS) ani Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) stále neuznaly Antropocén jako oficiální geologické období navazující na holocén. Pracovní skupina zaměřující se na antropocén (AWG) většinově odhlasovala 21. 5. 2019 podobu návrhu o zavedení antropocénu jako oficiálního geologického období, jehož projednání Mezinárodní stratigrafickou komisí (ICS) je naplánováno na rok 2021.

 
Edward Burtynsky na své výstavě.

Odkazy v současné kultuřeEditovat

Pojem antropocén se začal užívat i v jiných, než striktně vědeckých kruzích. Uznávaný kanadský krajinářský fotograf Edward Burtynsky vydal v roce 2018 v pořadí svou patnáctou[14] knihu fotografií s názvem Antropocén (Anthropocene).[15] V knize zachycuje širokou paletu přírodních scenérií, které člověk v minulosti významněji ovlivnil svou činností. Pražané měli naposled příležitost seznámit se s Burtynského prací na podzim roku 2019 na výstavě pořádané Centrem architektury a městského plánování (CAMP).[16]

Burtynsky se též spolupodílel na tvorbě kanadského dokumentárního filmu Antropocén: Epocha člověka (v originále Anthropocene: The Human Epoch),[17] který do českých kin vstoupil 14. listopadu 2019.[18]

PoznámkyEditovat

  1. Alternativní názvy kvintér (pětihory) či aktuel[1] se neprosadily.

ReferenceEditovat

  1. POKORNÝ, Petr; STORCH, David, a kolektiv. Antropocén. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 660 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-3129-7. S. 137. 
  2. Online Etymology Dictionary | Origin, history and meaning of English words. www.etymonline.com [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  3. J., J.; ROBERT-SCOTT; LIDDELL, Henry George. A Greek-English Lexicon. The Classical Weekly. 1940, roč. 34, čís. 8, s. 86. Dostupné online [cit. 2019-11-26]. ISSN 1940-641X. DOI:10.2307/4341055. 
  4. Anthropocene. National Geographic Society [online]. National Geographic, 2019-06-07 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Working Group on the ‘Anthropocene’ | Subcommission on Quaternary Stratigraphy [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ZALASIEWICZ, Jan; WATERS, Colin N.; ELLIS, Erle C.; HEAD, Martin J.; VIDAS, Davor; STEFFEN, Will; THOMAS, Julia Adeney, LEINFELDER, Reinhold; McNEILL , J. R.; GAŁUSZKA, Agnieszka; WILLIAMS, Mark; BARNOSKY, Anthony D.; RICHTER, Daniel de B.; GIBBARD, Philip L.; SYVITSKI, Jaia; JEANDEL, Catherine; CEARRETA, Alejandro; CUNDY, Andrew B.; FAIRCHILD, Ian J.; ROSE, Neil L.; IVAR do SUL, Juliana A.; SHOTYK, William; TURNER, Simon; WAGREICH, Michael; ZINKE, Jens. The Anthropocene: Comparing Its Meaning in Geology (Chronostratigraphy) with Conceptual Approaches Arising in Other Disciplines. S. 1-25. Earth's Future [online]. American Geophysical Union in John Wiley & Sons, Inc., 2021-02-10 [cit. 2021-04-21]. Svazek 9, čís. 3: e2020EF001896, s. 1-25. Dostupné online. ISSN 2328-4277. DOI:10.1029/2020EF001896. (anglicky) 
  7. Anthropocene. National Geographic Society [online]. National Geographic, 2019-06-07 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Crowdsourced archaeology shows how humans have influenced Earth for thousands of years [online]. phys.org, 2019-08-29 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  9. HAMILTON, Clive. Define the Anthropocene in terms of the whole Earth [online]. nature.com, 2016-08-17 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  10. Vědci chtějí přepsat učebnice, v roce 1950 nastal antropocén, věk vlády lidí nad planetou. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  11. Anthropocene. National Geographic Society [online]. National Geographic, 2019-06-07 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Working Group on the ‘Anthropocene’ | Subcommission on Quaternary Stratigraphy [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ICS chart containing the Quaternary and Cambrian GSSPs and new stages (v 2018/07) is now released! [online]. stratigraphy.org [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  14. Edward Burtynsky. Edward Burtynsky [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. BURTYNSKY, EDWARD, 1955-. Anthropocene. First edition. vyd. Göttingen, Germany: [s.n.] 236 pages s. Dostupné online. ISBN 978-3-95829-489-9, ISBN 3-95829-489-8. OCLC 1050861419 
  16. DOLINOVÁ, Tereza. Edward Burtynsky: Antrophocene – výstava fotografií - CZECHDESIGN. www.czechdesign.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  17. Internet Movie Database [online]. IMDb [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  18. Československá filmová databáze. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • POKORNÝ, Petr; STORCH, David, a kolektiv. Antropocén. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 660 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-3129-7.  – obsáhlá česká publikace sepsaná kolektivem dvaceti českých vědců o historii a současnosti antropocenního způsobu uvažování nejen v přírodních vědách; recenze např. zde (Lucie Juřičková, Živa 1/2021)
  • Věk člověka. Respekt. 2011, roč. XXII, čís. 38/39, s. 60–66. Přeloženo z The Economist. Dostupné online. ISSN 0862-6545.  – článek je dostupný pouze předplatitelům onoho týdeníku
  • FENDRYCHOVÁ, Simona. Vstoupili jsme do nové geologické epochy. Stvořil ji sám člověk, říká studie. Aktuálně.cz [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat