Otevřít hlavní menu

Anton Bernard Gürtler

český římskokatolický duchovní

Anton Bernard Gürtler (13. května 1726, Falknov, Kytlice28. května 1791) byl český katolický kněz, titulární biskup v Tiene a apoštolský nuncius.

Jeho Excelence
ThDr. Anton Bernard Gürtler
Církev římskokatolická
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 17. května 1750
Biskupské svěcení 29. června 1773
Osobní údaje
Datum narození 13. května 1726
Místo narození Falknov, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 28. května 1791
(ve věku 65 let)
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se ve Falknově na Děčínsku jako syn obchodníka a pozlacovače Antonína Gürtlera.[1] Studoval na gymnáziu v České Lípě, později v jezuitském semináři v Jičíně. Zde se též věnoval zpěvu a hře na lesní roh. Pak odešel do Prahy, do semináře sv. Václava jako „musicus“ a posluchač filozofie. Od mládí byl výborným lingvistou a znal řadu cizích jazyků. Po vystudování teologie byl 17. května 1750 vysvěcen na kněze a dosáhl titulu ThDr. Po dokončení studií odešel do Vídně, kde ho místní arcibiskup vřele doporučil císařovně Marii Terezii. Gürtler na ni zapůsobil natolik, že se stal nejen jejím zpovědníkem, ale i její dcery Marie Karolíny. Když se roku 1768 zasnoubila s Ferdinandem IV., králem obojí Sicílie, odešel s ní Gürtler do Neapole. Jako velký hudební mecenáš zde podporoval všechny české umělce, kteří přišli do Neapolska. Sám rovněž výtečně hrál na housle a byl výtečným krajinářem. V Itálii působil tak úspěšně, že byl 14. června 1773 jmenován titulárním biskupem v Tiene a 29. června 1773 byl na biskupa vysvěcen.

Gürtler nikdy nezapomněl na svůj rodný kraj. Když se Falknovští rozhodli vystavět kostel sv. Antonína Paduánského v Kytlici a oddělit se od farnosti Prysk, pomohl jim nejen finančně, ale vymohl souhlas ke stavbě kostela na litoměřické konzistoři a dal vypracovat stavební plány. Svého bratra pak pověřil dozorem na stavbou. Z celkového nákladu 13 tisíc zlatých uhradil biskup Gürtler sám 9 500 zlatých. Postaral se i o vybavení kostela mobiliářem, paramenty a vším, co bylo potřeba k bohoslužbám. Některé věci dal do Falknova dovézt přímo z Itálie. Kostel byl 10. října 1782 slavnostně vysvěcen.

Když byl biskup Gürtler vyslán roku 1790 na korunovaci císaře Leopolda II., působil již ve funkci papežského nuncia. Využil tehdy příležitosti a 19. října 1790 navštívil rodnou obec. Na zpáteční cestě do Říma však těžce onemocněl a 28. května 1791 zemřel ve stáří 65 let.

Ve Falknově mu byl 9. října 1795 odhalen na vnější straně kostela pomník (autor sochař Antonín Max).[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b DOBIÁŠ Josef: Litomericensium episcoporum series, Liberec 1985, str. 91.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat