Antonín Vávra (pěvec)
Antonín Vávra (7. ledna 1847 Praha[1] – 8. června 1932 Dobřichovice[2][3]) byl český operní pěvec, tenorista.
Antonín Vávra | |
---|---|
operní pěvec Antonín Vávra | |
Základní informace | |
Narození | 7. ledna 1847 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 8. června 1932 (ve věku 85 let) Dobřichovice Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | operní pěvec a hudebník |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | tenor |
Příbuzní | Václav Vávra bratr Jan Vávra bratr Karel Vávra synovec Jan Hilbert Vávra synovec Miloš Vávra synovec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v Praze do vzdělané mlynářské rodiny Jana Vávry a jeho ženy Kateřiny Babánkové. Vyrůstal společně s pěti bratry, Františkem (1848–?)[4] a Karlem (1852–1897),[5] kteří byli mlynáři, Václavem (1854–1922) hercem Národního divadla, Otakarem (1853–?)[6] a nejmladším Janem (1861–1932), rovněž hercem Národního divadla. Antonín zprvu studoval reálku, kde byl žákem Josefa Wenziga, a následně se školil ve zpěvu u ředitelů pražských kůrů V. E. Horáka a J. Ulma, kteří mu přiblížili chrámovou hudbu. Od roku 1866 studoval u Jana Ludvíka Lukese a roku 1872 se zdokonaloval ve zpěvu u Francesca Lampertiho v Miláně. V roce 1886 poprvé účinkoval v opeře v ochotnickém Divadle u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze.
Na konci února roku 1869 třikrát vystoupil jako host v městském divadle v Plzni v souboru Pavla Švandy ze Semčic[7] a v dubnu téhož roku účinkoval na pražském Žofíně v ochotnickém představení, které ve prospěch dostavby pražského chrámu sv. Víta na Žofíně nastudoval a dirigoval Bedřich Smetana. Vzápětí od Smetany obdržel nabídku na angažmá v Prozatímním divadle, kterou však Vávra nepřijal a odešel do Opavy, kde získal angažmá v německém divadle a setrval zde v letech 1869–1871. Byl zde však velmi málo využit a hledal pohostinské uplatnění ve Vídni a v Klagenfurtu.
Do souboru Prozatímního divadla stále pod Smetanovým vedením nastoupil v dubnu roku 1871. Roku 1874 se novým ředitelem stal Jan Nepomuk Maýr, který Vávru s dalšími čtyřmi herci a zpěváky propustil. Po sociálním otřesu, který v souboru způsobila sebevražda propuštěného tenoristy Julia Součka, jej však Maýr v dubnu 1875 znovu přijal. V prosinci roku 1875 hostoval Václav Vávra několikrát v německém divadle v Teplicích a krátce se zdokonaloval ve zpěvu v Itálii. Téhož roku v červnu se oženil s Annou Weitemoebrovou.[8] V roce 1879 se manželům narodil syn Karel,[9] pozdější architekt. Na přelomu let 1878 a 1879 byl delší dobu nemocen a další přerušení jeho činnosti bylo způsobeno jeho špatným psychickým stavem po úmrtí manželky v září 1882.[10]
Z Prozatímního divadla přešel roku 1881 do Národního divadla, kde setrval do konce června roku 1888, kdy požádal o penzionování před operací hlasivek. Po ní byl od října 1888 angažován na jednu sezonu v Rotterdamu a v prosinci 1889 se na několik představení do Národního divadla vrátil. Po další, téměř desetileté přestávce Vávra v Národním divadle znovu hostoval, naposledy 4. února 1898.[11] V roce 1908 se znovu (patrně potřetí) oženil s Annou Sekerovou.[12] Po ukončení kariéry byl aktivní v Klubu penzistů sólistů ND (založen r. 1915) jako člen jeho prvního výboru.
Zemřel roku 1932 v Dobřichovicích a pohřben byl na Vyšehradě.
Vávrovým nejvlastnějším oborem byla italská a francouzská opera, vytvořil však postavy z celého dobového repertoáru. Vystoupil v řadě premiér českých děl a v českých premiérách cizojazyčných oper. Výjimečně se zasloužil o dílo Smetanovo, zpíval tenorové role ve všech jeho operách a spolu se sopranistkou M. Sittovou vytvořil ve své generaci model pro smetanovské typy.
Významné role (výběr)
editovatNa scéně Prozatímního divadla v Praze
editovat- 1871 v roli Jeníka v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta
- v roli Georga v opeře F. A. Boieldieua Bílá paní
- v roli Vojtěcha v opeře V. Blodka V studni
- 1872 v roli Fausta v opeře Ch. Gounoda Faust a Markéta
- v roli Bajana v opeře M. I. Glinky Ruslan a Ludmila
- v roli Gustava III. v opeře G. Verdiho Maškarní ples
- 1873 v roli Rodriga v opeře G. Rossiniho Othello
- v roli Vítka v opeře F. Z. Skuherského Rektor a generál
- 1874 v roli Podhajského v opeře B. Smetany Dvě vdovy
- v roli Doma Sebastiana v opeře G. Donizettiho Dom Sebastian
- 1875 v roli Fentona v opeře O. Nicolaie Veselé ženy windsorské
- 1876 v roli Slavoje v opeře A. Dvořáka Vanda
- 1877 v roli Vasco de Gamy v opeře G. Meyerbeera Afričanka
- v roli Záviše z Falkenštejna v opeře J. R. Rozkošného Záviš z Falkenštejna
- v roli Alfreda Germonta v opeře G. Verdiho La traviata
- 1878 v roli Vítka v opeře B. Smetany Tajemství
- 1879 v roli Malíře Quida v opeře J. F. Halévyho Guido a Ginevra
- v roli Severiho v opeře V. Belliniho Norma
- 1880 v roli Florestana v opeře L. van Beethovena Fidelio
- v roli Junoše v opeře B. Smetany Braniboři v Čechách
- v roli Romea v opeře Ch. Gounoda Romeo a Julie
- 1881 v roli Šťáhlava na Radbuze v opeře B. Smetany Libuše
- v roli Chapelloua v opeře A. Adama Postilion z Lonjumeau
Na scéně Národního divadla v Praze
editovat- 1882 v roli Belmonta v opeře W. A. Mozarta Únos ze serailu
- v roli Rinalda v opeře Ch. W. Glucka Armida
- v roli Jarka v opeře B. Smetany Čertova stěna
- v roli Roberta v opeře G. Meyerbeera Robert ďábel
- v roli Markýze ze Chateauneufu v opeře A. Lortzinga Car a tesař
- 1883 v roli Karla Škréty v opeře K. Bendla Karel Škréta
- v roli Lorenzina de Medici v opeře L. Zavrtala Noc ve Florencii
- v roli Dimitrije v opeře A. Dvořáka Dimitrij
- 1884 v roli Dona Josého v opeře G. Bizeta Carmen
- v roli Vítka v opeře K. Kovařovice Ženichové
- v roli Dona Cesara v opeře Z. Fibicha Nevěsta messinská
- v roli Liborina v opeře C. M. von Webera Čarostřelec
- 1885 v roli Lohengrina v opeře R. Wagnera Lohengrin
- v roli Fausta v opeře A. Boita Mefistofeles
- 1886 v roli Fra Diavola v opeře D. Aubera Fra Diavolo aneb Hostinec v Terracině
- v roli Jeníka v opeře J. Kličky Spanilá mlynářka
- 1887 v roli Felixe z Belmontu v opeře J. Hartla Natalie
- 1888 v roli Harolda v opeře E. Nápravníka Harold
- 1896 v roli Viléma Meistera v opeře A. Thomase Mignon
- 1998 v roli Hraběte Almaviva v opeře G. Rossiniho Lazebník sevillský
Galerie
editovat-
Antonín Vávra jako Dimitrij Ivanovič v opře Dimitrij (1883)
-
Antonín Vávra jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta (1883)
-
Antonín Vávra jako Lohengrin v opeře Lohengrin (1885)
-
Antonín Vávra jako Ladislav Podhajský v opeře Dvě vdovy (1884)
-
Antonín Vávra operní pěvec (civilní snímek)
-
Antonín Vávra pěvec ND, šedesátiletý (1907)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Antonín Vávra farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ Oznámení o úmrtí Antonína Vávry. In: Národní politika 9. 6. 1932 (roč. 50), ranní vydání, s. 3.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 167
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, 1848 • Vávra, František (* 1848) s rodinou
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Vávra, Karel (* 1852) s rodinou
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Otakara Vávry farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Starém Městě pražském
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Švandova společnost
- ↑ Matriční záznam o sňatku Antonína Vávry s Annou Weitemoebrovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Karla Vávry farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Vávrové farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 11, Datum vydání 28.1.1898, str.131, Zpěvohra: Pohostinská hra Antonína Vávry …
- ↑ Matriční záznam o sňatku Antonína Vávry s Annou Sekerovou farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí nqa Novém Městě pražském
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Vávra na Wikimedia Commons
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Vávra, Antonín (*1847) s rodinou
- Antonín Vávra v České divadelní encyklopedii
- Slavní pěvci Prozatímního a Národního divadla v Praze, Antonín Vávra Archivováno 8. 10. 2019 na Wayback Machine.
- Archiv Národního divadla, Antonín Vávra