Antonín Ullersdorf

český františkán

Antonín Ullersdorf (?1709), v soudobých pramenech někdy zapisovaný jako Ullerstorf nebo Ullersdorff, byl františkán působící v českých zemích, klášterní představený a adept na katolické misie na Blízkém východě. V klášterních pramenech je uváděn jako první kvardián františkánského kláštera v Hostinném.[zdroj?] Řídil tedy zřejmě druhý, od roku 1674 probíhající a tentokráte úspěšný pokus o usídlení františkánů ve městě a spolu s výstavbou kláštera.[1] Provinční kapitula františkánů slavená v srpnu 1685 ve Znojmě jej ustanovila klášterním vikářem v Jindřichově Hradci. V této funkci setrval jeden rok.[2]

Antonín Ullersdorf OFM
kněz
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Svěcení
Službykazatel
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození17. století
Datum úmrtí3. duben 1709
Místo úmrtíPraha
Povolánířeholník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještě nějaký čas zřejmě bratr Antonín pobýval v českých zemích a poté byl poslán do Říma na přípravná studia pro misionáře, která františkáni organizovali ve své koleji San Pietro in Monte Aureo (Montorio).[3] Ullersdorfův pobyt v římské koleji je doložen k roku 1690, kdy si zde pro svou zřejmě studijní potřebu opsal italsko-latinsko-arabsko-turecký slovník Vocabularium quatuor linguarum videlicet Italicae, Latinae, Arabicae et Turcicae.[4] „Po úvodních listech obsahuje rukopis 640 stran slovníku s arabskými a tureckými lemmaty psanými vlevo naproti italským a latinským ekvivalentům. Nechybí ani nástin arabské a turecké gramatiky.“[5] Podobné slovníky orientálních jazyků si jako pomůcky pro komunikaci s místními obyvateli vytvářeli i další františkánští misionáři z české provincie - Dominik z Nysy, Martin Lang nebo Remedius Prutký, chyběla v nich však turečtina.

Přes tento přípravný studijní pobyt, není o bratru Antonínovi známo, že by kdy pobýval na samotných misiích.[5] Jako možná příčina se na první pohled jeví jisté pomatení mysli, které jej údajně postihlo. Podle jednoho z řádových nekrologií bratr Antonín, kulantně řečeno, „přijal podivuhodné fantazírování“, z něhož se však vyléčil – slovy pramene: „před smrtí skrze shora získanou milost k sobě se navrátil“.[6] Nicméně posléze, ještě v letech 1696 až 1697 byl jmenován kvardiánem olomouckého kláštera u sv. Bernardina.[7] Zemřel 3. dubna 1709 v Praze.

Reference editovat

  1. Srov. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-17-6. S. 232. 
  2. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 147-148 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54. Digitální kopie dostupná v Digitální knihovně Jihočeské vědecké knihovny v Č. Budějovicích.
  3. Více o koleji vizKLEINHANS, Arduinus OFM. Historia studii linguae arabicae et collegii missionum in conventu ad S. Petrum in Monte Aureo Romae erecti. Quaracchi: Collegio di S. Bonaventura, 1930. . Jméno bratra Ullersdorfa však Kleinhans neuvádí – viz DOSPĚL, Marek. Františkánská misie a pastorace mezi Kopty a Etiopy v 17. a 18. století v kontextu dobové knižní produkce a její stopy v České republice. In: Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3, ISBN 978-80-7007-383-4. S. 388–412, zde s. 403.
  4. Pokračování titulu: „...conscriptum per P.F. Antonium Ullerstorf Ordinis Minorum Sancti Francisci Reformatorum ad usum suum et amatorum harum linguarum Romae in conventu sancti Petri Montis Aurei anno Domini MDCXC.“ Uloženo v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, signatura Y a 9. Viz Milada SVOBODOVÁ, interní soupis rukopisů pocházejících a uložených v této knihovně. Knihu si tak nejspíš ponechal k vlastnímu užívání až do smrti.
  5. a b DOSPĚL, „Františkánská misie...“ (cit.), s. 402-403.
  6. Národní archiv, fond Františkáni, kniha 104. Viz DOSPĚL, „Františkánská misie...“ (cit.), s. 403.
  7. Pamětní kniha konventu - Národní archiv, fond Františkáni, kniha 53 (inv.č. 447). Srov. DIVINA, Teodor. Dějiny kláštera františkánů u sv. Bernardina v Olomouci a kostela N.P. Marie (dnes dominikánský) do roku 1784. Olomouc: [s.n.], 1958. . Divina uvádí Ullersdorfa jako olomouckého kvardiána pro léta 1686 až 1687. Spolu s dalšími předcházejícími a následujícími představenými jde ale zřejmě o omyl, neboť není reálné aby jím uváděný Achatius Knittel byl kvardiánem souvisle osm let v období 1692–1700. Navíc je Knittel uváděn v letech 1693–1694 jako představený kláštera v Opavě – viz MORR, Josef. Zur Geschichte des Klosters und der Kirche der Troppauer Franziskaner in der Sperrgasse. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesiens. 1930-1933, roč. 20, s. 48–57.