Antonín Trýb
Antonín Trýb (7. března 1884 Karlov – 3. září 1960 Brno)[1] byl český lékař, básník a spisovatel.
| prof. MUDr. Antonín Trýb, DrSc. | |
|---|---|
.jpeg) | |
| Narození | 7. března 1884 Karlov (Roztoky)  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. září 1960 (ve věku 76 let) Brno  Československo |
| Povolání | lékař, pedagog, spisovatel, básník a prozaik |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Ocenění | Řád práce Řád 25. února |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
| Děti | Richard Trýb |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v rodině Antonína a Filipíny Trýbových. V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze[2] a roku 1912 dosáhl akademické hodnosti docenta pro dermatovenerologii.
Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 1919–1920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky.
Po válce v Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1921–1956 byl jejím přednostou. Zabýval se pohlavními nemocemi, stal se průkopníkem histopatologie kůže u nás. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU. Na fakultě vznikl Klub Antonína Trýba.
Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou (27. 6. 1948)[3] se stal členem KSČ.[4] Byl vyznamenán Řádem 25. února[4] a v roce 1954 obdržel Řád práce.[5]
Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.
Se ženou Marií rozenou Vejbornou měl syna Richarda a dcery Evu (1916–1949) a Helenu (1924–2005).[6]
Dílo editovat
- Křivoklát (1905) – rané básně oslavující rodné Křivoklátsko
- Písně o malém Jaku (1906)
- Nero
- Tiché vody
- Pohádky stříbrného pramene (1911)
- Před branami Východu (1920) – cestopisné fejetony, v nichž zachytil své zážitky ze sibiřské mise.
- Příběhy domu na Čang-Wu (1930) – román, v němž se autor pokusil zachytit odlišnosti východního a západního vnímání života, inspirovala ho jeho cest do Číny a Japonska
- Císař chudých (1935) – román věnovaný osobnosti římského císaře Diokleciána, psychologická studie, autorovo stěžejní dílo
- Až v nás (1940) – přírodní lyrika
- Loňské listí (1946) a Kruh (1956) – sbírky, vrcholí v nich víra ve věčný koloběh života
Trýb zachycuje velmi pěkně svůj průhled do dalekého světa; poslán jako lékař přes Indii, Čínu a Japonsko na pomoc sibiřským hochům, putoval jako umělec: s citlivou pozorností, dychtě po dojmech, ostře vnímaje, přemýšlivě váže. Není smyslovým tulákem, zpracovává své dojmy v hutný výtěžek reflexí, srovnává, vysvětluje si, hledá poznání tu o koloniální politice anglické, tu o přednostech Číňanů a jejich vyhlídkách, tu o životě našich dobrovolců. Vždy bystrý, prakticky soudící a objektivní, dovede velmi často poučit i svého čtenáře; přitom dává mu půvabnou, pitoreskní a velmi živou četbu. Nesporně jeden z nejšťastnějších cestopisů, které dosud máme.Karel Čapek, Antonín Trýb: Před branami Východu (recenze), otištěno v Lidových novinách 9. 10. 1921[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. S. 685.
- ↑ a b Antonín Trýb v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Malá československá encyklopedie. 6. svazek (Š–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 304.
- ↑ Helena Trýbová. csfd.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
- ↑ ČAPEK, Karel. O umění a kultuře. II. 1., souborné vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 665 s. cnb000011598. [Citovaný text je na s. 334.]
Literatura editovat
- BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Antonín Trýb" je na str. 653–654.]
- MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 1020–1022.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Trýb na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Trýb
- Antonín Trýb v Encyklopedii dějin města Brna
- Biografie na stránkách Masarykovy univerzity Archivováno 14. 4. 2018 na Wayback Machine.
