Antonín Panenka

český fotbalista a fotbalový trenér

Antonín Panenka (* 2. prosince 1948 Praha) je bývalý československý fotbalista a reprezentant, mistr EvropyJugoslávie 1976. V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku. Členem prestižního Klubu ligových kanonýrů se stal po změně pravidel klubu v listopadu 2016.[1]

Antonín Panenka
Antonín Panenka (2019)
Antonín Panenka (2019)
Osobní informace
Datum narození2. prosince 1948 (75 let)
Místo narozeníPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Výška1,78 m
PřezdívkaPáňa
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicezáložník
Mládežnické kluby*
1958–1967 Československo Bohemians Praha
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1967–1982
1981–1985
1985–1987
1987–1989
1989–1991
1991–1993
Československo Bohemians Praha
Rakousko Rapid Vídeň
Rakousko VSE St. Pölten
Rakousko SK Slovan Wien
Rakousko ASV Hohenau
Rakousko Kleinwiesendorf
2300(76)
1270(63)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1973–1982 Československo Československo 0059 (17)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 1976 ČSSR
Bronzová medaile ME 1980 ČSSR
1. rakouská fotbalová liga
Zlatá medaile 1981/1982 Rapid Wien
Zlatá medaile 1982/1983 Rapid Wien
Další informace
PodpisAntonín Panenka – podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 8. 9. 2009
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 8. 9. 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.
S brankářem Ivo Viktorem (2013)

Kromě známého pokutového kopu (penalty) je po něm pojmenován i španělský fotbalový časopis Panenka.[2][3]

Kariéra editovat

Poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byl kvalifikační zápas na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Západnímu Německu získalo Československo titul mistrů Evropy.[4] Jeho slavné penaltě se říká „vršovický dloubák“ (zatímco ve světě se používá pojem „Panenka goal“ nebo „Panenka kick“). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).[5] V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku.

V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 vyhrál dvakrát rakouskou ligu a třikrát rakouský pohár a v sezoně 1984/85 se probojovali do finále Poháru vítězů pohárů. V tomto finále proti Evertonu Panenka nastoupil jako střídající hráč a stal se prvním Čechem ve finále evropského poháru.[6] V sezoně 1983/84 byl nejlepším ligovým střelcem Rapidu Vídeň (dal o jednu branku více, než proslulý kanonýr Hans Krankl).[7][8][9][10][11]

Po návratu do vlasti se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.

Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenáníMedaili Za zásluhy I. stupně.

V roce 2020 byl uveden do Síně slávy českého sportu, když převzal Cenu Emila Zátopka určenou sportovní legendě.[12]

V doplňovacích volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za subjekt „Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku“ v obvodu č. 22 – Praha 10. Se ziskem 13,44 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.[13][14]

Prvoligová bilance editovat

Ročník Zápasy Góly Klub
I. čs. liga 1967/68 3 0 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1969/70 21 3 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1973/74 28 9 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1974/75 24 7 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1975/76 27 15 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1976/77 26 14 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1977/78 30 11 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1978/79 30 7 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1979/80 27 5 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1980/81 14 5 TJ Bohemians ČKD Praha
I. rak. liga 1980/81 18 4 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1981/82 33 13 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1982/83 29 15 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1983/84 26 18 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1984/85 21 13 SK Rapid Wien
CELKEM 1. čs. liga 230 76
CELKEM 1. rak. liga 127 63

Reprezentace editovat

Antonín Panenka debutoval v A-mužstvu Československa 26. 9. 1973 v kvalifikačním zápase v Glasgowě proti reprezentaci Skotska (prohra 1:2). Zúčastnil se mistrovství Evropy 1976 v Jugoslávii (zisk titulu), mistrovství Evropy 1980 v Itálii (zisk bronzové medaile) a mistrovství světa 1982 ve Španělsku. Na ME 1980 dal ve skupině gól Řecku a na MS 1982 dal góly z penalt Kuvajtu a Francii (to byly jediné góly Československa na tomto MS). Celkem odehrál v letech 1973–1982 za československý národní tým 59 zápasů a vstřelil 17 gólů.[15]

Panenkova penalta editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Vršovický dloubák.

Slavná proměněná penalta Antonína Panenky[16] se zapsala do historie fotbalu ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976[17], v němž se československý tým střetl s mužstvem Západního Německa.[4] Za stavu 2:2 po prodloužení následoval penaltový rozstřel (první v historii finále evropských šampionátů). Čtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, ovšem čtvrtý německý hráč Uli Hoeneß přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý brankář Sepp Maier skočil do strany, zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány.[18] Titul tak získalo Československo. Stejný trik Panenka použil již dříve a vůbec prvním „exekutorem“ byl jeho kolega z Bohemians Štefan Ivančík.[19]

Význam a ohlasy editovat

Pamětní medaile editovat

V rámci sběratelské série medailí Československé fotbalové legendy vyrazila Česká mincovna zlatou čtvrtuncovou medaili i Antonínu Panenkovi. Medaile byly vyraženy v únoru 2016 v omezeném množství 200 kusů. Autorem averzu medaile je Martin Dašek a reverzu Asamat Baltaev.[20]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. https://souteze.fotbal.cz/klub-ligovych-kanonyru-golu-devet-novych-stovkaru/a4497
  2. NOSÁLEK, Petr. Pojmenovali po něm časopis, teď Španělé pozvali Antonína Panenku i na jeho výročí. Ihned.cz [online]. 2013-11-15 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  3. KALIBA, Jan. Ve Španělsku je fotbalový časopis Panenka, v Belgii magazín o běhání Zátopek. Český rozhlas [online]. 2015-10-12 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  4. a b The cult of the Panenka penalty Archivováno 2. 7. 2012 na Wayback Machine., FIFA.com, 25. 6. 2012, cit. 12. 1. 2013 (anglicky)
  5. Sonáta pro zrzku [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  6. Posledním českým vítězem evropské trofeje je Vaclík. Kteří další hráči měli možnost být u velkých finále?
  7. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1980/81), austriasoccer.at (německy)
  8. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1981/82), austriasoccer.at (německy)
  9. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1982/83), austriasoccer.at (německy)
  10. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1983/84), austriasoccer.at (německy)
  11. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1984/85), austriasoccer.at (německy)
  12. Králem Pastrňák. Sportovcem roku 2020 byl vyhlášen hokejový kanonýr. iDNES.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  13. Panenka jde do politiky, bude lídrem hnutí Nezávislí v Praze [online]. lidovky.cz, 2014-07-20 [cit. 2014-07-20]. Dostupné online. 
  14. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 19.9. – 20.9.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 22 – Praha 10 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-09-20]. Dostupné online. 
  15. Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu Archivováno 2. 11. 2014 na Wayback Machine., eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
  16. Panenka, česká fotbalová legenda a vynálezce vršovického dloubáku, iDNES.cz, cit. 12. 7. 2015
  17. Coilin O'Connor: Antonin Panenka - the footballer Pele described as "either a genius or a madman", radio.cz (anglicky)
  18. The footballers who have moves named after them, Guardian.co.uk, 31. 10. 2007, cit. 12. 1. 2013 (anglicky)
  19. EUROVZPOMÍNKA: Panenka a „jeho“ penalta? Nebyl první, dloubák nejdřív vyzkoušel Ivančík!. hattrick.cz [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  20. Zlatá čtvrtuncová mince 10 NZD Antonín Panenka, Česká Mincovna. Citováno: 29. března 2016

Literatura editovat

  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 216–217. 

Externí odkazy editovat