Antonín Bečvář

český astronom

Antonín Bečvář (10. června 1901, Stará Boleslav[1]10. ledna 1965, Brandýs nad Labem) byl český astronom a klimatolog. Vydal světově proslulý astronomický atlas – Atlas Coeli Skalnaté Pleso. Dlouhou dobu působil na Slovensku.

RNDr. Antonín Bečvář
Antonín Bečvář.jpg
Narození10. června 1901
Stará Boleslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. ledna 1965 (ve věku 63 let)
Brandýs nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníastronom, fotograf, básník a meteorolog
Alma materUniverzita Karlova
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
OceněníNušlova cena (1939)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se ve Staré Boleslavi, navštěvoval Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem (dnes Gymnázium J.S.Machara), kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost Dr. Antonína Bečváře. Poté vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát přírodních věd. Svá studia ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více než 30 letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval.

 
Observatoř na Skalnatém plese, o jejíž vznik se Antonín Bečvář zasloužil

V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na Slovensku působil od roku 1937 jako klimatolog Státních lázní v Štrbském Plese. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnes Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950). [2] Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Založil tu tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty.

Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného astronomického ústavu PFSU a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček.

V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na dalších hvězdných atlasech. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 ve vydání neobyčejného díla – Atlasu horských mraků. Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a oddaným obdivovatelem hor. V roce 1948 vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry. Napsal i literární novelu Jediné léto, která vyšla v roce 1940.

10. ledna 1965 dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, uznávaný astronom českého původu, v nekrologu pro magazín Nature napsal: „Smrtí dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“

100. výročí narozeníEditovat

Ke 100. výročí narození připravila v roce 2001 Historická sekce České astronomické společnosti několik akcí připomínající tuto významnou osobu české astronomie. Především se uskutečnily tři výstavy (Stará Lesná – Slovensko, Brandýs nad Labem, Národní technické muzeum). Dále proběhly přednášky v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze, semináře ve Staré Lesné, odhalení dvou pamětních desek (na Skalnatém plese a v Brandýse nad Labem) a oslavy v reprezentačních prostorách Zámku Brandýs n. L.

Vyšla také monografie Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky, kterou napsal Štěpán Ivan Kovář, bývalá předseda České astronomické společnosti.

Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině.

—Jiří Grygar[3]

PráceEditovat

A. Bečvář vykonal dlouhodobé systematické pozorování sluneční fotosféry, komet a meteoritů. Objevil komety 1942 IV a 1947 III, vedl pozorování meteorického roje Ursid. Je autorem mnoha prací z meteorické astronomie a hydrologie, filmů o vývoji oblaků, obrázkových publikací Vysoké Tatry (1948) a Atlas horských mraků (1953), tím je také Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie. Nejvýznamnějším dílem jsou čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948) s katalogem (1951), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1962) a Atlas Australis (1964). Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdáren na celém světě a používají se dodnes.

PoctyEditovat

Mezinárodní astronomická unie na jeho památku nazvala v roce 1970 jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce – Bečvář.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stará Boleslav
  2. HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-31022-0. (anglicky)  (anglicky)
  3. KOVÁŘ, Štěpán Ivan. Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky. Brandýs nad Labem: Nakladatelství PhDr. Milana Nováka, 2001. 70 s. 
  4. Crater Bečvář on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)

LiteraturaEditovat

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 31. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 38. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 64. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 319. 

Externí odkazyEditovat