Antislavismus je nenávist vůči Slovanům.

Odvozeno od pojmu „slavismus“, což znamená „slovanství“

Kořeny antislavismu lze klást do poloviny 19. století, kdy se začínají projevovat velkoněmecké ideje, při nichž dochází zejména v Rakousku-Uhersku k negativnímu vztahu Němců vůči slovanským národům. Další vlna antislavismu již v drsnější podobě přichází po první světové válce v Československu, kdy někteří Němci (např. Rudolf Lodgman von Auen) přicházejí s úvahami o vystěhování Čechů na území západně od Rýna či do východního Pruska. Vyvrcholením antislavismu se však stává období 30. let 20. století, kdy se v Německu ujal moci Adolf Hitler, který nastolil program likvidace, genocidy a deportací slovanských národů. Podle této teorie nadřazenosti árijské rasy byly ostatní negermánské národy - mezi nimi i Slované - považovány jako méněcenné.

Jejich státní útvary v Evropě se měly stát „německým životním prostorem.“ V Protektorátu Čechy a Morava byla započata realizace tohoto programu pod názvem „Konečné řešení české otázky“. Největší oběti německého antislavismu byly v Sovětském svazu, v Jugoslávii a v Polsku (viz článek Počet obětí druhé světové války), kde značné množství mrtvých civilních osob tvoří ti, kteří se stali obětí genocidy, deportací, totálního nasazení a ostatních německých válečných zločinů.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BOREJSZA, Jerzy W., 1988. Antyslawizm Adolfa Hitlera. Warszawa: Czytelnik. Dostupné online. (anglicky) 
  • BOREJSZA, Jerzy W., 1989. La politique nazie d'extermination. Paris: Albin Michel. Dostupné online. Kapitola Racisme et antislavisme chez Hitler, s. 57–74. (anglicky) 
  • FAGARD, Michel, 1977. L'antislavisme allemand a travers les publications specialisees des annees 1914 a 1921. Paris: Université de Paris VIII. (Thèse de doctorat). Dostupné online. (anglicky) 
  • FERRARI-ZUMBINI, Massimo, 1994. Grosse Migration und Antislawismus: Negative Ostjudenbilder im Kaiserreich. Jahrbuch für Antisemitismusforschung. S. 194-226. Dostupné online. (anglicky) 
  • JAWORSKA, Sylvia, 2011. Anti-Slavic imagery in German radical nationalist discourse at the turn of the twentieth century: A prelude to Nazi ideology?. Patterns of Prejudice. S. 435-452. Dostupné online. (anglicky)  Archivováno 22. 10. 2018 na Wayback Machine
  • LEIBERICH, Michel, 1977. L'antislavisme allemand dans la vie politique et quotidienne du kulturkapampf à la veille de la première guerre mondiale. Paris: Université de Paris VIII. (Thèse de doctorat). Dostupné online. (anglicky) 
  • LIBRETTI, Giovanni, 1998. The Presumed Antislavism of Engels. Beiträge zur Marx-Engels-Forschung. S. 191-202. Dostupné online. (anglicky) 
  • SERRIER, Thomas, 2004. Normes culturelles et construction de la déviance. Paris: École pratique des hautes études. Dostupné online. Kapitola Antislavisme et antisémitisme dans les confins orientaux de l'Allemagne au XIXe siècle, s. 91–102. (anglicky) 
  • WOLLMAN, Frank, 1968. Slavismy a antislavismy za jara národů. Praha: Academia. Dostupné online. (anglicky)