Anna Veithová

rakouská alpská lyžařka a olympijská vítězka

Anna Veithová (nepřechýleně Veith, rodným příjmením Fenningerová, * 18. června 1989 Hallein, Salcbursko) je bývalá rakouská alpská lyžařka, olympijská vítězka v superobřím slalomu a stříbrná v obřím slalomu ze Zimních olympijských her 2014Soči. Na XXIII. zimní olympiádě v Pchjongčchangu přidala stříbro ze Super G. Stala se také trojnásobnou mistryní světa, a to v superkombinaciMS 2011 v Ga-Pa a v Super G i obřím slalomu ze Světového šampionátu 2015 v Beaver Creeku a Vailu.

Anna Veithová
Na vyhlášení ankety, kde se stala rakouskou Sportovkyní roku 2013
Na vyhlášení ankety, kde se stala rakouskou Sportovkyní roku 2013
Datum narození18. června 1989 (35 let)
Místo narozeníHallein, Salcbursko
StátRakousko Rakousko
Výška166 cm
Hmotnost64 kg
ChoťManuel Veith (od 2016)
Oficiální webwww.anna-veith.com
Sportovní informace
Sportalpské lyžování
KlubSkiklub Hypo Hallein
Ukončení kariérykvěten 2020[1]
Světový pohár v alpském lyžování
Debut11. listopadu 2006 (v 17 letech)
Počet výher15 (11x obří slalom, 3x Super G, 1x komb.)
Stupně vítězů46
Velký glóbus2 (2014, 2015)
Malý glóbus3 (obří slalom 2014, 2015, komb. 2015)
Medaile v alpském lyžování
Olympijské hry1 – 2 – 0
Mistrovství světa3 – 2 – 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Alpské lyžování na ZOH
zlato 2014 Soči Super G
stříbro 2014 Soči obří slalom
stříbro 2018 Pchjongčchang Super G
Mistrovství světa v alpském lyžování
zlato 2011 Ga-Pa superkombinace
zlato 2015 Colorado Super G
zlato 2015 Colorado obří slalom
stříbro 2011 Ga-Pa soutěž družstev
stříbro 2015 Colorado sjezd
bronz 2013 Schladming obří slalom
Světový pohár (velký křišťálový glóbus)
zlato SP 2014 celkově
zlato SP 2015 celkově
Mistrovství světa juniorů
zlato 2006 Québec kombinace
zlato 2006 Québec Super G
zlato 2008 Formigal obří slalom
zlato 2008 Formigal kombinace
stříbro 2006 Québec sjezd
stříbro 2008 Formigal Super G
bronz 2009 Ga-Pa Super G
Fenningerová obhájila v roce 2014 vítězství v rakouské anketě Sportovec roku

V sezónách 2014 a 2015 se stala celkovou vítězkou Světového poháru. Vyjma velkého křišťálového glóbu vyhrála ve stejných letech také celkovou klasifikaci obřího slalomu a v roce 2015 neoficiálně kombinaci.

Během kariéry byla univerzální lyžařkou jezdící všechny disciplíny. Nejlepších výsledků dosáhla v obřím slalomuSuper G. Celkem vyhrála patnáct závodů, z toho jedenáct v obřím slalomu, tři v Super G a jeden v kombinaci. Debutový triumf vybojovala v prosinci 2011 v obřím slalomu konaném v rakouském Lienzi.[2] Po dalším vítězství ve stejné disciplíně v prosinci 2012,[3] přišel v březnu 2013 premiérový triumf ze Super G během garmischského závodu.[4]

V rakouské anketě Sportovec roku se v roce 2011 stala Nováčkem roku a v letech 2013 a 2014 byla vyhlášena Sportovkyní roku.

Za snowboardistu Manuela Veitha se provdala 16. dubna 2016 v Jižním Tyrolsku a přijala jeho příjmení.[5] V lednu 2016 se jejím manažerem stal bývalý tenista Florian Krumrey.[6]

Sportovní kariéra

editovat

2006–2010: Debut ve světovém poháru a vzestup

editovat

V roce 2006 se na québeckém šampionátu stala juniorskou mistryní světa v Super-G a kombinačním závodu. Stříbro přidala ve sjezdu.

Ve Světovém poháru debutovala v sedmnácti letech 11. listopadu 2006 slalomem ve finském sportovním středisku Levi. Na první body, umístěním mezi nejlepšími třiceti, dosáhla 21. ledna 2007 v italské Cortině, když skončila na 16. místě v obřím slalomu. Dne 22. prosince téhož roku pak ve Svatém Antonu zajela čtvrté místo superkombinace. Na juniorském Světovém šampionátu 2008 v Le Massif vybojovala dvě zlaté medaile v soutěžích obřího slalomu a kombinace. Stříbrný kov přidala ze Super G.

V sezóně 2009 dosáhla na šest umístění mezi elitní desítkou závodnic. Nejvýše figurovala na 2. příčce závodu Super-G konaného 26. ledna 2009 v Cortině. Na Mistrovství světa 2009 ve francouzském středisku Val-d'Isère dojela ve své nejsilnější disciplíně na 4. pozici a v superkombinaci na 7. místě. Z juniorského šampionátu 2009 v Garmisch-Partenkirchenu si odvezla bronzový kov ze superobřího slalomu.

Ve Světovém poháru 2010 skončila ve třech závodech mezi elitní desítkou. Rakousko reprezentovala na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru, kde byla šestnáctá v Super-G i superkombinaci a dvacátá pátá ve sjezdu.

2011: Mistryně světa

editovat

Sezóna přinesla nejkvalitnější výsledky v dosavadní kariéře lyžařky. V závodech světového poháru dojela dvanáctkrát v Top 10, z toho se dvakrát umístila na stupních vítězů. V konečné celkové klasifikaci jí patřilo 12. místo. V jednotlivých disciplínách figurovala na 6. příčce ve sjezdu a 7. místě v Super G.

Na Mistrovství světa v alpském Garmisch-Partenkirchenu získala zlatou medaili v superkombinačním závodu.[7] Stříbrný kov přidala jako členka rakouského týmu v závodu družstev společně s Romedem Baumannem, Michaelou Kirchgasserovou, Benjaminem Raichem, Marlies Schildovou a Philippem Schörghoferem. V březnu pak na rakouském šampionátu vybojovala zlato v Super G.

2014: Olympijská vítězka a velký křišťálový glóbus

editovat

Druhou účast „pod pěti kruhy“ zaznamenala na únorových Zimních olympijských hrách v Soči, kde soutěže probíhaly ve středisku Roza Chutor poblíž Krasnoj Poljany. Premiérovou medaili si vyjela v superobřím slalomu. Čas 1:25,52 sekundy byl nejrychlejší ze všech startujících a Fenningerová se stala olympijskou vítězkou.[8][9]. Zástupkyně rakouského lyžování tak potřetí za sebou zvítězila v této olympijské disciplíně. Následně přidala stříbrný kov v obřím slalomu.

V sezóně Světového poháru vyhrála čtyři závody obřího slalomu, čímž si zajistila první kariérní křišťálový glóbus v této disciplíně. Konečná druhá místa obsadila ve sjezdu a superobřím slalomu. Celkový zisk 1381 bodů ji tak stačil k prvenství v celkové klasifikaci a velkému křišťálovému glóbu, když její náskok na druhou Němku Mariu Höflovou-Rieschovou činil téměř 200 bodů. Stala se tak první Rakušankou od roku 2007 a titulu Nicole Hospové, která opanovala celkovou klasifikaci světového poháru.

2015: Dvojnásobná světová šampionka a druhý velký křišťálový glóbus

editovat

Na únorovém Mistrovství světa v coloradských střediscích Vail a Beaver Creek se stala dvojnásobnou zlatou medailistkou, když vyhrála závody v obřím slalomu a také Super G. K druhému titulu uvedla: „Toužila jsem po zlaté medaili, ale že to nakonec dopadne, to bych si nepomyslela. Sama to doteď ještě moc nechápu.“[10] Třetí kov přidala ze sjezdu, v němž dojela na druhém místě.[11] S Mazeovou tak vybojovala na šampionátu nejvíce medailí.

Ve Světovém poháru zvítězila v šesti závodech a patnáctkrát se umístila na stupních vítězů. Zisk 1553 bodů jí zajistil úspěšnou obhajobu celkové výhry – velkého křišťálového glóbu, když druhou Tinu Mazeovou porazila rozdílem pouhých 22 bodů. Triumfovala také v konečné dílčí klasifikaci kombinační soutěže, opět před druhou Mazeovou.

Vítězství ve Světovém poháru

editovat

Sezónní vítězství – křišťálové glóby

editovat
 
Fenningerová v Garmischi, 2011
  Sezóna
Disciplína
2014 celkově
obří slalom
2015 celkově
obří slalom
kombinace

Stupně vítězů

editovat
  • 15 vítězství
    • 11 vítězství v obřím slalomu
    • 3 vítězství v Super G
    • 1 vítězství v kombinaci
  • 45krát na pódiu (do třetího místa; 15x obří slalom, 21x Super-G, 8x sjezd, 1x kombinace)
Sezóna datum místo konání disciplína pořadí
2009 26. ledna 2009   Cortina d'Ampezzo, Itálie Super G 2.
2011 8. ledna 2011   Zauchensee, Rakousko sjezd 3.
21. ledna 2011   Cortina d'Ampezzo, Itálie Super G 3.
2012 4. prosince 2011   Lake Louise, Kanada Super G 2.
7. prosince 2011   Beaver Creek, Spojené státy Super G 3.
28. prosince 2011   Lienz, Rakousko obří slalom 1.
8. ledna 2012   Bad Kleinkirchheim, Rakousko Super G 3.
5. února 2012   Garmisch, Německo Super G 2.
18. března 2012   Schladming, Rakousko obří slalom 2.
2013 2. prosince 2012   Lake Louise, Kanada Super G 3.
19. prosince 2012   Åre, Švédsko obří slalom 2.
28. prosince 2012   Semmering, Rakousko obří slalom 1.
12. ledna 2013   St. Anton, Rakousko sjezd 3.
13. ledna 2013 Super G 2.
26. ledna 2013   Maribor, Slovinsko obří slalom 3.
3. března 2013   Garmisch, Německo Super G 1.
9. března 2013   Ofterschwang, Německo obří slalom 1.
2014 30. listopadu 2013   Beaver Creek, Spojené státy Super G 2.
7. prosince 2013   Lake Louise, Kanada sjezd 3.
8. prosince 2013 Super G 3.
14. prosince 2013     Svatý Mořic, Švýcarsko Super G 3.
28. prosince 2013   Lienz, Rakousko obří slalom 1.
11. ledna 2014   Altenmarkt, Rakousko sjezd 2.
2. března 2014   Crans-Montana, Švýcarsko sjezd 2.
6. března 2014   Åre, Švédsko obří slalom 1.
7. března 2014 obří slalom 1.
13. března 2014   Lenzerheide, Švýcarsko Super G 2.
16. března 2014 obří slalom 1.
2015 25. října 2014   Sölden, Rakousko obří slalom 1.
5. prosince 2014   Lake Louise, Kanada sjezd 2.
21. prosince 2014   Val-d'Isère, Francie Super-G 2.
28. prosince 2014   Kühtai, Rakousko obří slalom 2.
19. ledna 2015   Cortina d'Ampezzo, Itálie Super G 2.
24. ledna 2015   Svatý Mořic, Švýcarsko sjezd 2.
25. ledna 2015 Super G 2.
21. února 2015   Maribor, Slovinsko obří slalom 1.
1. března 2015   Bansko, Bulharsko superkombinace 1.
2. března 2015 Super G 1.
7. března 2015   Garmisch, Německo sjezd 2.
8. března 2015 Super-G 3.
13. března 2015   Åre, Švédsko obří slalom 1.
19. března 2015   Méribel, Francie Super-G 2.
22. března 2015 obří Slalom 1.
2018 17. prosince 2017   Val d'Isere, Francie Super-G 1.

Konečné pořadí v sezónách

editovat
Sezóna
Věk Celkové Slalom Obří slalom Super-G Sjezd Kombinace
2007 17 let 108.  — 40.  —  —  —
2008 18 let 60.  — 52. 32  — 14.
2009 19 let 20. 39. 52. 15. 21. 7.
2010 20 let 26.  —  — 13. 26. 6.
2011 21 let 12. 59. 33. 7. 6. 9.
2012 22 let 5. 54. 4. 3. 19. 8.
2013 23 let 3.  — 2. 3. 8. 13.
2014 24 let 1.  – 1. 2. 2. 8.
2015 25 let 1.  — 1. 2. 2. 1.
2016 26 let v říjnu utrpěla zranění kolene, které ji vyřadilo z celé sezóny
2017 27 let 74.  — 48. 26. 45.  —
2018 28 let 15.  — 33. 3. 12.  —
2019 29 let 39  — 18 26 34  —

Ceny a nominace

editovat
  • Sportovkyně roku Rakouska – nováček roku: 2011
  • Sportovkyně roku Rakouska: 2013, 2014, 2015
  • Skieur d'Or: 2014, 2015
  • Laureus: nominace na sportovkyni roku 2015
  • Ženská sportovní nadace: nominace na sportovkyni roku 2015[12]
  • Polská tisková agentura: nominace na evropskou sportovkyni roku 2015[13]
  • Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku: 2016[14]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Fenninger na anglické Wikipedii.

  1. Rücktritt: Olympiasiegerin Anna Veith beendet ihre Karriere. skiweltcup.tv [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. WILLIAMS, Eric. Fenninger takes first career World Cup win at home in Lienz GS, Vonn fifth [online]. Ski Racing.com, December 28, 2011. Dostupné online. 
  3. Fenninger earns first win of season on home snow, Shiffrin her career best GS [online]. Ski Racing.com, December 28, 2012. Dostupné online. 
  4. MINTZ, Geoff. Mancuso third in Garmisch, as Fenninger knocks the German into runner-up position [online]. Ski Racing.com, March 3, 2013. Dostupné online. 
  5. Tajná veselka sexy Anny Fenninger! Podívejte se na její vtipnou svatební fotku [online]. Týden.cz, 2016-04-18 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  6. Fenninger: Neustart mit Wulff-Manager [online]. oe24.at, 3-1-2016 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (německy) 
  7. Fenninger takes World Champs gold in Super Combined [online]. Ski Racing.com, February 11, 2011. Dostupné online. 
  8. MINTZ, Geoff. Ski Racing [online]. 15. února 2014 [cit. 15.února 2014]. Dostupné online. 
  9. Austrian Anna Fenninger wins women’s Super G Gold at Sochi [online]. news.biharprabha.com [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  10. Superobří slalom na MS ovládla Fenningerová, favoritka Vonnová má bronz. iDNES.cz [online]. 2015-02-03 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  11. Mazeová slaví na MS sjezdařské zlato, těsně předčila Fenningerovou. iDNES.cz [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  12. Anna Fenninger für "Sportswoman of the year" nominiert [online]. diepresse.com [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 
  13. Djokovic ist "Europas Sportler des Jahres" - Fenninger und Hirscher in Top 10 [online]. nachrichten.at [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 
  14. Kanzleramtsminister Ostermayer überreicht Anna Veith das Große Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich [online]. ots.at [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat