Anna Jurkovičová

Narozena 6.4.1824 Nové Mesto nad Váhom, zemřela 2.2.1905 Martin. Ochotnická herečka, manželka Jozefa Miloslava Hurbana.

Anna Jurkovičová-Hurbanová (6. dubna 1824, Nové Mesto nad Váhom2. únor 1905, Martin) byla první slovenská ochotnická herečka, která vystoupila proti společenským předsudkům a zakořeněným představám a ukázala, že ženy patří i na divadelní prkna. Od roku 1841 hrála v Slovenském národním divadle nitranském v Sobotišti.[1]

Anna Jurkovičová-Hurbanová
Anna Jurkovičová v roce 1870
Anna Jurkovičová v roce 1870
Narození6. dubna 1824
Nové Mesto nad Váhom
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. února 1905 (ve věku 80 let)
Martin
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníNárodný cintorín
Národnostslovenská
Povoláníherečka
Známá jakoherečka
ChoťJozef Miloslav Hurban
Děti9 (včetně Svetozára Hurbana)
RodičeSamuel Jurkovič, Katarína Jurkovičová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Mládí a rodinaEditovat

Anna Jurkovičová se narodila 6. dubna 1824 do rodiny učitele Samuela Jurkoviče a jeho ženy Kataríny Jurkovičové, rozené Fialové. Z jejich šesti dětí se dospělosti dožily jen dcery Anna, Julia a Emília.[2] V roce 1831 Jurkovič získal nabídku na práci učitele v Sobotišti a tak se celá rodina stěhuje. O rok později umírá Annina matka Katarína.

Otec se snažil dcery vzdělávat, vedl je k umění i divadlu. Sám věřil, že obyčejní lidé, kteří neumí číst ani psát, se mohou vzdělávat například divadlem. Aktivně podporoval ochotnické spolky, vedl dokonce své ochotnické divadlo, ve kterém vedl skupinu mladíků z bratislavského lycea aktivizovaných okolo Ľudovíta Štúra. V této době bylo však hraní v divadle pro ženy nepřípustné a ženské role tradičně hráli muži.

Divadelní kariéraEditovat

5. srpna 1841 se Anna Jurkovičová poprvé ukázala na jevišti ochotnického divadla svého otce. Hrála Aničku Dobrožilovou ve frašce Starý kočiš Petra III. Ačkoliv v roli zazářila, čelila kvůli předsudkům útokům i výhrůžkám. Zahrála si však i další role, například Bětušku v Divotvorném klobouku či Olgu v tragédii Isidor a Olga. Právě její odvaha inspirovala mnoho dalších žen, aby začaly hrát divadlo.[1] Udržovala aktivní kontakty se Štúrovci. Krátce udržovala vztah s básníkem a buditelem Jánom Franciscim, jejich vztah se však rozpadl kvůli tomu, že Štúrovci odmítali svatbu.[3]

7. října 1845 se v evangelickém kostele v Sobotišti vdala za evangelického faráře a buditele Josefa Miloslava Hurbana. Samotný Ľudovít Štúr se snažil Hurbana přesvědčit, aby se neženil, neboť upřednostňoval boj za národ. Přesvědčoval jej dokonce ještě cestou na svatbu.[4]

Manželství a rok 1848Editovat

Pár se po svatbě usadil na faře v Hlbokom. Manželství bylo šťastné, manželé se podporovali ve svých cílech. Roku 1847 se jim narodil první syn, pozdější spisovatel a politik Svetozár Hurban. O rok později se kvůli revolučním událostem roku 1848 museli odloučit a Anna odešla k otci do Sobotiště. Po vyhlášení Žádostí slovenského národa byl vydán zatykač na Štúra, Hodžu a Hurbana a maďarská Garda obsadila faru v Hlubokom.

Anna, která se již na faru vrátila, musela strpět noční přepady a prohlídky. 15. května 1848 jí dokonce před dům postaví šibenici, před kterou poté dovezli zbitého Hurbanova kočího. Poté, co od manžela obdržela dopis, za ním v převlečení odešla do české Rusavy, kde jistý čas pobývala u své sestry Julie. Tam se jí narodila dcera Božena. Z Rusavy odešla v prosinci roku 1848 do Prahy, kde obnovila svůj kulturní život.[2][4]

Na jaře se spolu s manželem přestěhovala do Vídně. Hurban zde dělal politiku, ona chodila na operní představení. Po revoluci se vrátili na faru v Hlubokém, kde začali již klidnější život. Celkem Anna porodila 9 dětí, z nichž jen některé se dožily dospělosti. Hurban byl ještě několikrát zatčen za svou politickou činnost, takže Anna byla často na domácnost sama. Po Hurbanově smrti roku 1888 jí čeká potupa v podobě manželova pohřbu, kdy vykopaný hrob ve středu hřbitova nechají úřady zakopat a pohřbí Hurbana na nedůstojném místě u plotu. Samotné Anně je zakázán přístup k hrobu.

Poslední roky života a smrtEditovat

Jako vážená vdova prožila poslední roky u svého syna Konstantina v Martině. I zde nezanevřela na divadlo a dále podporovala ochotníky. Zemřela 2. února 1905 ve věku 80 let a je pohřbená na Národním hřbitově (Národny cintorín) v Martině.[4]

V kultuřeEditovat

Na motivy života Anny Jurkovičové byl roku 1983 natočen třídílný film Anička Jurkovičová. Roli Anny si zahrála Zuzana Frenglová.[5][6]

Od roku 1998 se v Novém Meste nad Váhom pořádá Festival Aničky Jurkovičové, celostátní soutěž neprofesionálních divadelních souborů s inscenacemi slovenské i světové dramatické tvorby mapující postavení a poslání žen ve společnosti.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Jurkovičová na slovenské Wikipedii.

  1. a b TERAZ.SK. Anička Jurkovičová Hurbanová bola prvou slovenskou herečkou. TERAZ.sk [online]. 2014-09-14 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  2. a b Anička Jurkovičová: Krásna, vzdelaná a nadaná opora štúrovcov. Pravda.sk [online]. 2015-08-02 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Príbeh prvej slovenskej herečky: Anička Jurkovičová poplietla hlavu mnohým štúrovcom. www.zenyvmeste.sk [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c WWW.BLUEWEB.SK, Blueweb s r o |. Osudové peripetie Aničky Jurkovičovej. HistoryWeb.sk [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-02. (slovensky) 
  5. S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Anička Jurkovičová (1983) [TV minisérie]. FDb.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  6. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  7. Štatút festivalu Aničky Jurkovičovej - Mestské kultúrne stredisko. www.msks.sk [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online.