Anna Irmanovová
Anna Irmanovová, rozená Anna Hermachová (* 24. října 1970 Praha), je česká malířka, performerka a publicistka. Vystavuje od roku 1985.
| Mgr. et MgA. Anna Irmanovová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Anna Hermachová |
| Narození | 24. října 1970 (53 let) Praha  Československo |
| Povolání | spisovatelka, novinářka, malířka, fotografka, redaktorka, publicistka, učitelka, překladatelka a výtvarnice |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Je dcerou psycholožky PhDr. Kateřiny Irmanovové a PhDr. Jiřího Hermacha, který v roce 1975 emigroval do Francie. Od dětství prošla klasickou taneční výchovou (prof. Chmelová, prof. Kordačová), v roce 1984 se stala členkou Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy, kde její taneční směřování zcela podlehlo vlivu techniky Marthy Grahamové a londýnské contemporary dance. Při studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (1985–1990) se zúčastňovala ilegálních a neoficiálních výstav a divadelních performancí. Během studia se také připojila k souboru Studio pohybového divadla, které následovalo divadelní práci původního souboru Křesadla a Bílého divadla. Vedení režisérky a autorky Niny Vangeli ji nasměrovalo k fyzickému divadlu a ke studiu filosofie a literatury. Ve Studiu pohybového divadla vystupovala v představeních Requiem, Mezopotamie, Nó a Bardo The Dol. V souboru setrvala až do jeho zániku v roce 1992. Vystupovala s Alternativní scénou Studia pohybového divadla, založenou Vladimírem Hulcem.[1]
Publicistika editovat
Začátkem devadesátých let se prosadila jako publicistka a teoretička umění v nově vznikajících novinách, periodikách a kritických revuích. Věnovala se překladům filosofických děl. V reakci na zužující se prostor v běžných periodikách koncem roku 1995 začala uvažovat o založení vlastního uměleckého časopisu.[2][3][4][5]
Taneční zóna editovat
Společně s tanečnicí a choreografkou Lenkou Flory vytvořila 1996 kritickou revui pod názvem Taneční sezóna, která přímo navázala mezinárodní spolupráci s tanečními časopisy Dance Now, Dancing Times, Saisones de la Dance. Ke spolupráci přizvala zakladatelku Duncan Centra Evu Blažíčkovou, Ninu Vangeli, ředitelku Tance Praha Yvonu Kreuzmannovou a ředitele Divadla Archa Ondřeje Hraba. Revue si kladla za cíl rozšířit informace o tanečním umění, přesahu a prolínání uměleckých směrů a rozpohybovat stojaté a veřejnosti zcela neznámé vody současné taneční kritiky. Taneční sezóna od začátku dávala příležitost mladým začínajícím fotografům a dále spolupracovala s renomovanými fotografy, ke grafické úpravě přizvala tehdejšího progresívního grafika Ivana Mečla a jeho studio Divus. Během prvních let vydávání kritické revue došlo ke změně názvu periodika na Taneční zóna. Anna Irmanovová byla šéfredaktorkou v letech 1996–2002. Během roku 2002 předala vedení Nině Vangeli.[6]
Umělecká tvorba editovat
Pod pobídkou a vedením Václava Stratila (studium v jeho ateliéru v letech 1998–2003 na FAVU VUT v Brně) se vrátila k vlastní umělecké tvorbě a rozvinula autorskou performanci. Vystavuje doma i v Evropě, její díla jsou zastoupena v soukromých i muzejních sbírkách. V roce 2009 se začala věnovat light designu. V letech 2010–2013 vystupovala s autorským projektem Teatrum Angelicum Animae Sporckii na mezinárodním festivalu barokního divadla Theatrum Kuks. V roce 2006 se podílela na uvedení opery Petra Kofroně Mai 68 v Národním divadle v Praze a v Národním divadle v Brně. V letech 2009–2010 spolupracovala s Národním divadlem na inscenaci Káťa Kabanová režiséra Roberta Wilsona. Od roku 2008 vede vlastní Hudebněvýtvarné workshopy pro děti a kurz Psychotance. Vytváří autorské performance live painting, light design ve spolupráci s hudebníky a skladateli současné hudby.[7][8][9][10][11][12]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Studio pohybového divadla - ČESKÁ DIVADELNÍ ENCYKLOPEDIE. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Autor: Anna Irmanovová. kulturní magazín Uni [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Anna Irmanovová - KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production). www.kulturni-noviny.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-18.
- ↑ Anna Irmanovová – Večer přiměřených depresí [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Titan v dlani, šepoty klarinetů a pouštní bouře. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Taneční sezóna/Zóna – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Anna Irmanovová -. www.artmap.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ BRETAK@VOLNY.CZ, Vlastimil Bret. Vernisáž Anna Irmanovová „Zohar“ | Městské Muzeum Horažďovice [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Unijazz - Zahájení letního artového festivalu Unibrejk IV. www.unijazz.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-15.
- ↑ Koncert: ČINNA, Petr Komár Soudek@ Anna Irmanovová: Symfonie Ingot - Hudebně scénická malba. Bandzone.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Kuks, Theatrum - 2013, ročník 12 - mezinárodní. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ BUBEC, Studio. Anna Irmanovová. www.bubec.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-25.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Irmanovová
- Anna Irmanovová v informačním systému abART
