Anglo-zanzibarská válka

Anglo-zanzibarská válka
	Harémový palác poškozený bombardováním
Trvání	27. srpna, 1896; 9:02 - 9:40 (UTC+03:00); (též měřeno od 9:00 nebo do 9:45)
Místo	Město Zanzibar, Zanzibarský sultanát; (dnes součást Tanzanie)
Výsledek	vítězství Velké Británie a zachovaní protektorátní administrativy Zanzibaru abdikace sultán Khalida bin Bargashe a jeho nahrazení Hamudem bin Muhammedem;
Strany
Spojené království	Zanzibarský sultanát
Velitelé
Admirál Harry Rawson Generál Lloyd Mathews;	Sultán Khalid bin Bargash
Síla
900 „loajálních“ zanzibarských vojáků a okolo 150 námořníků z královské námořní pěchoty křižníky Philomel, Racoon a St George; dělové čluny Thrush a Sparrow;	2 800 mužů včetně sultánovy gardy, jeho sluhů a otroků a civilistů 4 houfnice; 1 pobřežní baterie; jachta HHS Glasgow a dvě malé lodě;
Ztráty
1 raněný námořník	asi 500 mrtvých (včetně civilistů) 1 pobřežní baterie; HHS Glasgow a obě malé lodě;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anglo-zanzibarská válka bylo ozbrojené střetnutí, které vypuklo mezi Velkou Británií a Zanzibarským sultanátem 27. srpna 1896. Je uváděná jako nejkratší zaznamenanou válku v lidské historii s délkou ne delší než 45 minut a nejčastěji citovanou jako 38 minut (viz níže).

Válka vypukla poté, co 25. srpna zemřel Sultán Hamad bin Thuwaini, který dobrovolně spolupracoval s britskou koloniální administrativou, a jeho synovec, Khalid bin Bargash, uchvátil moc státním převratem. Podle Helgolandsko–Zanzibarské dohody z roku 1890, která vytvořila v Zanzibaru britský protektorát, musel dostat nový sultán povolení od konzula, což Khalid neudělal. Tohle bylo britské odůvodnění pro války. Nejdříve však dali Bargashovi ultimátum, aby abdikoval a dal trůn jejich upřednostňovanému kandidátovi Hamudovi bin Muhammedovi, a to nejpozději do 27. srpna v 9:00.

Bargash se odmítl vzdát trůnu a místo toho shromáždil armádu o 2800 mužích a v přístavu zakotvil ozbrojenou jachtu HHS Glasgow bývalého sultána. Zatímco Bargashovy jednotky opevňovaly palác, královské námořnictvo shromáždilo v přístavu před palácem pět válečných lodí (tři moderní křižníky – pancéřový křižník třídy Edgar HMS St George, chráněný křižník třídy Pearl HMS Philomel, křižník třídy Archer HMS Racoon a dva dělové čluny HMS Thrush a HMS Sparrow). Britové také vylodili několik jednotek námořní pěchoty, aby podporovaly „loajální“ pravidelnou zanzibarskou armádu, která čítala 900 mužů ve dvou praporech pod velením generála Lloyda Mathewse, bývalého poručíka královského námořnictva.

I když se sultán snažil na poslední chvíli vyjednávat o míru prostřednictvím amerických zástupců na ostrově, zahájily, po vypršení ultimáta, 27. srpna lodě královského námořnictva palbu na sultánův palác. Admirál Harry Rawson dal příkaz v 9:00 a palba začala v 9:02. Poté, co se palác začal pod palbou rozpadat a ztráty rychle narůstat, utekl sultán na německý konzulát, kde mu byl poskytnut azyl. Ostřelování bylo zastaveno po přibližně čtyřiceti minutách, během nichž byla potopena jachta Glasgow.

Nejčastěji citovaná délka je 38 minut (od zahájení palby) nebo 40 minut (od příkazu admirála Rawsona). Britské lodní knihy uvádějí různá časy pro konec palby (9:40 je nejčastěji uváděno jako správné), ale i podle nejpozdějšího údaje (Sparrow) a počítaje příkaz admirál za začátek netrval konflikt déle, než 45 minut. Konflikt se stal známým jako Nejkratší válka v dějinách.

Britové požadovali, aby jim Němci bývalého sultána vydali, ale ten 2. října uprchl na moře a v následujících letech žil v exilu v Dar es Salaamu, kde ho v roce 1916 Britové zajali. Později mu bylo dovoleno žít v Mombase, kde roku 1925 zemřel.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anglo-Zanzibar War na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anglo-zanzibarská válka na Wikimedia Commons
(anglicky) Článek o válce na Global Frontiers
(anglicky) Článek o válce na h2g2