Anežka z Landštejna

česká šlechtična

Anežka z Landštejna († 1370) byla česká šlechtična z rodu Landštejnů a manželka Hynka Žlebského z Lichtenburka.

Anežka z Landštejna
Narození14. století
Úmrtí14. století
ChoťHynek Žlebský z Lichtenburka
DětiAnežka z Lichtenburka[1]
Eliška z Lichtenburka[1]
Markéta z Lichtenburka
RodičeVilém z Landštejna
PříbuzníBoleslav III. Minsterberský[1] a Jindřich I. Minsterberský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodila se jako dcera předního českého šlechtice Viléma z Landštejna. Byla provdána za Hynka Žlebského z Lichtenburka, kterému porodila tři dcery – Elišku, Markétu a Anežku.[2] Se sňatkem Hynka a Anežky souvisí historka o tom, jak se Hynek po svatbě dozvěděl o určitém stupni příbuzenství se svou manželkou a naléhal proto na papežskou kurii, aby ke svatbě vydala dodatečný dispens.[3] Když Hynek roku 1351 zemřel, povolil český král Karel IV. v únoru 1352 Anežce po zesnulém manželovi svobodně užívat žlebský hrad s přilehlým panstvím. Podle další domluvy z roku 1356 mohla Anežka do konce svého života pobývat na Žlebech jakožto na svém vdovském sídle, po její smrti však mělo být žlebské panství postoupeno královské komoře, a to formou prodeje za 3300 kop pražských grošů. K němu došlo v červnu 1356 v Poličce. Anežce byla sice přenechána správa Žleb, hrad však měl být králi vždy k dispozici. Směrem k Anežce měly být nadále plněny také poddanské povinnosti.[4] Žlebským purkrabím, který fakticky vedl správu Anežčina žlebského panství, se stal Modliboh z Heřmanic.[5] Mezi lety 1355 a 1369 se Anežka několikrát objevila v pramenech jako patronka kostelů v Markovicích, Skuhrově a Lučicích. V roce 1370 ve městečku Žlebech založila špitál pro chudé a brzy poté téhož roku zemřela. Žlebské panství po její smrti plně převzala královská komora.[6]

Reference

editovat
  1. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. S. 198–199. [dále jen Lichtenburkové]. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. S. 78. 
  4. BLÁHOVÁ, Marie. Dějiny panství Žleby (od počátku do roku 1634). Hradec Králové, 2015. 117 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Beran. s. 11–13. [dále jen Dějiny panství]. Dostupné online.
  5. Lichtenburkové, s. 201.
  6. Dějiny panství, s. 16–17.

Literatura

editovat
  • JŮNA, Jan. Vítkovci a jejich rod III.; Páni z Landštejna. Jindřichův Hradec: [s.n.], 2013. 188 s. ISBN 978-80-905635-1-3. 
  • PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008. 181 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. 
  • URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X. 
  • BLÁHOVÁ, Marie. Dějiny panství Žleby (od počátku do roku 1634). Hradec Králové, 2015. 117 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Beran. Dostupné online.