Otevřít hlavní menu

Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů. Pracoval rovněž v oblastech topologie, logiky, Fourierových řad, turbulence a klasické mechaniky.

Andrej Nikolajevič Kolmogorov
Andrej Nikolajewitsch Kolmogorov.jpg
Narození 12.jul. / 25. dubna 1903greg.
Tambov
Úmrtí 20. října 1987 (ve věku 84 let)
Moskva
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Národnost Rusové
Alma mater Lomonosovova univerzita
Ruská chemicko-technologická univerzita D. I. Mendělejeva
Zaměstnavatel Lomonosovova univerzita (od 1925)
Ocenění Balzanova cena (1962)
Leninova cena (1965)
Helmholtz-Medaille (1975)
Wolfova cena za matematiku (1980)
Lobačevského cena (1986)
… více na Wikidatech
Funkce akademik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Už z raného dětství byl Kolmogorov bez rodičů (oba tragicky zahynuli) a byl vychován u tety Věry Jakovlevny. V roce 1920 Kolmogorov nastoupil na Moskevskou státní univerzitu, kde nestudoval matematiku (ta se stala jeho „pozdějším osudem“), ale takové obory jako metalurgii, ruskou historii apod. Napsal například i vědeckou práci na téma vlastnictví nemovitostí v Novgorodu v období 15. a 16. století.

V oblasti matematiky byl Kolmogorov ovlivněn řadou matematiků (Alexandrov, Luzin, Jegorov, Šušlin…) ze svého okolí. Dle Kolmogorovova však z matematické stránky na něj měl největší vliv jistý Stěpanov, který Kolmogorovova učil trigonometrické řady. Už jako student dosáhl Kolmogorov pozoruhodných výsledků (publikoval celkem 8 prací ještě než dokončil studia). Kolmogorov ukončil svá studia na Moskevské státní univerzitě v roce 1925 a začal pracovat ve výzkumné Luzinově skupině. Za významný milník v jeho kariéře je považován přínos v oblasti teorie pravděpodobnosti (1925), kde spolu s Chinčinem publikoval výsledky, jenž vedly k vytvoření tzv. stochastického kalkulu. A později k stochastickým diferenciálním rovnicím.

V roce 1930 se stal profesorem univerzity a v roce 1939 členem Akademie věd SSSR.

V letech 1953–1954 publikoval dva příspěvky z oblasti dynamických systémů, které se staly neoficiálně zakládajícími příspěvky tzv. KAM (Kolmogorov-Arnold-Moser) teorie z oblasti tzv. Hamiltonianských systémů a samozřejmě i jejich chaotického chování.

Kolmogorovovův přínos samozřejmě nezůstal neoceněn. Byl členem Akademie věd SSSR, oceněn cenou Lenina a Lobačevského. V letech 1964–1966 a v letech 1973–1985 byl předsedou Moskevské matematické společnosti.

V zahraničí byl členem mnoha vědeckých společností jako byla rumunská Akademie věd, Americké akademie věd a umění, Matematická společnost v Londýně, Nizozemská akademie věd, Indický Institut statistiky apod.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Základy teorie funkcí a funkcionální analýzy / A. N. Kolmogorov; S. V. Fomin. – 1. vyd. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1975.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat