Otevřít hlavní menu

Andrej Gjurič

český poslanec (1992–1998), člen České národní rady, místní politik a psycholog

Andrej Gjurič, v srbské variantě Gjurić (29. listopadu 1938 Praha27. září 2015[2] Chraštice), byl český spisovatel, psycholog a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, ODS, pak za Unii svobody.

PhDr. Andrej Gjurič

Poslanec České národní rady
Ve funkci:
1990 – 1992[1]

Poslanec Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
1993 – 1996
Ve funkci:
1998 – 1998
Stranická příslušnost
Členství Občanské fórum
ODS (1991-98)
US (1998-)

Narození 29. listopadu 1938
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 27. září 2015 (ve věku 76 let)
Chraštice
ČeskoČesko Česko
Příbuzní Růžena Vacková teta
Profese spisovatel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Andrej se narodil do rodiny bosenského Srba Aleksandra Gjuriće (18981944), uváděného i jako Alexander Gjurič (Gj se dle novějšího srbského pravopisu píše jako Đ), a Češky Jiřiny Vackové (1908–), pocházející z rodiny doc. MUDr. Bohumila Vacka. Jeho otec získal vládní stipendium v Praze, kde pak vystudoval lékařskou fakultu a posléze na ni i habilitoval.[3][4] Za nacistické okupace se Aleksandar zapojil do odbojové organizace ÚVOD, načež roku 1942 byl zatčen a 16. 8. 1944 popraven v Drážďanech.[5] V odboji byla aktivní i Andrejova teta Růžena Vacková (19011982), od roku 1947 profesorka na Karlově univerzitě v Praze a poté roku 1952 komunistickým režimem odsouzená na 22 let za velezradu.[6]

V době komunistického režimu Andrej nemohl řádně studovat vysokou školu, vykonával nejrůznější povolání, například v pomocníka pivovaru nebo knihovníka. V šedesátých letech 20. století mohl dálkově vystudovat filozofickou fakultu a stal se psychologem. Publikoval odborné studie, ale i fejetony a pohádky,[7][8] v roce 1983 vydal knížku Kam běží modrá liška, za kterou dostal cenu Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti.[9]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum do České národní rady.[10] Roku 1991 patřil mezi zakládající členy ODS.[11] Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za ODS (volební obvod Praha). Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.[12][13][14]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V červenci 1995 při parlamentní rozpravě označil poslance republikánské strany Jana Vika za fašistu. V roce 1996 mu soud nařídil, aby se Vikovi omluvil.[15] V roce 1998 ale vrchní soud tento verdikt i povinnost omluvy zrušil.[16] Ve volbách v roce 1996 mandát neobhájil.[17] V senátních volbách roku 1996 pak zamýšlel kandidovat do senátu za ODS za senátní obvod č. 18 – Příbram, ale ústřední volební komise zpočátku jeho kandidaturu pro formální nedostatky v registraci zamítla.[18] Nakonec se voleb zúčastnil. 1. kolo vyhrál se ziskem 29 %, ale ve 2. kole ho porazil a senátorem se stal sociální demokrat Zdeněk Vojíř.[19]

Počátkem roku 1998 nastoupil do Poslanecké sněmovny jako náhradník (poté co rezignoval poslanec Zdeněk Zajíček[20]), přičemž zasedl do poslaneckého klubu nově vzniklé Unie svobody.[21] Již na jaře 1998 ale podepsal analýzu Jednadvacet záznamů o pravicové havárii, kterou vytvořil Milan Uhde, v níž se kriticky vyjadřuje o nově vzniklé Unii svobody.[22] V sněmovních volbách v roce 1998 neúspěšně kandidoval za Unii svobody.[23]

V komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva městské části Praha 2 za Unii svobody. Profesně se uvádí jako psycholog.[24] V roce 1999 se uvádí jako předseda sdružení Fokus, zaměřeného na integraci duševně nemocných.[25]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. Novinky [online]. cmps.ecn.cz [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. Paměť národa [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-26. 
  4. Příběhy našich sousedů [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-26. 
  5. Akademický bulletin 8/95 [online]. Akademie věd České republiky [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  6. Xantypa [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  7. Kam běží modrá liška [online]. antikvariatperla.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  8. Záhlaví : Gjurič, Andrej, 1938- [online]. Obecní knihovna Brumovice - katalog Clavius [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  9. http://ihned.cz/c1-64488110-andrej-gjuric-jsem-typicky-autor-jedne-knihy-moje-modra-liska-z-kampy-proste-prisla
  10. Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  11. Zpráva ČTK: Strana ministra Klause se ustaví v dubnu, Datum vydání: 1.3.1991, Čas vydání: ID: 041
  12. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  13. Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (česky) 
  14. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  15. Zpráva ČTK: Gjurič se má Vikovi omluvit za slova z Parlamentu, Datum vydání: 15.10.1996, Čas vydání: 11:13, ID: 19961015C01463.
  16. Zpráva ČTK: Gjurič se Vikovi nemusí omluvit za to, že ho nazval fašistou, Datum vydání: 19.2.1998, Čas vydání: 15:46, ID: 19980219C03265.
  17. Andrej Gjurič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  18. Zpráva ČTK: ODS se odvolá proti rozhodnutí ÚVK, Datum vydání: 26.9.1996, Čas vydání: 11:58, ID: 19960926C02065.
  19. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  20. Zpráva ČTK: Gjurič by mandát vzal, ale rozhodne se až podle názoru klubu ODS, Datum vydání: 26.1.1998, Čas vydání: 16:49, ID: 19980126C02632.
  21. Andrej Gjurič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  22. Zpráva ČTK: Uhde (US) v materiálu svou novou stranu moc nešetří, Datum vydání: 26.5.1998, Čas vydání: 18:26, ID: 19980526C02954.
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  24. Počet obyvatel: 47 913 Osoba: Andrej Gjurič [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  25. Zpráva ČTK: Špidlův úřad chystá akreditaci poskytovatelů sociálních služeb, Datum vydání: 16.6.1999, Čas vydání: 16:41, ID: 19990616F01625.

Externí odkazyEditovat