An (božstvo)
An (sumersky „nebesa“), též Anu, byl v sumerské, akkadské, asyrské a babylonské mytologii považován za vládce a zosobnění nebes. V Sumeru byl navíc považován za nejvyššího boha. V klínovém písmu se znak tohoto boha používá jako determinativ značící, že následuje jméno boha, i jako slovo „bůh“.
| An | |
|---|---|
 | |
| Choť | Ki Uras Antu Inanna Ninchursag |
| Děti | Amurru Erra Bau Gibil Nisaba Enlil … více na Wikidatech |
| Rodiče | Anšar a Kišar |
| Příbuzní | Uras (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jelikož o činech tohoto boha toho není mnoho známo, je často označován jako „deus quiescens“ (tzn. „mlčící bůh“)
Rodinné poměryEditovat
Vztah Ana k ostatním bohům je komplikovaný, protože jednotlivé mýty uvádějí jiné informace a některé si i protiřečí. Jisté je, že An patřil do tzv. první generace velkých bohů.
- Rodiče: Anšar a Kišar
- Manželka: Antum – Akkad, Sumer – Ki, Uraš – Sumer, (řazení je pouze abecední)
- Děti:
Zde je situace nejen komplikovaná, ale i velmi nepřehledná. An totiž stvořil poměrně velké množství bohů, ke stvoření některých nepotřeboval partnerku, k jiným tuto potřebu měl. Podle některých mýtů docházelo i k hromadnému stvoření.
SymbolyEditovat
Jeho symbolem byla tiára s býčími rohy. Posvátným zvířetem byl býk a posvátné číslo bylo „60“.
