Amha Selassie

princ etiopský

Amha Selassie, původním jménem Asfa Wossen Tafari (27. července 1914 Harar17. února 1997 McLean) byl příslušník etiopské panovnické rodiny, nejstarší syn císaře Haileho Selassieho I. Po nástupu otce na trůn v roce 1930 se stal korunním princem a místodržitelem provincie Wollo s titulem meridazmač.[1] V prosinci 1960 využil generál Mengistu Newaj císařovy nepřítomnosti v zemi k pokusu o vojenský převrat a donutil Asfu Wossena přečíst v rozhlase prohlášení, že se po svém otci ujímá vlády.[2] Poté, co došlo k obnovení pořádku, se princ omluvil a dokázal, že jednal pod nátlakem, proto se ho nedotkly následné brutální represe vůči pučistům, ztratil však důvěru a byl držen stranou od vládních záležitostí. V roce 1973 ho postihla cévní mozková příhoda a odjel do Švýcarska na léčení. V září 1974 došlo k dalšímu, tentokrát úspěšnému převratu, po kterém byl Haile Selassie I. sesazen a vládnoucí vojenský výbor Derg postavil populárního Asfu Wossena s pověstí reformátora do čela země (byl označován jako král, protože titul císaře („krále králů“) revolucionáři zrušili). Korunní princ se však od této akce distancoval a nepřijel do Etiopie, aby se ujal vlády, jeho formální panování bylo ukončeno vyhlášením republiky 21. března 1975.[3] V roce 1989 se prohlásil etiopským císařem v exilu pod jménem Amha Selassie I., žil v Anglii a USA, kde roku 1997 zemřel a byl pohřben v katedrále Nejsvětější Trojice v Addis Abebě. Jeho nástupcem se stal jediný syn Zera Jakob.

Amha Selassie
Portrét
Narození 27. července 1916
Harar
Úmrtí 17. února 1997 (ve věku 80 let)
McLean
Pohřben Katedrála Nejsvětější Trojice
Potomci Zera Yacob Amha Selassie, Crown Prince of Ethiopia, Princess Ijigayehu Amha Selassie a Princess Sifrash Bizu
Otec Haile Selassie I.
Matka Menen Asfaw
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VyznamenáníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Amhy Selassieho.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. National Portrait Gallery Dostupné online
  2. BlackPast Dostupné online
  3. Worldstatesmen Dostupné online

Externí odkazyEditovat