Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu

Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu (29. ledna 16028. srpna 1651) byla sňatkem lankraběnka a regentka Hesenska-Kasselska.

Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
hesensko-kasselská lankraběnka
Amalie Elisabeth von Hanau-Münzenberg, Portrait als junge Frau.jpg
Sňatek 1619
Manžel Vilém V. Hesensko-Kasselský
Narození 29. ledna 1602
Hanau
Úmrtí 8. srpna 1651 (49 let)
Kassel
Potomci Anežka Hesensko-Kasselská
Mořic Hesensko-Kasselský
Alžběta Hesensko-Kasselská
Vilém Hesensko-Kasselský
Emílie Hesensko-Kasselská
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
Šarlota Hesensko-Kasselská
Filip Hesensko-Kasselský
Adolf Hesensko-Kasselský
Karel Hesensko-Kasselský
Alžběta Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská
Rod Hanau
Otec Filip Ludvík II. z Hanau-Münzenbergu
Matka Kateřina Belgica Nasavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se jako dcera Filipa Ludvíka II. z Hanau-Münzenberg a Kateřiny Belgicy Nasavské. V roce 1619 se provdala za Viléma V. Hesensko-Kasselského. V letech 1637 až 1650 byla během třicetileté války regentkou za jejich nezletilého syna Viléma VI.

DětstvíEditovat

Její matka byla dcerou Viléma I. Oranžského, který v 16. století vedl válku proti Habsburkům za nezávislost Nizozemí. Přes matčiny četné sourozence byla spřízněná s mnoha šlechtickými rody Evropy. Mezi nimi i Wittelsbachové zaměření na reformu, kde Amálie chvíli žila se svou tetou, Luisou Julianou Oranžskou, manželkou Fridricha IV. Falckého, v Heidelbergu. Po smrti svého otce v roce 1612 se vrátila do Hanau. Později zůstala na dlouhou dobu u příbuzných v Nizozemí.

V roce 1617 přijel do Hanau Albrecht Jan Smiřický požádat Amálii o ruku. Vzhledem k tomu, že se to dříve neprojednávalo a že status a hodnost českého aristokratického titulu nebyl v Hanau jasný, způsobilo to určité zmatky. Albrecht byl protestant a jeden z nejbohatších českých majitelů půdy. A tak se zasnoubili. Albrecht byl později jedním z českých pánů pražské defenestrace, kteří vyhodili císařova zástupce z okna, což byl počátek třicetileté války. Albrecht byl jedním z kandidátu na českou korunu. Zemřel však ještě před porážkou zimního krále Fridricha Falckého. Mezi Amálií Alžbětou a jeho dědici se rozhořely spory o jeho dědictví, skončily však po zabavení majetku Habsburky v roce 1621.

ManželstvíEditovat

Amálie Alžběta se v roce 1619 provdala za budoucího lankraběte Viléma V. Hesensko-Kasselského. Po abdikaci svého otce Mořice v roce 1627 se stal Vilém vládcem Hesensko-Kasselska.

Ve Třicetileté válce bojoval Vilém na straně protestantů. Po úspěch císařských a španělských vojsk proti Švédsku v roce 1634 v bitvě u Nördlingenu, ztratil svého nejmocnějšího spojence. Stále byl jedním ze tří vládců, kteří odmítli Pražský mír (1635) a spojil se s Francouzi. V dalším průběhu války osvobodil 13. června 1636 město Hanau z obléhání císařských jednotek. Později byl však poražen císařskými jednotkami a musel se vzdal svých majetků ve Frísku. Vilém a Amálie Alžběta museli své dcery Amálii, Šarlotu a Alžbětu zanechat v Kasselu. Znovu Amálie Alžběta spatřila své dcery o tři roky později. Vilém V. 21. září 1637 v Leeru ve Frísku zemřel. Jeho žena se stala regentkou za jejich nezletilého syna, Viléma VI. Nejdůležitějším nástrojem moci, který zanechal své manželce, byla dobře vedená armáda.

RegentstvíEditovat

Nástupcem Viléma V. byl jeho osmiletý syn Vilém VI. Do roku 1650 za něj vládla Amálie Alžběta. Ukázala se být energickou a zkušenou regentkou. I přes zoufalou situaci v roce 1637 se jí podařilo nejen lankrabství pro syna zachovat, ale také upevnit.

Třicetiletá válkaEditovat

Jako regentka pokračovala Amálie Alžběta stejně jako její manžel ve spojenectví s Francií. Zachovala si hodnotnou armádu, kterou jí manžel zanechal. Souhlasila s císařem s příměřím, ale v letech 1639 až 1640 přijala nabídku na spojenectví od kardinála Richelieu a vévody Bernarda Sasko-Výmarského, a tak přerušila dohodu s císařem. Šikovnou spojeneckou politikou se Hesensko-Kasselsko opět stalo vedoucí silou německého protestantského tábora.

V Horním Hesensku znovu zahájila konflikt proti svým příbuzným. Právními znaleckými posudky prokázala, že smlouva z roku 1627 byla nezávazná. 6. března 1645 pochodovali kasselští vojáci do Horního Hesenska. To byl začátek hesenské války. Armáda lankraběte Jiřího II. Hesensko-Darmstadtského byla poražena zkušenými útočníky.

Vestfálský mírEditovat

Mírová smlouva mezi oběma částmi Hesenska byla potvrzena v roce 1648 Vestfálským mírem. Hesensko-Kasselsko obdrželo čtvrtinu Horního Hesenska. Podporováno Švédskem a Francií, obdrželo Hesensko-Kasselsko pro svou armádu 20 000 mužů jako kompetenci zaplacení půl milionu tolarů. Opatství Hersfeld a části schaumburského hrabství se také stalo součástí Hesensko-Kasselska.

Až donedávna se předpokládalo, že Amálie Alžběta byla jednou z hnacích sil v náročných mírových jednáních, požadující rovnocenné uznání reformovaného vyznání jako luteránů a římských katolíků. Nedávný výzkum ukázal, že regentka byla více zaměřena na zájmy Hesensko-Kasselska.

Amálie Alžběta zemřela 8. srpna 1651.

ZajímavostEditovat

PotomciEditovat

  • Anežka Hesensko-Kasselská (1620-1621)
  • Mořic Hesensko-Kasselský(1621-1621)
  • Alžběta Hesensko-Kasselská (1623-1624)
  • Vilém Hesensko-Kasselský (1625-1626)
  • Emílie Hesensko-Kasselská (1626-1693)
  • Vilém VI. Hesensko-Kasselský (1629-1663)
  • Šarlota Hesensko-Kasselská (1627-1686)
  • Filip Hesensko-Kasselský (1630-1638)
  • Adolf Hesensko-Kasselský (1631-1632)
  • Karel Hesensko-Kasselský (1633-1635)
  • Alžběta Hesensko-Kasselská (1634-1688)
  • Luisa Hesensko-Kasselská (1636-1638)

Vývod z předkůEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Amalie Elisabeth of Hanau-Münzenberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu ve Wikimedia Commons

hesensko-kasselská lankraběnka
Předchůdce:
Juliána Nasavsko-Dillenburská
16271637
Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu
Nástupce:
Hedvika Žofie Braniborská