Altalena

Altalena (hebrejsky: אלטלנה) bylo americké vyloďovací plavidlo typu LST, které převáželo zbraně a munici pro polovojenskou židovskou jednotku Irgun z francouzského Marseille do Tel Avivu, kde mělo 20. června 1948, během války o nezávislost, přistát.^[1] Mimo jiné převážela také evropské a severoafrické uprchlíky. Na rozkaz Davida Ben Guriona byla loď potopena.

Pozadí editovat

Pomník na telavivské pláži

Během příměří při válce o nezávislost se snažili Židé i přes zbrojní embargo sehnat zbraně. Irgun měl tyto snahy ve Francii, kde se mu podařilo zakoupit americké vyloďovací plavidlo typu LST (landing ship-tank). Loď nechal ukotvit poblíž Marseille, kde se na ni nalodilo asi 500 uprchlíků z Evropy a severní Afriky. Současně bylo na loď naloženo 5000 pušek, 450 kulometů a miliony nábojů, které získal od premiéra Bidaulta zdarma.^[1] Loď, která byla pojmenována Altalena (podle pseudonymu Vladimira Žabotinského), pak 29. května 1948 vyplula. Během cesty vstoupila v platnost dohoda o příměří. I přes tuto dohodu Ben Gurion schválil, aby Altalena přistála 20. června v Tel Avivu.^[1]

Problém vyvstal, když Irgun oznámil, že 20 % zbraní připadne jeho jednotkám. To Ben Gurion odmítl jako porušení suverenity izraelské vlády. Mezi armádou a Irgunem došlo k přestřelce, když chtěl kapitán přistát u pláže v Tel Avivu.^[1] Boj trval několik hodin a poté byla Altalena potopena. Při incidentu bylo zabito šestnáct bojovníků Ecelu a tři vojáci Hagany.

Izraelci nikdy nebyli tak blízko občanské války.^[2] Potopení Altaleny nakonec vedlo k upevnění pozice Ben Guriona, který prosadil i přes silný nesouhlas transformaci Hagany a Palmach v regulérní armádu, která měla na konci příměří 60 000 mužů. O dělu, které ostřelovalo Altalenu a zapálilo ji, později Ben Gurion prohlásil:

„	Budiž to dělo požehnáno,… Až znovu postavíme Chrám, bude stát vedle jeho hlavní brány.	“
— David Ben Gurion^[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b ^c ^d SACHAR, Howard M. Dějiny státu Izrael. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 286.
↑ ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 72.
↑ SPRINZAK, Ehud. Brother against Brother - Violence and Extremism in Israeli Politics. New York: The Free Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0684853444. S. 32.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Altalena na Wikimedia Commons
(anglicky) Jewish Virtual Library - The Altalena Affair
(anglicky) Etzel. org - The Altalena Affair Archivováno 28. 12. 2017 na Wayback Machine. (z pohledu Irgun)

[Sachar-1] SACHAR, Howard M. Dějiny státu Izrael. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 286.

[2] ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 72.

[3] SPRINZAK, Ehud. Brother against Brother - Violence and Extremism in Israeli Politics. New York: The Free Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0684853444. S. 32.

[1]

[2]

[3]