Algrafie

technika tisku

Algrafie je grafická technika tisku z plochy, která využívá specifických vlastností preparované hliníkové desky. Tvoří přechod mezi kamenotiskem a ofsetem a slouží jako levnější náhrada litografie.

HistorieEditovat

 
Walter Leistikow, barevná algrafie, 1898

Techniku tisku z kovového štočku zveřejnil již objevitel litografie Alois Senefelder ve svém spise Učebnice kamenotisku (Lehrbuch der Steindruckerei, Mnichov 1818). Možnost použití hliníkových desek objevil roku 1890 německý grafik Karl Scholz a nechala si ji patentovat firma Joseph Scholz v Mohuči roku 1892/1893. Náhrada těžkých litografických kamenů lehkým hliníkem umožnila grafikům používat tisk z plochy ve vlastním ateliéru.[1] Algrafii užíval např. Paul Gauguin.[2]

PostupEditovat

Technika je v zásadě shodná s litografií a využívá toho, že preparovaný povrch hliníku dobře přijímá mastnou litografickou barvu nebo mastnou křídu. Hliníková deska se ozrní ocelovými kuličkami a zbaví oxidů 10% roztokem kyseliny sírové.[3] Původní postup užíval 20% kyselinou fosforečnou nebo kyselinou fluorovodíkovou a bělavou sraženinu odstraňoval kamencem. Roku 1896 společnost „Cornwall Printing Press, New York, začala užívat pro preparaci hliníkových desek lázně 20% kyseliny dusičné a přísadu 2% kyseliny fluorovodíkové, aby dosáhla jednotné velikosti zrna.[4]

Kresbu lze na desku přenést i z tenkého pauzovacího papíru. Je možno použít také koláž, frotáž, fotografii, typografický a rastrový obrázek.[5]

Po nanesení kresby se povrch desky ošetří slabým roztokem kyseliny fosforečné a vodným roztokem arabské gumy. S deskou je třeba zacházet opatrně, protože mastné šmouhy nelze opravit vyškrabáním a pro dokreslení je třeba desku znovu odkysličit.

Tisk se provádí v litografickém lisu. Je třeba vyzkoušet správný tlak, protože při nadměrném tlaku se kresba zesiluje.[3]

Allgrafie je vhodná pro strojový tisk a oproti litografii poskytuje až téměř 200 000 otisků z jedné matrice.[6]

ReferenceEditovat

  1. Baleka J, 1997, s. 16
  2. Marco J, 1981, s. 214
  3. a b Krejča A, 1981, s. 177
  4. Gutenberg Blog, Wolfgang Walenski: Algraphie, 2010. www.gutenbergblog.de [online]. [cit. 2017-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06. 
  5. Grafikwerkstatt Dresden: Algraphy
  6. Wikisource: Verwendung von Aluminiumplatten in der Lithographie

LiteraturaEditovat

  • Jan Baleka, Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika), Academia Praha 1997, ISBN 80-200-0609-5
  • Aleš Krejča, Techniky grafického umění, Artia Praha 1981
  • Jindřich Marco, O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění, Mladá fronta Praha 1981
  • Carl Weilandt, Der Aluminiumdruck: Algraphie. Seine Einrichtung und Ausübung in der lithographischen Praxis. Wien ca. 1902

Externí odkazyEditovat