Alfred Marshall
Alfred Marshall (26. července 1842 Bermondsey, Spojené království – 13. července 1924 Cambridge, Spojené království) byl jeden z nejvlivnějších ekonomů své doby a za svou práci získal ocenění FBA.[1] Jeho kniha, Principles of Economics (1890), byla po mnoho let hlavní ekonomickou učebnicí po celém světě. Vysvětluje myšlenky nabídky, poptávky, mezního užitku a nákladů na výrobu. Marshall je znám jako jeden ze zakladatelů neoklasické ekonomie.
Datum narození | 26. července 1842 |
---|---|
Místo narození | Londýn, Anglie |
Datum úmrtí | 13. července 1924 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | Cambridge, Anglie |
Národnost | Britská |
Ekonomická škola | Neoklasická ekonomie |
Instituce | University of Cambridge |
Pole působení | Ekonomie |
Vlivy | Leon Walras Vilfredo Pareto Jules Dupuit Stanley Jevons |
Ovlivnil | Neoklasičtí ekonomové John Maynard Keynes Arthur Cecil Pigou Gary Becker |
Příspěvky | Zakladatel neoklasické ekonomie Zásady ekonomie (1890) Nabídka a poptávka Dílčí tržní rovnováha Přebytek spotřebitele a výrobce Mezní užitek a další... |
Manžel(ka) | Mary Paley Marshall (od 1877) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatVyrostl na předměstí Londýna v Claphamu. Jeho otec byl zaměstnán jako pokladník banky a byl oddaný evangelík. Nejdříve chodil do obchodní školy a poté do St. John's College na Cambridge, kde začal vynikat v matematice. Tam se začal věnovat i filozofii, teologii a následně ekonomii, z čehož vznikla jeho další práce. Po ukončení střední školy se stal součástí skupiny matematiků a postupně začal spadat pod vliv myšlenek a smýšlení skupiny filosofů, kteří byli stále více a více zaneprázdněni společenskými problémy průmyslové Anglie. Marshallovy zájmy v té době byla filosofie a etika, což v té době byla hlavní sféra společenských věd a při svých studiích si uvědomil, že veškeré společenské podmínky a chudoba jsou původcem společenských nedokonalostí a to ho přivedlo na myšlenku zabývat se ekonomií, kterou považoval se společenskými vědami za úzce spojenou[2]. Později, roku 1868 se na této škole stal vyučujícím morálních věd a roku 1885 se stal profesorem politické ekonomie. Zůstal zde až do roku 1908 kdy odešel do důchodu. V letech 1891–1894 by členem Královské komise za Labouristy[3] a podílel se na založení Ekonomické asociace a Ekonomického časopisu.
Z ekonomie chtěl udělat více vědeckou disciplínu. Kolem roku 1870 napsal několik pojednání o mezinárodním obchodu a o problémech protekcionismu. Mnoho z těchto prací bylo v roce 1879 svázáno a pracovně nazváno The Pure Theory of Foreign Trade: The Pure Theory of Domestic Values. Tentýž rok publikoval se svou ženou Mary Paley Marshall Economics of Industry.
Stal se profesorem Mary Paley na Cambridge. Oženili se spolu roku 1877 a proto byl nucen opustit své místo na škole kvůli „celibátním“ předpisům na univerzitě. Poté se stal ředitelem na fakultě v Bristolu, která byla základem Bristolské univerzity. Opět přednášel politickou ekonomii a ekonomiku. V Bristolu zdokonalil svou Economics of Industry a více ji rozšířil po Británii jako učební pomůcku. Největší proslulost získal právě z této své práce. Krátkou dobu strávil na Balliol College, Oxford a poté se vrátil na Cambridge.
Dílo
editovatAlfred Marshall, jako jeden z nejhlavnějších ekonomů dvacátého století,[1] se soustředil zejména na mikroekonomii[1] a je označován za jednoho ze zakladatelů a propagátorů neoklasické ekonomie.[4]
Ke studiu ekonomie se dostal přes náboženství a filosofii[5], kterou velmi oceňoval, sám se jí dlouhá léta zabýval a těžil z přístupu Jowetta. Oba dva našli smysl v myšlenkách ekonomických překážek jakožto opravdové rovnocennosti příležitostí. Marshall se ve svém celoživotním díle nesnažil pouze studovat a prohlubovat své myšlenky, ale také pomoci světu. Studium jako takové bral jako prostředek svého pomáhání. Ekonomii propojil i s psychikou, jelikož myšlenka slabosti, úpadku či podobného neštěstí se ho vždy dotýkala. Došel k závěru, že aby člověk předešel těmto nešťastnostem, musí být zasvěcen do pravdy, funkce systému ekonomiky. Tuto tezi také interpretuje ve své první knize Economics of Industry, kterou sepsal se svou ženou v roce 1879.[5]
V objektivním smýšlení, které podporoval svým subjektivním názorem, se stal s Jevonsem spoluzakladatelem marginalismu v raných 70. letech 19. století, ale teorii publikovali až v roce 1890 i přesto, že to byla jejich hlavní dedikace. I přes Marshallovy veškeré přínosy a kvality, které Schumpter hodnotí velmi kladně, také zároveň doplňuje, že neuvažuje v ekonomické teorii objektivně a komplexně.[6]
Marshall svoji práci na Ekonomické teorii započal v roce 1867, pod vlivem Davida Ricarda a Johna Stuarta Milla, rozvojem diagramových metod s důrazem na problematiku zahraničního obchodu. Okolo roku 1872 pracoval na zobecnělém diagramovém schématu, který zveřejnil v díle The Pure Theory of Foreign Trade: The Pure Theory of Domestic Values, vydaném v roce 1879. Roku 1877 začal se svou ženou, Mary Paley Marshall, psát knihu The Economics of Industry, která mu jako první přinesla velkou pozornost.[7] V ní se v rámci zásad J. S. Milla pokusili vytvořit teorii hodnoty, mzdy a zisku. V tomto díle se také objevují termíny jako běžná hodnota, výdělek a úrokový fond, nebo čistá výhoda.[5]
Principles of Economics (1890)
editovatKniha Principles of Economics je Marshallovým nejdůležitějším příspěvkem ekonomii a přinesla mu největší uznání.[3] Marshall na ní začal pracovat v roce 1881[8] a první edici vydal roku 1890. Knize se dostalo celosvětového ohlasu,[8] a nakonec byla v roce 1920 vydána její poslední osmá edice.
V knize Marshall uvádí jeden z jeho největších příspěvků mikroekonomii, a to cenovou elasticitu poptávky,[8] která zkoumá, jak se mění množství poptávaného zboží vzhledem k jeho ceně. Marshall totiž popírá teorii, že vždy s nárůstem ceny zboží klesá jeho poptávka. Tvrdí, že poptávka, nabídka, cena produkce a cena spolu elasticky pracuje.[9]
Další známý prvek, který se v Principech objevil byl přebytek spotřebitele, též známý jako přebytek Marshallianský. Ten Marshall demonstroval na diagramu nabídky a poptávky, který se dodnes používá jako ukazatel rovnováhy trhu.[9] Jako první pozoroval tzv. kvazi, nebo také Marshallovu rentu, kterou také vyznačil v diagramu.[8] Kvazi renta se od renty klasické liší tím, že je pouze dočasná. V této knize se také objevuje pojem reprezentativní firma, která nemusí existovat, ale používá se jako abstrakce k ilustraci fungování trhu jako celku.[10] Všechny tyto Marshallovy poznatky hrály důležitou roli v pozdějším vývoji ekonomie.[3]
Pozdější práce
editovatV první polovině 20. století Marshall ještě vydal dvě svoje díla, avšak ani jedno není významově srovnatelné s Principles of Economics.[7] V roce 1919 to byla kniha Industry and Trade, která zaznamenala úspěch u veřejnosti.[8] V ní se Marshall zabýval industriální organizací.[3] Roku 1922 dokončil svoji poslední knihu Money, Credit and Commerce, vydanou o rok později. Ta je poskládaná z útržků jeho předešlé práce, nejstarší z nich jsou až padesát let staré.[8]
Přístup k ekonomii
editovatMarshall ve svých textech upozorňoval před zneužíváním matematiky v ekonomii. Matematiku, jak popsal, používal pouze když angličtina nebyla dostatečně strohá.[11] V dopise Browleymu z roku 1906 popsal šest, dnes už slavných principů, které při svém studiu ekonomie využíval:[11][12]
- Matematiku použij pouze jako zkrácený zápis jazyka, spíše než jako pohon výzkumu.
- Drž se jich (principů), dokud neskončíš.
- Přelož do angličtiny.
- Následně ilustruj na příkladech, které jsou důležité v reálném životě.
- Zbav se matematiky.
- Když se ti nepovede bod č. 4, zbav se bodu č. 3.
Práce
editovat- 1879 – The Economics of Industry (společně s Mary Paley Marshall)
- 1879 – The Pure Theory of Foreign Trade: The Pure Theory of Domestic Values
- 1890 – Principles of Economics
- 1919 – Industry and Trade
- 1923 – Money, Credit and Commerce.
Reference
editovat- ↑ a b c Alfred Marshall. Econlib [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alfred Marshall | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Alfred Marshall | British economist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alfred Marshall. www.hetwebsite.net [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c B., J. Alfred Marshall. Journal of the Royal Statistical Society. 1925, roč. 88, čís. 1, s. 152–156. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0952-8385.
- ↑ Alfred Marshall. web.archive.org [online]. 2016-11-07 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-07.
- ↑ a b TAUSSIG, F. W. Alfred Marshall. The Quarterly Journal of Economics. 1924, roč. 39, čís. 1, s. 1–14. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0033-5533. DOI 10.2307/1883951.
- ↑ a b c d e f KEYNES, J. M. Alfred Marshall, 1842-1924. The Economic Journal. 1924, roč. 34, čís. 135, s. 311–372. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0013-0133. DOI 10.2307/2222645.
- ↑ a b INVESTOPEDIA. Who discovered the law of supply and demand?. Investopedia [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ representative firm. Oxford Reference [online]. [cit. 2020-11-29]. DOI: 10.1093/oi/authority.20110803100414471. Dostupné online. DOI 10.1093/oi/authority.20110803100414471. (anglicky)
- ↑ a b DIMAND, R. W. Keynes, IS-LM, and the Marshallian Tradition. History of Political Economy. 2007-03-01, roč. 39, čís. 1, s. 81–95. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0018-2702. DOI 10.1215/00182702-2006-024. (anglicky)
- ↑ Alfred Marshall on Mathematics in Economics. www.rasmusen.org [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Marshall na Wikimedia Commons