Alfréd Sasko-Koburský

Alfréd Sasko-Koburský (* 15. října 1874, Buckinghamský palác, Londýn6. února 1899, Meran) byl dědičný princ a následník trůnu vévodství Sachsen-Coburg und Gotha, designovaný 2. vévoda z Edinburghu a princ Spojeného království Velké Británie a Irska. Pocházel z dynastie Sasko-Kobursko-Gothajské.

Alfréd Sasko-Koburský
dědičný princ a následník trůnu vévodství Sachsen-Coburg und Gotha
Princ Alfred von Sachsen-Coburg und Gotha
Princ Alfred von Sachsen-Coburg und Gotha
Úplné jméno německy Alfred Alexander Wilhelm Ernst Albert
anglicky Alfred Alexander William Ernest Albert Saxe-Coburg and Gotha, Prince of Edinburgh
Narození 15. října 1874
Buckinghamský palác, Londýn
Úmrtí 6. února 1899
(ve věku 24 let)
Meran
Pohřben Coburg, Německé císařství
Otec Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka Marie Alexandrovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Alfréd (plným jménem německy Alfred Alexander Wilhelm Ernst Albert, anglicky Alfred Alexander William Ernest Albert Saxe-Coburg and Gotha, Prince of Edinburgh) byl nejstarší potomek a jediný syn ze šesti dětí vévody z Edinburghu Alfréda Sasko-Kobursko-Gothajského, druhého syna britské královny Viktorie, a jeho manželky, ruské velkokněžny Marie Alexandrovny, dcery ruského cara Alexandra II.

Roku 1893 zemřel bez následníka Ernst II., vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský, bratr jeho děda z otcovy strany. Jeho nejbližší příbuzný, princ waleský Eduard, se nemohl stát jeho nástupcem, neboť byl již oficiálním následníkem britského trůnu, proto trůn přešel na otce prince Alfréda, jenž v té době nosil titul vévody z Edinburghu. Po nastoupení otce na trůn dostal Alfréd titul jeho královská výsost princ následník Sasko-Kobursko-Gothajský.

Rané dětství strávil Alfréd se svými rodiči a sestrami v rezidenci Clarence-House. Poté, co se jeho otec stal vévodou sasko-koburko-gothajským, přesídlila rodina na zámek Rosenau u Coburgu.

Princ byl velmi nadané, ale také velmi citlivé dítě. Jeho čistě německá výchova však byla velmi přísná, ba tvrdá. Jeho vychovatelem byl tyranský domácí učitel dr. Rolfs, který chlapce s oblibou před svědky ponižoval. Alfréd také velmi trpěl odloučením od svých sester a svého otce, který jako aktivní důstojník námořnictva byl často mimo domov. Jeho matka, která platila za bezcitnou a tvrdou ženu, přísnou výchovu svého syna podporovala. Jeho dětství a mládí bylo nešťastné a neradostné, pouze mimo domov se cítil spokojen a pookřál.

ZasnoubeníEditovat

8. ledna roku 1895 byla zveřejněna zpráva o zasnoubení Alfréda a vévodkyně Elsy Württemberské, starší z dcer-dvojčat württemberského vévody Evžena Württemberského a jeho manželky, velkokněžny Věry Konstantinovny. Ze svatby však sešlo kvůli princově sebevraždě.

NemocEditovat

Princ Alfréd sloužil jako poručík v pruské armádě, v 1. gardovém pluku v Postupimi, jako voják se však také necítil nikterak spokojen. Stále častěji se utíkal k milostným avantýrám s ženami, jejichž původu ani stav neodpovídaly jeho postavení. Roku 1897 se oženil s Irin Mabel Fitzgerald. Jeho matka, carova dcera, trvala na tom, aby toto nerovné spojení bylo anulováno.

Roku 1898 se u prince projevily těžké příznaky onemocnění syfilidou, kterou se zřejmě nakazil ještě v době služby v britské gardě. Proto se v lednu roku 1899 neúčastnil oficiálních oslav stříbrné svatby svých rodičů (brali se 23. ledna roku 1874); jeho nepřítomnost byla oficiálně zdůvodněna "nervovou depresí", podle jiných pramenů pak měl onemocnět tuberkulózou. O týden později, 6. února roku 1899, Alfréd zemřel. Zanedbaná namoc, v té době neléčitelná a především zcela společensky nepřijatelná, v každém případě způsobila těžký psychický rozvrat.

Přesné okolnosti jeho smrti nejsou zcela jasné. Podle oficiálního známení dvora zemřel na úbytě, podle The Times na "nádor", zatíco společenský zpravodaj dvora "Complete Peerage" hovořil o tom že "se princ zastřelil".

Princ se postřelil, když se rodina sešla u příležitosti zmíněných rodinných oslav. Byl odvezen na zámek Friedenstein ve městě Gotha v Durynsku, kde strávil tři dny; poté ho jeho matka, jež se obávala skandálu, poslala – vzdor radám ošetřujícího lékaře – ke zotavení do sanatoria Martinsbrunn poblíž Meranu v jižních Tyrolích. Zde Alfréd 6. února roku 1899 v 16:15 hod. ve věku 24 let zemřel.

Jeho ostatky byly převezeny do Německa a zde uloženy ve vévodském mauzoleu v Coburgu. Vévoda Alfréd kladl smrt syna za vinu své ženě a odešel od ní. Své hoře utápěl v alkoholu.

Nástupnictví sasko-koburského trůnuEditovat

Po smrti dědičného prince bylo nutno uspořádat znovu následnictví trůnu vévodství Sachsen-Coburg und Gotha. Protože mladší bratr vévody Alfréda, třetí syn královny Viktorie princ Artur Sasko-Koburský, se za sebe i za svého syna následnictví zřekl, byl nástupcem sasko-koburského trůnu ustaven čtyřiadvacetiletý syn již zemřelého dalšího mladšího bratra Leopolda, vévody z Albany, čtvrtého syna královny Viktorie, Karel Eduard, 2. vévoda z Albany.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
Alfréd Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 

Externí odkazyEditovat