Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly

český šlechtic, politik a velkostatkář

Alfons Bedřich Ferdinand hrabě Mensdorff-Pouilly (německy Alphons Friedrich Ferdinand Graf von Mensdorff-Pouilly, 25. ledna 1810, Coburg[1]10. února[2] nebo 10. prosince[1] 1894, Boskovice) byl český šlechtic, politik a velkostatkář z rodu hrabat Mensdorff-Pouilly, starší bratr rakousko-uherského ministra zahraničí Alexandra knížete Dietrichsteina Nikolsburg Mensdorffa-Pouilly.

Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly
Alphonse Mensdorff-Pouilly.jpg
Starosta Boskovic
Ve funkci:
1864 – 1876
PanovníkFrantišek Josef I.
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1862 – 1894
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. tajný rada
Císařský komoří

Narození25. ledna 1810
Coburg
BavorskoBavorsko Bavorsko, Rýnský spolek
Úmrtí10. února 1894 (ve věku 84 let)
Boskovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťI. (1843) Terezie Rosa z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1823–1856)
II. (1862) Marie Terezie z Lambergu (1833–1876)
RodičeEmanuel Mensdorff-Pouilly (1777–1852) a Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (1778–1835)
DětiViktorie, provd Oberndorffová (1844–1918)
Žofie, provd. Kinská (1845–1909)
Alfons Vladimír (1864–1935)
Emanuel Mensdorff-Pouilly (1866–1948)
Příbuzníbratr: Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871)
strýc: Leopold I., belgický král (1790–1865)
sestřenice: Viktorie, britská královna a indická císařovna (1819–1901)
vnučka: Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989)
tchán: František Xaver Josef z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1774–1850)
tchán: František Filip z Lambergu (1790–1848)
zeť: Bedřich Karel Kinský (1834–1899)
SídloNečtiny
Profesešlechtic, politik, starosta
Náboženstvířímskokatolické
CommonsAlphons von Mensdorff-Pouilly
1888 čestný občan Boskovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RodinaEditovat

 
Rodový erb

Byl synem rakouského generála hraběte Emanuela Mensdorffa-Pouilly (1777–1852) a jeho manželky, princezny Žofie Sasko-Koburské (1778–1835). Díky matce byl Alfons Bedřich spřízněn s řadou evropských panovnických rodů, mimo jiné byl synovcem belgického krále Leopolda I. a bratrancem britské královny Viktorie.

Poprvé se 23. července 1843 ve Vídni oženil s hraběnkou Terezií z Ditrichštejna (1823–1856), pozdější dámou Řádu hvězdového kříže (1848) a palácovou dámou,[1] jednou z dědiček obrovského majetku vymírajícího rodu Ditrichštejnů (po otci Františku Xaveru Josefovi z Dietrichstein-Proskau-Leslie zdědila v roce 1850 panství Boskovice).

Jeho druhou manželkou se 31. května 1862 ve Vídni stala hraběnka Marie Terezie Lambergová (1833–1876), pozdější dáma Řádu hvězdového kříže (1863) a palácová dáma,[1] dcera polního podmaršálka Františka Lamberga, který byl zavražděn za revoluce v roce 1848 v Budapešti.

Z obou manželství se narodilo celkem osm děti, čtyři z nich zemřely v dětství. Dědicem rodového majetku byl syn Alfons Vladimír (1864–1935) z druhého manželství.

Veřejná činnostEditovat

Studoval na námořní škole v Benátkách a poté sloužil v armádě u jezdectva, mezitím také cestoval a pobýval například v Británii na pozvání své sestřenice královny Viktorie. Rakouskou armádu opustil v roce 1852 v hodnosti plukovníka, získal čestné hodnosti c. k. tajného rady a komořího, díky vlivným příbuzným obdržel též několik zahraničních řádů. V letech 1861–1871 byl poslancem Moravského zemského sněmu, v této funkci se ale angažoval jen minimálně. Od roku 1862 byl doživotním členem rakouské panské sněmovny. Více zásluh si získal jako starosta v Boskovicích (1864–1876), kde se později stal i čestným občanem (1888).

Majetkové poměry a stavební aktivityEditovat

Prvním sňatkem s hraběnkou Terezií z Ditrichštejna získal její dědický podíl na panství Boskovice, součástí ditrichštejnského dědictví byl i dům v Prostějově, fakticky se ale tento majetek stal jejich vlastnictvím až v roce 1854 po vyrovnání s dalšími dědici. Svým hlavním sídlem proto Alfons Bedřich učinil Nečtiny v západních Čechách, které zdědil po otci (1852). Zde nechal v letech 1855–1858 postavit zámek v novogotickém slohu, na okraji zámeckého parku vznikla i rodinná hrobka (1858). Budováním vlastního zázemí i podporou veřejně prospěšných staveb (škola) přispěl k celkovému rozvoji Nečtin ve druhé polovině 19. století. Týká se to i Boskovic, kde zřídil klášter sester kongregace sv. Vincence de Paula, pod jehož patronátem poté vznikla dívčí škola a mateřská škola.

Alfons Bedřich Mensdorff-Pouilly zemřel na zámku v Boskovicích v únoru 1894 ve věku 84 let. Od jeho syna Alfonse pochází dodnes existující rozvětvená linie, tzv. boskovická.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 256–257. 
  2. MAREK, Miroslav. Rodokmen Mensdorff-Pouilly [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl I. Jižní Morava, 1981
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl IV. Západní Čechy, 1985
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, - díl I., 1996 ISBN 80-85983-13-3
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, - díl IV., 2000 ISBN 80-85983-16-8
  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
  • ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty; Praha, 2007 ISBN 978-80-7203-859-6

Externí odkazyEditovat