Alexandra Pavlovna Ruská

ruská velkokněžna
(přesměrováno z Alexandra Pavlovna)

Velkokněžna Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна; 29. červencejul./ 9. srpna 1783greg., Petrohrad16. března 1801, Budín) byla dcera ruského cara Pavla I. a jeho manželky Žofie Doroty Württemberské a také sestra carů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, uherského palatina (guvernéra). Její manželství bylo dosud jediným romanovsko-habsburským manželským svazkem.

Alexandra Pavlovna
ruská velkokněžna, rakouská arcivévodkyně
Portrét
Alexandra Pavlovna
Narození9. srpna 1783
Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí16. března 1801
(ve věku 17 let)
Budín
ManželJosef Habsbursko-Lotrinský
PotomciAlexandrina Rakouská
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
OtecPavel I. Ruský
MatkaSofie Dorotea Württembersksá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodila se jako prvorozená dcera a třetí z deseti dětí ruského cara Pavla I. a jeho druhé ženy, carevny Marie Fjodorovny. Jejími bratry byli např. pozdější carové Alexandr I. Pavlovič a Mikuláš I. Ruský.

Původně se Alexandra měla provdat za švédského krále Gustava IV. Adolfa, ten se však nakonec rozhodl pro Frederiku Bádenskou, sestru Alexandřiny švagrové, carevny Alžběty Alexejevny.[1]

V roce 1799 se ve svých šestnácti letech provdala za arcivévodu Josefa Antonína Habsbursko-Lotrinského. 4. března roku 1801 porodila dceru; porod byl těžký a dítě bylo nutno vyjmout za použití kleští. Dcerka žila jen několik hodin a za několik dní poté, 16. března, zemřela na horečku omladnic i mladá arcivévodkyně.

 
Kostel v Ürömu

Původně byla pohřbena v kapucínském klášteře v Budíně (část Víziváros), později byly její ostatky přemístěny do vesnice Üröm v Uhrách. Nad jejím hrobem car Alexandr I., její bratr, nechal postavit pravoslavný chrám.

Archiv editovat

Dopisy Alexandry jejímu dědečkovi vévodovi württemberskému Fridrichu II. Evženovi, spolu s dopisy jejích sourozenců, napsané v letech 1795 až 1797, jsou uchovány ve Státním archivu v německém Stuttgartu (Hauptstaatsarchiv Stuttgart).[2]

Alexandřiny dopisy její švagrové Marii Tereze Neapolské jsou uchovány v Rakouském státním archivu ve Vídni.[3]

Vyznamenání editovat

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Frederik IV. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Švédská
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Petr I. Veliký
 
 
Anna Petrovna
 
 
 
 
 
 
Kateřina I. Ruská
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Jan Ludvík I. Anhaltsko-Dornburský
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Kristýna ze Zeutschu
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
Alexandra Pavlovna
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Lobkovicová
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 45. 
  2. Landesarchiv Baden-Württemberg, Abt. Hauptstaatsarchiv Stuttgart - Findbuch G 236: Herzog Friedrich Eugen (1732-1797) - Strukturansicht. www2.landesarchiv-bw.de [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  3. AT-OeStA/HHStA HausA Sammelbände 61-5-12 15 Briefe von Erzherzogin Alexandra an Kaiserin Marie Therese, 1800 (Akt (Sammelakt, Grundzl., Konvolut, Dossier, File)). www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (německy) 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat