Alexandr Skvorcov mladší

ruský kosmonaut

Alexandr Alexandrovič Skvorcov mladší (rusky Александр Александрович Скворцов, мл., * 1966) je bývalý ruský letec a kosmonaut, člen oddílu kosmonautů CPK, 510. člověk ve vesmíru. V dubnu 2010 se na šest měsíců vypravil kosmickou lodí Sojuz TMA-18 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako palubní inženýr Expedice 23 a velitel Expedice 24. V březnu – září 2014 na ISS pracoval podruhé, v Expedici 39/40. Potřetí se vypravil na ISS v červenci 2019 jako člen Expedice 60/61 se Sojuzem MS-13.

Alexandr Alexandrovič Skvorcov mladší
Kosmonaut CPK
Státní příslušnostRusko
Datum narození6. května 1966 (58 let)
Místo narozeníŠčolkovo, Moskevská oblast, RSFSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnostplukovník (6. srpna 2009)
Čas ve vesmíru545 dní, 23 hodin a 8 minut
Kosmonaut od20. června 1997
MiseExpedice 23/24 (Sojuz TMA-18/ISS)
Expedice 39/40 (Sojuz TMA-12M/ISS)
Expedice 60 /61 (Sojuz MS-13)
Znaky misíZnak mise Znak mise Znak mise Znak miseZnak mise Znak mise
Kosmonaut do30. dubna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a vojenská kariéra

editovat

Alexandr Alexandrovič Skvorcov mladší (* 6. května 1966 v Ščolkovu, Moskevská oblast, RSFSR, SSSR) je synem kosmonauta Alexandra Alexandroviče Skvorcova staršího. Skvorcov starší sloužil v oddílu kosmonautů CPK v letech 1965–1968, do vesmíru se ale nedostal. Jeho syn se po střední škole přihlásil na vojenskou leteckou školu ve Stavropolu (Ставропольское военное авиационное училище летчиков и штурманов им. маршала авиации В.А.Судца), v roce 1987 ji s úspěchem dokončil. Poté sloužil v sovětském s ruském letectvu, létal na letadlech L-39 a MiG-23 různých verzí. Celkový nálet má kolem 950 hodin. Roku 1997 absolvoval leteckou fakultu Vojenské akademie protivzdušné obrany ve Tveru (Военная академия ПВО им. маршала Г.К.Жукова).[1]

Kosmonaut

editovat
 
Alexandr Skvorcov cvičí v modulu Harmony, 12. dubna 2010

Ještě během studia se přihlásil k kosmonautickému výcviku, prošel lékařskými prohlídkami a 28. července 1997 byl Státní meziresortní komisí doporučen k zařazení do oddílu kosmonautů CPK. Do oddílu byl začleněn na pozici kandidáta na kosmonauta už 20. června 1997, ihned po skončení akademie. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 1. prosince 1999 získal kvalifikaci zkušební kosmonaut.[1]

V srpnu 2007 byl jmenován členem záložní posádky Expedice 21 (odstartovala v září 2009). V červenci 2008 byl jmenován do hlavní posádky Expedice 24 s předpokládaným startem v květnu 2010. V září 2008 bylo toto určení oficiálně potvrzeno Roskosmosem.[2] V dubnu 2009 byl přeřazen do hlavní posádky Expedice 23 a následné Expedice 24 se startem v Sojuzu TMA-18 v dubnu 2010.[1]

Na svoji první kosmickou výpravu odstartoval z kosmodromu Bajkonur v Sojuzu TMA-18 jako velitel lodi společně s Michailem Kornijenkem a Tracy Caldwellovou dne 2. dubna 2010 v 04:04 UTC.[3] Po půlročním působení na ISS se vrátil na Zemi. Loď Sojuz TMA-18 se Skvorcovem, Caldwellovou a Kornijenkem úspěšně přistála 25. září 2010 v 05:23 UTC v kazašské stepi 35 km jihovýchodně od města Arkalyk.[3][4]

V souvislosti s reorganizací Střediska přípravy kosmonautů a jeho přechodem z podřízenosti vojenského letectva k Roskosmosu odešel v létě 2012 z armády.[1]

Již předešly rok, v létě 2011, byl zařazen do záložní posádky Expedice 37/38 (se startem v září 2013) a hlavní posádky Expedice 39/38. K ISS odstartoval 25. března 2014 ve funkci velitele lodi Sojuz TMA-12M, společně s Olegem Artěmjevem a Američanem Stevenem Swansonem.[1] Kvůli problémům s orientačním systémem lodi se plánovaný šestihodinový let ke stanici protáhl na dva dny.[5] Na ISS pracoval jako palubní inženýr devětatřicáté a (od května 2014) čtyřicáté expedice. Během letu dvakrát vystoupil do vesmíru.[6] Dne 11. září 2014 se Skvorcov, Artěmjev a Swanson vrátili v pořádku na Zem.[7]

Od roku 2016 se opět připravoval na další misi, zprvu měl být velitelem Sojuz MS-06 (start v září 2017), později v Sojuz MS-07. na jaře 2017 se však zranil při sportu a z posádky vypadl. V listopadu 2017 se stal náhradníkem velitele Sojuzu MS-11 (start v prosinci 2018), poté náhradníkem velitele Sojuzu MS-12 (start v březnu 2019) a konečně velitele Sojuzu MS-13. V Sojuzu MS-13 vzlétl do vesmíru, společně s Lucou Parmitano a Andrewem Morganem 20. července 2019. Po šestihodinovém letu se loď spojila s ISS a kosmonauti přešli na stanici, kde pracovali v rámci Expedice 60/61.[1]

Působení v oddílu kosmonautů Skvorcov ukončil koncem dubna 2022.[8]

Osobní život

editovat

Alexandr Skvorcov je ženatý, má dceru.[1]

Vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-09-30 [cit. 2009-10-05]. Kapitola Александр Александрович Скворцов, мл.. Dostupné online. (rusky) 
  2. Пресс-служба Роскосмоса. Предварительный план-график экспедиций на МКС и смен экипажа на кораблях «Союз» (с июня 2008г. по ноябрь 2010г.) [online]. Moskva: Roskosmos, 2008-09-21 [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  3. a b VÍTEK, Antonín. SPACE 40 Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2010-4-2 [cit. 2010-04-02]. Kapitola 2010-011A - Sojuz-TMA 18. Dostupné online. 
  4. STRAKA, Vít. Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-18 [online]. Česká astronomická společnost (ČAS), rev. 2010-9-25 [cit. 2010-09-25]. Dostupné online. 
  5. ČTK. Sojuz se s dvoudenním zpožděním spojil s ISS. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-3-28 [cit. 2014-3-28]. Dostupné online. 
  6. Holub. Skvorcov, A.A. [online]. Rev. 2014-9-11 [cit. 2014-09-24]. Dostupné online. 
  7. Holub. Sojuz TMA-12M [online]. Rev. 2014-9-11 [cit. 2014-09-24]. Dostupné online. 
  8. Александр Скворцов завершает работу в отряде космонавтов Роскосмоса. www.roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2022-04-29 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat