Alexandr Poljakov
Alexandr Markovič Poljakov (* 27. září 1945) je ruský teoretický fyzik, působící na Landauově institutu, později na Princetonské univerzitě. [1]
| Alexandr Poljakov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. září 1945 (78 let) Moskva |
| Alma mater | Katedra obecné a aplikované fyziky na Moskevském fyzikálně-technickém institutu Landau Institute for Theoretical Physics |
| Povolání | fyzik, profesor a teoretický fyzik |
| Zaměstnavatelé | Princetonská univerzita (od Desetiletí od 1990) Landau Institute for Theoretical Physics |
| Ocenění | Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1986) Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1986) Lorentzova medaile (1994) medaile Oskara Kleina (1996) Harveyho cena (2010) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Mark Jakovlevič Poljakov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důležité objevy editovat
Poljakov je znám pro celou řadu zásadních příspěvků v oblasti kvantové teorie pole. včetně práce nyní nazývané 't Hooftův-Poljakovův monopól v neabelovské kalibrační teorii. Na tento objev přišel nezávisle na 't Hooftovi. [2][3] Jeho způsob základní formulace teorie strun měl trvalý a hluboký vliv na koncepční a matematické pochopení této teorie. [4] Jeho práce s názvem nekonečná konformní symetrie ve dvourozměrné kvantové teorii pole, kterou napsal společně s Alexandrem Beljavinem a Alexandrem Zamolodčikovem a která založila dvourozměrnou konformní teorii pole je již klasická. [5] Hrál také důležitou roli při objasnění koncepčního rámce práce Kennetha Wilsona Formuloval průkopnické nápady ohledně kalibračně strunové duality dlouho předtím než přišla teorie AdS/CFT. Patří mu i další významné objevy v teorii strun a představách o turbulencích.
Velmi brzy v rámci své kariéry, v rámci studentské práce v roce 1965, navrhl existenci Higgsova mechanismu, mírně později, avšak nezávisle na ostatních pracích Petera Higgse a dalších. [6] Publikace byla mírně zpožděna redakcí a vyšla v roce 1966. [7]
Ocenění editovat
V roce 1994 obdržel Lorentzovu medaili.
Byl zvolen do Sovětské akademie věd v roce 1984 [8] a do Americké akademie věd v roce 2005. [9][10]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Markovich Polyakov na anglické Wikipedii.
- ↑ Princeton celebrates Polyakov's 60th. CERN Courier. 2006, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-07-2011.
- ↑ Belavin AA; POLYAKOV AM; SCHWARTZ AS; TYUPKIN YS. Pseudoparticle solutions of the Yang-Mills equations. Phys. Lett. B. 1975, s. 85–7. DOI 10.1016/0370-2693(75)90163-X. Bibcode 1975PhLB...59...85B.
- ↑ Polyakov AM. Quark confinement and topology of gauge theories. Nucl. Phys. B. 1977, s. 429–58. DOI 10.1016/0550-3213(77)90086-4. Bibcode 1977NuPhB.120..429P.
- ↑ Polyakov AM. Quantum geometry of bosonic strings. Phys. Lett. B. 1981, s. 207–10. DOI 10.1016/0370-2693(81)90743-7. Bibcode 1981PhLB..103..207P.
- ↑ Belavin AA; POLYAKOV AM; ZAMOLODCHIKOV AB. Infinite conformal symmetry in two-dimensional quantum field theory. Nucl. Phys. B. 1984, s. 333–80. DOI 10.1016/0550-3213(84)90052-X. Bibcode 1984NuPhB.241..333B.
- ↑ A.M. Polyakov, A View From The Island, 1992
- ↑ A. A. Migdal and A. M. Polyakov, "Spontaneous Breakdown of Strong Interaction Symmetry and Absence of Massless Particles" Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine., Soviet Physics JETP, July 1966
- ↑ Alexander M. Polyakov. Site of RAS
- ↑ Polyakov, Alexandre. NAS Section: Physics
- ↑ Dirac Medalist Elected to NAS Archivováno 16. 8. 2007 na Wayback Machine.. ICTP News. 9/5/2005
