Alexandr Kuprin

ruský spisovatel

Alexandr Ivanovič Kuprin, rusky Александр Иванович Куприн ( 26. srpnajul. / 7. zářígreg. 187025. srpna 1938, Leningrad) byl ruský spisovatel tatarského původu, autor novoromantických a psychologických próz odehrávajících se buď v exotickém prostředí, nebo na jihu Ruska. K nejznámějším patří novely Jáma a Souboj. Granátový náramek zfilmoval roku 1965 Mosfilm, režii měl Abram Room.

Alexandr Ivanovič Kuprin
Alexander Ivanovich Kuprin 7.jpg
Narození 7. září 1870
Narovtšat
Úmrtí 25. srpna 1938 (ve věku 67 let)
Leningrad
Místo odpočinku Literatorskie mostki
Povolání spisovatel, pilot, romanopisec a scenárista
Alma mater Второй Московский кадетский корпус
Александровское военное училище
Žánr povídka, novela, esej, fejeton, publicistika a speculative fiction
Ocenění Puškinova cena (1909)
Manžel(ka) Liza Heinrich (od 1907)
Děti Ksenia Kuprina
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a díloEditovat

Novela Jáma vyvolala skandál tím, že pojednávala o prostituci. I Lev Tolstoj novelu kritizoval za přílišný naturalismus. Souboj zase vyvolal odpor carské armády, neboť realisticky popisoval život v ní, který Kuprin velmi dobře znal. Sám vystudoval vojenskou akademii a byl několik let profesionálním vojákem. Alexandr Kuprin v dopise své ženě přiznal, že název Souboj zvolil proto, že v novele vyzval na souboj carskou armádu, která "mrzačí duši a ubíjí v člověku to nejlepší".

Nástup bolševiků roku 1917 vnímal rozporuplně. Pocházel ze šlechtické rodiny, která však zchudla již v 19. století. Přátelil se s Maximem Gorkým, Lenina obdivoval a dokonce se s ním sešel a připravil na jeho žádost plán reforem venkova, zároveň ho však zneklidňovaly některé tyranské postupy zejména tajné policie. Nakonec, když se během občanské války dostal na území bělogvardějců, se rozhodl z Ruska odjet. V letech 1919 – 37 žil v exilu, nejprve krátce ve Finsku a poté ve Francii. Snášel ho však velice těžce. Žil v chudobě, chronické nostalgii a propadl alkoholismu. Na závěr svého života se proto vrátil do Sovětského svazu. Byl uvítán a opečováván oficiálním Svazem spisovatelů. Všechna svá hlavní díla vytvořil před rokem 1919. Jeho dílo převedla do češtiny např. Libuše Baudyšová.

Je pochován v Sankt-Petěrburgu.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat