Alexander Wetmore (18. června, 1886, North Freedom, Wisconsin7. prosince 1978, Maryland) byl americký ornitolog, šestý sekretář Smithsonova institutu.

Alexander Wetmore
Aexander Wetmore s manželkou, 1969
Aexander Wetmore s manželkou, 1969
Narození18. června 1886
North Freedom
Úmrtí7. prosince 1978 (ve věku 92 let)
Glen Echo
BydlištěSpojené státy americké
Alma materUniverzita George Washingtona
Kansaská státní univerzita
Povolánípaleontolog, ornitolog a zoolog
ZaměstnavatelSmithsonův institut
OceněníBrewster Medal (1959)
ChoťAnnie Beatrice van der Biest Thielan Wetmore
FunkceSecretary of the Smithsonian (od 1945)
Websiarchives.si.edu/history/alexander-wetmore
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Alexander Wetmore se narodil roku 1886 v North Freedom ve Wisconsinu do rodiny venkovského lékaře. Již od mala projevoval zájem o přírodu a ornitologii, svůj první článek – „My Experience with a Red-headed Woodpecker“ – publikoval v pouhých čtrnácti letech v periodiku Bird-Lore. Vysokoškolské vzdělání získal na Univerzitě v Kansasu, přičemž souběžně pracoval v univerzitním muzeu pod vedením Charlese D. Bunkera. Studium roku 1912 zakončil bakalářským titulem a následně přesídlil do Washingtonu, D.C., kde roku 1916 získal titul Master of Science a roku 1920 i doktorský titul (na Univerzitě George Washingtona). Od roku 1910 pracoval pro federální služby. Pracoval pro Biologický průzkum (Biological Survey) Ministerstva zemědělství Spojených států amerických. V roce 1915 se zabýval mj. vlivem používání olověných broků na úhyn vodního ptactva.

Od dubna 1923 do července 1924 byl Wetmore vedoucím týmu vědců v rámci expedice USS Tanager, která zahrnovala pět biologických a geologických průzkumů severozápadních Havajských ostrovů a atolů Johnston a Wake. Členové expedice ve volné přírodě mj. pozorovali některé dnes již vyhynulé druhy ptáků, jako byl chřástal wakeský nebo šatovník Himatione fraithii. V roce 1924 nastoupil Wetmore do Smithsonova institutu jako superintendent Smithsonovské národní zoologické zahrady ve Washingtonu, D.C. V roce 1925 byl Wetmore jmenován asistentem sekretáře institutu a v letech 1945 až 1952 působil jakožto šestý sekretář této instituce. V roce 1929 se zúčastnil expedice Gifforda Pinchota, soustředící se na oblast Karibiku a jižního Tichomoří. V roce 1939 byl zvolen korespondentem Královské australasijské ornitologické unie.

Byl autorem publikace A Systematic Classification for the Birds of the World (1930, znovuvydáno v letech 1951 a 1960). Toto Wetmoreovo dílo se stalo široce uznávaným a zůstalo ceněné až do konce dvacátého století. V letech 1946 až 1966 podnikal Wetmore každoročně expedice do Panamy, aby studoval a sbíral exempláře ptáků Panamské šíje. Jeho čtyřsvazkové opus magnum, Birds of the Republic of Panama (Ptáci Panamské republiky), bylo vydáno prostřednictvím Smithsonova institutu v letech 1965 až 1984, poslední svazek vyšel posmrtně.

Na jeho počest bylo pojmenováno několik taxonů ptáků, včetně křídového rodu Alexornis a tangar Wetmorethraupis sterrhopteron (tangara fialovotemenná) a Buthraupis wetmorei (tangara Wetmoreova). Jeho jméno nese rovněž několik taxonů hmyzu, savců, plazů (včetně amejvy Wetmoreovy), obojživelníků, měkkýšů, jedna rostlina (argentinský kaktus), most v Panamě a Wetmoreův ledovec v Antarktidě.

Alexander Wetmore se v roce 1953 oženil s Annie Beatrice van der Biest Thielanovou, která se po jeho smrti v roce 1978 stala garantkou Americké ornitologické unie.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Wetmore na anglické Wikipedii.


Literatura editovat

  • RIPLEY, S. D.; STEED, J. A. Alexander Wetmore – June 18, 1886 – December 7, 1978. Biographical Memoir. National Academy of Sciences, 1987. Dostupné online. (anglicky) 
  • OLSON, Storrs L. History and ornithological journals of the Tanager expedition of 1923 to the Northwestern Hawaiian Islands, Johnston and Wake Islands. Atoll Research Bulletin. 1996, roč. 433, s. 1–210. Dostupné online [cit. 2022-06-02]. DOI 10.5479/si.00775630.433.1. (anglicky) 

Externí odkazy editovat