Alexander Colin (také psáno Colyn, Colins, Colyns nebo Collin; 1527 / 1529 Mechelen (provincie Antverpy) – 17. srpna 1612 Innsbruck) byl vlámský manýristický sochař.

Alexander Colin
Alexander Colyn 3.PNG
Narození Desetiletí od 1530
Mechelen
Úmrtí 17. srpna 1612
Innsbruck
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kuefsteinský kenotaf v obci Maria Laach am Jauerling (1607)

ŽivotEditovat

O jeho mládí a vzdělání je známo velmi málo, předpokládá se, že po nějakou dobu pracoval ve Francii a Itálii. V roce 1558 byl už jako etablovaný umělec pověřen vytvořením postav a ornamentů na Otto-Jindřichově stavení (Ottheinrichsbau) Heidelberského hradu. Kolem roku 1560 se vrátil do Mechelenu a oženil se s Marií de Vleeschouwer. Na konci roku 1562 vstoupil do služeb Habsburků a přestěhoval se do Innsbrucku, který se stal jeho hlavním působištěm po zbytek života.

Jeho první velkou zakázkou bylo provedení soch a plastik pro hrobku císaře Maxmiliána I. v innsbruckém Dvorním kostele (Hofkirche). Další významnou objednávkou pro nově jmenovaného dvorního sochaře byla výzdoba hrobky arcivévody Ferdinanda Tyrolského a jeho první manželku Filipínu Welserovou. Dále v roce 1607 vytvořil náhrobek Jana Jiřího III. z Kuefsteinu v kostele v dolnorakouské obci Maria Laach am Jauerling. Podobnou hrobku vytvořil pro biskupa Jana Nase se sochou v životní velikosti a také svůj vlastní náhrobek na hřbitově v Innsbrucku, který představuje vzkříšení Lazara.

Pro zámek Neugebäude v dnešním 11. vídeňském obvodě Simmering byl pověřen vysocháním dvou fontán. Jedna z nich se údajně nachází v přízemí oranžerie v Schönbrunnu.

Mezi jeho velké zásluhy se počítá i objevem mramorových lomů v Obernbergu am Brenner.

DíloEditovat

ŽáciEditovat

Kolegové a studenti v jeho dílně v Innsbrucku byli jeho syn Andreas Colin, také známý jako Andreas de Clievere, Hans Conrad, Dominik Farent a Franz Perwon.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Colin na německé Wikipedii.